Až plnohodnotná válka na Ukrajině je postupně začala probírat ze sna o věčném míru.
První týdny invaze na celou Ukrajinu už mnozí počítali s tím, že Rusko může Ukrajinu rychle obsadit. A i když Ukrajina dostávala pomoc od prvních dnů, první rok byla evropská pomoc stále opatrná, postupná a v některých případech omezená podmínkami, za kterých mohou být dodané zbraně použity. Teprve postupně si část Evropy začala uvědomovat, že nejde o krátkou válku, ale o dlouhodobý konflikt, který představuje bezpečnostní problém pro celou Evropu. A trvalo další dobu, než se začala vytvářet skutečně širší koalice ochotných podporovat Ukrajinu dlouhodobě.
Dnes se navíc některé státy od společného evropského postupu v zásadních otázkách odchylují. Maďarsko a Slovensko mají k některým evropským postojům výrazné výhrady a Česko s Bulharskem a prakticky s celým Balkánem, Malta a Kypr, také nejsou ve všech otázkách stejně aktivní jako státy, které podporují nejtvrdší postup proti Rusku. Takže russák nás opravdu zná a ví, co jsme zač. A stačí fouknout až trochu šťouchnout.
Po fouknutí odpadli ti morálně nejslabší, tak zkusí šťouchnutí a bude čekat na další morálně slabé, kteří odpadnou, a jestli to neporuší stabilitu celého domečku a ten se nezačne hroutit.
Putler nás má přečtené a jasně že ví, že na silné, jednotné NATO a silnou, jednotnou EU nemá sílu, protože už silně krvácí. Ale na rozpadlé, hádající se, nejednotné a samostatné státy už sílu má. Minimálně se už nemusí bát jejich společné síly. A může už s nimi manipulovat. Tak jako s nimi mohl manipulovat před invazí.
A je přesvědčen, že každý jeden stát se po této tragédii bude ohlížet jen na sebe. Protože nikomu nebude věřit. Protože bude mít neustálou vzpomínku na to, že když měl spojence, bylo to jen na papíře, ale skutek utek. A hlavně už nikdy neuvěří těm, kteří zradili jako první – USA, Maďarsku, Slovensku, Česku nebo zemím Balkánu, Malta a Kypr. A těžko budou hledat víru i v ty, kteří odpadli jako poslední, protože nezůstali do konce. Protože budou vědět, že vždy zůstanou sami.
Evropa a v podstatě celý svět by pak mohly být bez pevných obranných koalic vydány na pospas říším, které budou chtít mít svět pod svým vlivem. Ta válka bude mimo jiné o svobodu a suverenitu, ale také o obranné koalice do budoucna.
Jak by se tedy zřejmě zachovali státy Evropy v případě přímého konfliktu s Ruskem, podle AI.
Bojovali by určitě Ukrajina, Polsko, pobaltské a skandinávské státy, Británie, státy Beneluxu, Francie a zatím i Německo a Rumunsko.
Pak jsou státy, u kterých se dá očekávat okamžitou neutralitu až kolaboraci s russáckem: Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Švýcarsko, Irsko, Malta, Kypr, Srbsko a Bosna a Hercegovina, ostatní státy bývalého SSSR a samozřejmě evropské mikrostáty.
Ostatní evropské státy by se rozhodovali podle vývoje války. Týká se to například babišova Česka, Itálie, Španělska, Portugalska, Řecka a zbylé části Balkánu.