Změna musí přijít

Souhlasím s těmi, co nadávají na chyby režimu (ne na režim jako takový) Ano, musí nastat změna. Ano, opravdu musí nastat změna, to v reakcích u článků opakuji stále. Konečně by demokracie měla ubrat s té demokratičnosti (zas ne tolik), ono se ukazuje, že nějaký, minimální, dohled, kontrola, je zapotřebí všude. Asi bude muset přijít něco jako kontrolovaná, nebo spíše: kontrolovatelná, demokracie. Stát by měl mít právo bez problémů kontrolovat všechny podnikatelské subjekty, nebo být přísnější a důraznější při kontrole a trestat jediným možným trestem: zákaz činnosti, zabavení majetku, kriminál. Žádné napomínání, doporučení, pomoc, pokuty, ale jít na tvrdo, na kost. Demokracie si už nemůže dovolit po sobě šlapat. Pak se nedivme, když opět přijdou komunisté, nebo nacisté.

Ano, říká se, že zločin je vždy o krok napřed. To znamená, že zákony proti něčemu se dělají až potom, co se to stane. A lidé vždy budou nacházet cestičky jak zákon obejít. A až najdou tu cestičku, tak teprve se jím ta cestička ucpe. A tak dokola. Škoda je, že se neudělají jasné zákony, které se nedají obejít. Možná by stačilo dodržování a vymahatelnost zákona.

A ještě jinak: zalepíte duši v kole a myslíte si, že je to dobré. Ale pak zjistíte, že kolo stejně uchází. Prohlížíte duši a nic nevidíte, tak jí dáte pod vodu a…. až bublinky vám ukáží, kde je malinkatá dírečka. Ty bublinky si přeberte jako to, jak někdo dokázal najít cestu ke zlu a špatnostem, a to, že jste pouhým okem nic neviděl, jako zákonodárci, kteří v dobré víře, že jsou zákony dokonalé, zákony dělaly.

V zákonech tedy pokrok a ráj nehledejme. Ale ve výchově a osobním příkladu nás všech, k přístupu k zákonům a životu. Zákon už jen přikazuje a trestá, není odpovědí na život. Proto se zákony dají obejít, život (praxe) se obejít nedá, a dříve či později se ukáže, jestli to je správný zákon nebo ne a čím se nám naše konání vrátí.

Až A bude znamenat A, ne B, nebo možná C, nebo že by s přivřenýma očima D? Ale A bude A, a nic jiného, pak bude lépe, spravedlivěji, bezpečněji pro všechny. Chce to mít osobní kodex morálky, slušnosti, poctivosti. Mělo by být samozřejmostí každého z nás, že zákon je nedotknutelný, nepřekročitelný, přes který nejede vlak. Vymahatelnost zákona by měla být prvořadá záležitost společnosti. Nornální by mělo být dodržování zákona, ne obcházení a ještě to považovat za hrdinství a chytrost.