Četl jsem příklad špatného hospodaření porevolučních vlád, tedy vlád za posledních 20 let. Prý jsou jako statkář, který dostal prosperující statek. Ale stádo krav prodal, úrodu na poli taky a další nezasel, peníze utratil. A pak se zadlužil, aby si koupil další krávy a mohl zasít obilí. Ale přišla neúroda, obilí se neujalo, kravky opět musel prodat, a zůstali mu jen dluhy. Tak se zase zadlužil až se předlužil.....
Tak řeknu vám, že takový statkář by se z toho už nevzpamatoval a zkrachoval by. Ale tento popis nesouhlasí se stavem naší země. Kde jste vzal to, že tu v podstatě nic za dvacet let nezůstalo, Já si nevšiml, že by tu nic nefungovalo, nic se tu nevyrábělo, na polích se nedělalo.... Jistě, hodně se toho změnilo. Jsou místa, kde něco bylo a už tam je něco jiného, nebo tam není nic. Jistě, že tu nejsou některé značky a druhy zboží, ale je tu jiné. Ano, tlačí se sem spousta zahraničního zboží a produktů, která vytlačují ty naše. Ale taky je tu spousty nových věcí, nové výroby, nových produktů a zboží. Jistě, komunisté se snažili stavět fabriky i tam, kde se museli nakonec lidé dovážet, nové nastěhovat, aby ta fabrika vůbec mohla fungovat. Jistě, někdy vznikala zemědělská družstva tam, kde by je naši předci neudělali, protože je to nevhodné místo pro pěstování a chov. A po revoluci se zjistilo, že ty fabriky a družstva, postavená v nevhodném místě, jsou nerentabilní a skončili. Jistě, stávali se i takové případy, kdy vlastník podnik a družstvo rozkradl. Ale nebylo to tak všude. Nikdy jsem nikde neviděl, že by se tu něco zhoršovalo. Naopak, obchody se plnily, většina podniků a družstev dále fungovala, vznikaly nové podniky a družstva (dnes se říká farmy), dříve chátrající a šedivá a mnohdy špinavá města, vesnice, podniky, se opravovaly, modernizovaly, dostávaly nový kabát a jsou čistější. Dříve nefungující nebo špatně fungující služby, dnes fungují a je jich více. Dnes nemusíte shánět, stát fronty, zapisovat se do pořadníků, dávat úplatky, mít známosti na běžné věci, jako za komunistů. Já prostě nevidím rozkradenou a spálenou zem jako jiní.
Pravda, že pokud budu mít doma něco, na co mě nestačila výplata, tedy jsem si na to musel půjčit. A pravda, že to není správné. Ale taky je pravdou, že na některé věci si musíme půjčit. A pravda je to, že si musíme půjčit jen na trvalejší hodnoty a jen tolik, kolik jsme schopni dát na splátky z výdělku. A jistě, pravdou je, že i na důležité, trvalé hodnoty, by bylo nejlépe si ušetřit. Ona půjčka je v podstatě šetření, ale s tím rozdílem, že věc máme hned a zaplatíme jí později, kdežto šetřením jí máme později. Druhý rozdíl je ten, že šetření je levnější než půjčka. A pravda, každý by měl uvážit, co opravdu potřebuje, co jen chce, a co nemusí mít a co není trvalé (tedy potraviny, oblečení, dovolená, zábava...). Na to poslední je hloupost si půjčovat. Na to, co jen chceme, tam bych půjčku nedoporučoval. A to, co potřebujeme, tam půjčce rozumím. Do kolonky nutné potřeby, bych dal jen koupi domu, bytu auto (kde to je nutností), investici do podnikání. Do kolonky jen chci, bych dal zařízení bydlení, osobní auto (kde to není nutností). V kolonce nemusím mít, by bylo ostatní (co se půjček týče). Ještě je tu vzdělání a zdraví. Tak do vzdělání bych investoval taky půjčku. Zdravotnictví je tu naštěstí placeno z pojištění. A kdyby někdy přestalo být, tak tam by mě nic jiného nezbývalo, kdybych neměl, si půjčit. Toť o rodině, domácnosti, jedinci. A co se státu týče, tak ten by měl také tak uvažovat. Měl by vědět, na co půjčit, na co ušetřit, co mít a nemít, jaké hodnoty jsou prioritou a jaké ne.
Komunisté a zastánci socialismu nám říkají, že plné obchody jsou pozlátko, a jsou plné proto, že lidé nemají na nákup. A v socialismu byli prázdné proto, že lidé měli na nákup a vše skoupili. Nikdy nepřijmou fakt, že tenkrát byli prázdné proto, že byl nedostatek, dnes jsou plné, že je dostatek. Obchodníci ale nemohou obchodovat tak, aby jim zboží zůstávalo na pultech, ale aby ho co nejrychleji prodali. Jinak by zkrachovali. A myslím si, že lidé jim ty regály nevyprazdňují proto, že si na něj půjčili, ale že na něj mají. Kdyby si lidi na všechno museli půjčovat, nemyslíte si, že by to už dávno všechno zkrachovalo? Víte jak by ty obchody vypadali? Regály plné zaprášeného, rezivějícího, hnijícího a plesnivého zboží. A za chvíli by už obchody zely prázdnotou, protože by museli obchodníci to staré odklidit, a nové by nemohli dodat, protože by na něj neměli. Neměli by na něj proto, že by nic neprodali (nebo velmi málo), tak by neměli tržbu, a nakonec by museli obchod zavřít. Nesmíte se jen dívat na ty, kteří si půjčili na ty zbytečnosti. Těch je menšina. A ti jsou zadlužení jen proto, že si půjčili, pak zase půjčili, pak už si půjčili na půjčování (splácení půjček), a dnes neví jak dál. Ale za to nemůže systém, vláda, banky, obchody.... za to si můžou ty lidi sami. On jim přeci nikdo nestál u hlavy s pistolí, aby si půjčili nebo aby si něco koupili. Oni prostě něco chtěli tak moc, že neviděli, neslyšeli a NEMYSLELI! Ale takové já nelituji, je to jejich chyba a můžou nadávat akorát sami sobě.
Žádné komentáře:
Okomentovat