Co pro mě znamená 17 listopad

Máme dvacet let svobody. Někdo nadává, jiný chválí. Pro někoho přišel lepší čas, pro jiného horší. Zkusím dnešek a minulost porovnat. A bodovat pro a proti. (z mého pohledu)

1sk.)Z pozice pracujících v schowbussinese (šoubisnise), médiích, herců, zpěváků, vědců, učitelů, policajtů, vojáků, spisovatelů, filmařů, pracovníků v TV a rádiu, skladatelů, sportovců (representace), architektů, doktorů, právníků, novinářů, vedoucích pracovníků, úředníků apod.:

Socialismus: nucení ke vstupu do strany, ke spolupráci se stranou a STB, podmiňování další práce za spolupráci a podporu, minimálně ale za loajalitu k režimu. Za jakoukoliv, sebemenší pochybnost, kritiku, nedej bože za otevřený nesouhlas k režimu, straně, našemu i jiným socialistickým státům, okamžitý zákaz činnosti, práce, veškerá díla dotyčného jsou okamžitě zakázána, zničena, odsouzena k zapomenutí. Dotyčný opovážlivec je pronásledován, hlídán, perzekuován, zavřen a do padesátých let dvacátého století i popraven. Mnohdy se stalo, že náhle umírá. Je vystěhován z bytu, nemůže sehnat pořádné zaměstnání a mnohdy nemůže sehnat žádné. Je pronásledována a perzekuována i jeho rodina. Nemůže už nikdy vykonávat svou práci, nemůže se dál vzdělávat, nemůže volně cestovat.

50. léta se zavíralo a popravovalo, 60-80 léta se zavíralo, 50-60 léta se vystěhovávalo z domova a zakazoval se návrat. 80 léta se praktikovalo u některých přímo vyhnání ze země, bez možnosti návratu.

Dnes, demokracie: Pokud někdo otevřeně neporušuje zákony, jako různí krajně pravicové a krajně levicové skupiny, tak nikdo není potrestán. A hlavně, není potrestaná i jeho rodina, a když je někdo potrestán, tak po odpykání trestu, se může zařadit do společnosti a vykonávat dál svou práci. Dnes může každý kritizovat a nesouhlasit se systémem, a to otevřeně, nahlas, beze strachu z vězení, persekucí, zákazů, pronásledováním jeho i rodiny, vyhazovu z práce a škol.

Za tu svobodu názorů pro demokracii, Demokracie - socialismus = 1:0

2sk.) Z pozice dělníků, zemědělců, prodavačů, řidičů, stavbařů, uklízeček, řemeslníků, apod.

Po nich se sice nevyžadoval vstup do strany, spolupráce se stranou a STB, ale podpora a loajalita s režimem ano. Pokud si každý všímal jen své práce, rodiny, koníčkům. Stačilo mu, co mu režim poskytl a dovolil, a nechtěl nic víc. Pokud se spokojil se zajištěnou prací, bytem (pokud ho měl, není totiž pravda, že komunisté každému dávali byt), levnými cenami zboží a levným nájmem (tak že těch 2500kč průměrného platu mu nevadilo), rekreací od ROH (odbory), byl celkem spokojen. Pokud neremcal na nedostatek, tak se mu dařilo dobře a nikdo ho neobtěžoval, nehlídal, neperzekuoval, jeho i rodinu. Na rozdíl od první skupiny ale mohl přece jen trochu rejpat. 2sk totiž tak neohrožovala režim, jako ta první. Ale nesměl to moc přehánět. Hlavně ne moc nahlas a už vůbec se otevřeně nepřidat k těm, co už režim označil jako nepřátelé. To by si komunisté a STB posvítili i na něj.

A pokud byl šikovný a uměl sehnat správné kontakty a měl na úplatky, tak mu skoro nic nechybělo. A když byl ještě šikovnější a uměl ukrást nebo okrást (nepočítám normální zloděje, ale ty, co dokázali šikovně "přemisťovat" věci z podniků, továren, družstev a staveb, sobě domů) nebo byl tak šikovný, že mohl dělat melouchy, a nebo byl na šikovném místě (postu), tak měl opravdu slušné (i když nebezpečné a trestné) živobytí.

Dnes: Sice nemá zaručenou práci, byt je dražší záležitost, než tenkrát. Ty co si přivydělávali melouchy a mohli jít za to sedět, tak ty dnes mohou volně podnikat. Dále se dnes svobodně mohou vyjadřovat, reptat, kritizovat, a to nejen doma za zavřenými dveřmi a u piva, ale nahlas, v mediích, na ulici, beze strachu co bude následovat.

