Socialismus: jak by to mohlo opět být

Komunisté vyhráli volby. Díky heslům: odstraníme nezaměstnanost, odstraníme korupci, potrestáme zločiny - hlavně hospodářské, zdravotnictví a školství opět zadarmo, podpoříme rodiny s dětmi a seniory, prošetříme, jak kdo přišel k majetku, prošetříme restituce…

1 volební období: Hned první rok začínají pracovat na snížení nezaměstnanosti novelou zákoníku práce. Podle něho bude prakticky nemožné vyhodit zaměstnance. Začínají pracovat na odbourání korupce, zakládáním státních podniků, které by dostaly všechny veřejné zakázky tak by podplácení pozbylo významu.

Zvyšování daní (bohatým samozřejmě), aby mohli zaplatit to podporování rodin s dětmi a seniorů, a zaplatit to zdravotnictví a školství. Okamžité zrušení placení ve zdravotnictví a školství. Okamžitě začínají šetřit, jak kdo k majetku přišel. To že už mají vytypované oběti, nemusím dodávat. To že se "něco" najde, je snad jasné, pak dojde ke konfiskaci. (budou se tvrdě bránit pojmu: znárodnění)

V polovině volebního období, za potlesku davů a bohužel i novinářů (ti jsou tradičně spíš levicově orientovaní. Jak jsou bláhoví, netuší, že dojde i na ně), by se kontroly, pokuty, trestní oznámení, zabavování majetku zvyšovali. No kdo by jim zazlíval, že chtějí ekonomiku a společnost očistit. Těch 90% chudých, živnostníků, drobných zemědělců, střední vrstvy, státních úředníků? Nakonec, stejně všichni věří, že ti bohatí si to nakradli. No a komunisti by teď ukázali, že to je pravda.

Leč, peněz se nedostává, proto se zase zvednou daně. Tentokrát nejen zaměstnavatelům a bohatým, ale i zaměstnaným a chudým. Soukromí sektor postupně mizí, je stále více státních (dočasně samozřejmě) podniků. Nezaměstnanost na minimum, zdravotnictví a školství za darmo, "zloději a podvodníci" jsou trestání, podpora rodin a výstavba bytů roste. Ale tento "socialismus" něco stojí.

Komunisté dokázali (zatím a na papíře) že stát je nejlepší hospodář. To že zvýšili daně, že zavedli ještě zvláštní daně pro bohaté. To, že se podniky, školy, nemocnice, doprava, nemodernizují, protože stát na to nemá. To, že se nestaví a neopravují silnice a veřejné stavby, protože stát raději dotuje to, co lidi nejvíce zajímá: zadarmo nebo levně žít (zdarma školy, zdravotní péče, levné nájmy a doprava).

Tak to, že vše postupně zastarává, to nikomu nevadí. Hlavně že se máme dobře a že jsou ještě plné obchody. Že se to děje za cenu státního dluhu? A komu to vadí? Lidem ne, to by ČSSD za ten dluh 800 miliard, nedávali tolik hlasů.

Pod nějakou záminkou (třeba ve státním zájmu) získají buď stoprocentní podíl v důležitých podnicích, nebo aspoň rozhodující podíl (ČEZ, osobní a nákladní doprava, ČT a rozhlas, tisk,telecom, pošta, banky, spořitelny a pojišťovny, hutě a doly, elektrárny, školy a nemocnice a na konec drtivá většina podniků, hlavně velkých a strategických). Ale do krve se budou bránit slovu: znárodnění! A hlavní důkaz bude, že nevymění vedení a způsob vedení, jen přibude dočasná státní správa.

První kdo procitnou, budou zahraniční investoři a potrestaní naši podnikatelé. Blíží se volby, proto se i novináři budou nebezpečně vyptávat. Je jim jasné, že nemusí vyhrát, proto zavedou tiskový zákon. Ten bude o tom, že smějí zveřejnit jen oficiální stanoviska tiskových mluvčích. Oficiální zprávy budou o úspěších, a to hlavně o tom, co lidi nejvíce ocení: o snižování státního dluhu, o nulové korupci, o potrestaných tunelářích, o skoro nulové nezaměstnanosti, o školství a zdravotnictví zadarmo, o vysoké podpoře mladých a rodin - manželské bezúročné půjčky, nové byty, vyšší přídavky. O vyšších důchodech. O ekonomickém růstu.

2 volební období: Začíná být vidět, že něco není v pořádku. Mezi lidmi se nesou různé zvěsti. Sem tam začíná nedostatek (všude začal do 5-8 let). Komunisté cítí, že jejich pozice slábnou. Tak začnou štvavou propagandu: Za vše špatné mohou přeci oni. Ti co tu vládli před komunisty a co dovolili, aby ti bohatší rozkradli republiku a tím zbohatli. A to že teď jsou potíže, to je jejich práce, kterou my teď musíme těžce napravovat. A kdo to tak nevidí, ten jim v tom pomáhá a chce nám házet klacky pod nohy. Chce jen škodit. No a je na světě bič na novináře a opozici.

Jak se šíří nedostatek, začíná totální hon na opozici a média, která jim nejsou nakloněna. Zastrašováním, diskreditací, a když to nepomůže, tak kriminalizováním. Rok před volbami se rozjede informační embargo pro média a pro jistotu cenzura ve všech médiích (vlastně autocenzura, protože by komunisti tvrdě potrestali každou neoficiální zprávu, co by kdo zveřejnil). Opětné navyšování daní, tentokrát všem. Třetí volby (možná) vyhrány. Ale potíže se blíží.

Teď trochu historie. Všechny komunistické režimy nejdéle do pěti let začínají mít ekonomické problémy. Dejme tomu, že to bylo tím, že soukromí sektor okamžitě a hned zlikvidovali. Z toho se ale dnešní komunisté poučili, tak drobný podnikatele snad nechají. Tak to snad jejich životnost prodlouží na deset let.

Před třetím volebním obdobý by se museli rozhodnout: buď zavést opět teror, zavřít hranici, zavírat a popravovat odpůrce, cenzura, zakázat nepohodlné spolky, strany, sdružení, zakázat nepohodlným osobám práci v kultuře, na vysokých postech, na školách a v určitých zaměstnáních. Pro naplnění státního rozpočtu, zabrat soukromí majetek i střední vrstvě a úplné znárodnění, posléze sáhnout na úspory i těm chudším. Prostě jít cestou jakou už šli.

Nebo jít cestou, jakou jdou dnes komunisté v Číně a ve Vietnamu. Zavedou státem řízený kapitalismus. Politickou moc si nechají, ale ekonomickou předají soukromníkům.

Anebo zkrátka nechají proběhnout svobodné volby a prohrají. Podle hysterických výstupů socanů před volbami si myslím, že komunisti by byli hysteričtější. Tak si myslím, že by udělali druhou verzi (osobně pro sebe si jí nazvu - Čínskou cestu).

Na první by neměli odvahu. Tedy ne že by jí hned a bez skrupulí nechtěli použít, ale prostě by na ní neměli dost sil. A to jen proto, že široko daleko by nebyl žádný silný a hlavně pro USA a EU nebezpečný spojenec. Čína daleko, Vietnam, KLDR a Kuba nejsou (zatím) tak nebezpeční a také daleko.

Třetí verzi, svobodné volby bych zamítl. Komunisté se nikdy v žádné zemi dobrovolně nevzdali moci. Komunismu dávám tak dva až tři měsíce. Socialismu dvě až tři volební období.