Za to legální podnikání pro demokracii, Demokracie - socialismus = 2:0

Socialismus - cenzura (zákaz svobody slova, tisku, projevu) zákaz shromažďování. Možnost cestovat na západ jen s cestovní doložkou, kterou každý nedostal (v podstatě zákaz cestování na západ) a u nepohodlných zákaz cestování kamkoliv.

Dnes svoboda slova, projevu, tisku, shromažďování, cestování.

Za tu svobodu všeobecně pro demokracii, Demokracie - socialismus = 3:0

Socialismus: nedostatek všeho. Na auta, elektroniku, nábytek, stavebniny, byty, zájezdy (některé byli některým lidem zakázány), byli pořadníky. Na ostatní zboží byli dlouhé fronty. Díky všepřítomnému nedostatku a sezonnímu zboží kvetl podpultový a černý prodej. Buď musel mít člověk štěstí, že byl v pravou chvíli na pravém místě, nebo musel mít známé na správném místě a na úplatky. Obchody byli prázdné už odpoledne a někdy už dopoledne.

Dnes: dostatek všeho a co zrovna není, tak se dá objednat nebo je to záležitost do druhého dne. Pořadníky dnes nejsou, fronty jen občas, podpultoví a černý obchod by dnes nekvetl, protože je všeho dost, tak kdo by ho potřeboval. A známosti a úplatky kvůli ovoci, toaletnímu papíru, lepšímu masu, módnímu oblečení a podobně, si dnes neumím představit. A nakoupit si dnes můžete i večer. A ve velkých městech je to i ve 20.00-22.00

Za ten dostatek pro demokracii, Demokracie - socialismus = 4:0

Ceny v poměru k platu dnes jsou menší u potravin, nábytku, elektroniky, aut, oblečení, domácího vybavení, stravování, některé dovolené.

Ceny v poměru k platu dnes jsou větší u energií, pohonných hmot, bydlení, stavebnictví, některé dovolené, vstupenky na sportovní a kulturní akce. Nejdříve jsem nechtěl, ale když si pomyslím, že pořízení bydlení je dnes opravdu drahé, což překáží mladým lidem zakládat rodiny, tak přidám bod i socialismu.

Aby to nebyl debakl, tak za ty ceny za bydlení dám oboum stranám po bodu. Demokracie - socialismus = 5:1

Kriminalita a celkové zhrubnutí společnosti je nejspíše dobou a taky nezapomínejme, že většinou jsou kriminálníci, ti co mají moc a nějaké posty, podnikatelé, politici, minimálně starší 20ti let. Z toho plyne: bodejť by nebyli takoví politici, podnikatelé, kriminálníci a celková hrubost a sprostota lidí, když se narodili a žili v socialismu a jejich rodiče žili a narodili se v socialismu, a mnohým se narodili a žili v socialismu i jejich dědové a babičky. To jsem si jen rýpnul na ty, co tvrdí, že dnešní společnost zkazil kapitalismus. A taky nezapomeňte (nebo si vzpomeňte) že v první polovině 90 let, kdy se nejvíce v transformaci od socialismu a totality, k demokracii a kapitalismu udělalo chyb a nejvíce se rozkradlo a vytunelovalo a zlikvidovalo podniků, jednalo podle komunistických zákonů. První zákon nového systému tu vznikl až v roce 1993. Tak komu dát tentokrát bod? A nejaktivnější tuneláři a zloději v privatizaci, byli komunisté, STBáci, bývalí vysocí funkcionáři KSČ(M), ředitelé podniků a předsedové družstev a národních výborů (dnes úřadů), kteří byli povinně v KSČ(M).

Jak zjistit kriminalitu, brutalitu, slušnost politiků a společnosti za socialismu a dnes? Komunisté zakázali psát, mluvit, točit reportáže o těchto věcech. Dnes už se o tom může psát, mluvit, točit reportáže. Tenkrát taky lidi byli dobří a špatní, ale díky cenzuře jsme nevěděli jak moc, dnes už to víme, díky svobodným informacím. Je proto socialistický systém slušnější a poctivější? A tak nebudu hodnotit lidi, ale systém. Proto dám bod demokracii, protože v socialismu byl státní zločin proti drtivé většině národa, kde režimu nepohodlní byli vražděni, zavíráni, vyhazovány ze zaměstnání a škol, pronásledováni, perzekuovány i jejich rodiny, vystěhovávány z bytů a dokonce i z republiky. Zabavil se jim majetek. V demokracii se toto stát nemůže a zatím nestalo.

Za tu státní kriminalitu komunistů pro demokracii, Demokracie - socialismus = 6:1

Socialismus: školství a zdravotnictví pro všechny, bez poplatků, práce zajištěna, pokud zrovna nejste nepohodlný pro režim. Má cenu vysvětlovat, že dnes dělá daň, zdravotní, sociální dohromady u průměrného platu asi 20%, což je pětina platu. Zato za komunistů to dělalo asi 40%, což je skoro polovina. A z toho se platilo vše, včetně toho zdravotnictví, školství, sociální - čili důchody. Tak co byste řekli, kdybychom tedy dnes opět neplatili zdravotnictví a školství, ale měli 40% daň? Jste pro?

Dnes: Zdravotnictví a školství pro všechny, platíme zdravotní poplatky, školní poplatky nebo kupujeme školní věci, nezaměstnanost. No vzhledem k tomu, že já osobně nevidím na spoluúčasti na vzdělání a zdraví nic špatného, že díky spoluúčasti se může modernizovat a zlepšovat úroveň škol a nemocnic a je na kvalitnější léčbu, tak bych dal bod opět demokracii. A to, že je nezaměstnanost, vede všechny ke kvalitnější práci. Když se bojíme o práci, tak pracujeme lépe, než když víme, že se o ní bát nemusíme. Ale i za komunistů byla "skrytá"
nezaměstnanost. Někteří cikáni třeba automaticky po škole, někdy až po vojně, dostali invalidní důchod, dále byla přezaměstnanost, což vedlo k malé produktivitě, proto se dá říci: nechodilo se do práce ale do zaměstnání. A vsadil bych se, že tak 5% nezaměstnaných by se krylo s těmi přebytečnými a vlastně "jen" zaměstnanými. Ale dobře, pro tu skutečnou nezaměstnanost dám bod socialismu.

V tomto mají oba systémy plusy i mínusy, proto dávám oběma bod,

Demokracie - socialismus = 7:2

Socialismus: chybějící konkurence nenutila podniky modernizovat, vyrábět kvalitněji, vyrábět modernější věci, výroba na sklad a k tomu plná zaměstnanost zvyšovala nerentabilitu podniků. Lidi se nebáli o zaměstnání a tím si práci nevážili, odbývali jak výrobu, tak pracovní dobu, produktivita práce klesala. Centrální plánování. To vše vedlo k zaostávání, nerentabilitě, postupnému pádu ekonomiky. Nikdo nic nevlastnil, vše patřilo "všem", tedy státu, tím se o to nikdo nestaral a stát všechno nemohl vidět a zajistit nápravu a ani nechtěl, protože se upnul jen na hlavní plán. To je metro, dálnice, přehrady, elektrárny, a pár monumentů doby (třeba palác kultury v Praze), paneláky, aby bylo vidět, jak socialismus kvete. Proto neměl čas na obyčejné ulice, domy, a už vůbec ho nezajímalo to, co každý nevidí, příklad: že třeba u nás se v továrně stále dělá ručním nářadím, kdežto na západě je stejná práce už automatizovaná a proto mnohonásobně rychlejší a levnější.

Dnes: města a vesnice už nejsou šedá, oprýskaná, podniky aby nezbankrotovali, museli se nutně modernizovat. Konkurence nutí vyrábět kvalitněji, moderněji, levněji, a nevyrábí se na sklad. Centrální plánování není, tím se dá rychleji reagovat na trh. Nezaměstnanost nutí lidi, aby si práce více vážili a pracovali lépe. Tím že podniky zaměstnají jen tolik lidí, kolik potřebují, vyrobí jen tolik, kolik prodají, tím se podnik udržuje v rentabilitě, a když ne v zisku, tak alespoň ne v propadu. Některé ale stejně zbankrotují, což uvolní trh pro někoho lepšího. Celkově ale ekonomika roste, což je znát na dostatku a životní úrovni lidí. Proto dám bod demokracii.

Pro ten rozvoj pro demokracii, Demokracie - socialismus = 8:2

Socialismus: vše bylo nalinkováno a rozhodnuto až do konce světa. Cesta politiky, ekonomiky, osobního i pracovního života. Prostě vše a nebyla možná změna. Buď jsme mohli stále pokračovat cestou až k úplnému krachu civilizace. Tady byla cesta buď udržení moci násilím, děj se co děj, nebo se té cesty zříci, opustit a jít, přiznat si, že to byla cesta špatná.

V Evropě to komunisté pochopili, v Číně taky, ale tam se odklonili zatím jen ekonomicky, vlastně tam vznikl státní komunistický kapitalismus, vzhledem k tomu, že tam mohou podnikat a vlastnit výrobní prostředky jen komunisté, tak v podstatě vymysleli i komunistický feudalismus (to taky mohli vlastnit výrobní prostředky jen určité skupiny lidí - feudálové). V každém případě, v socialismu si lidé nevládnou a o ničem nerozhodují.

Demokracie: možnost změny. Když jedna cesta zklame, voliči jí změní. Mocní tu nejsou na věky, ale jen do konce volebního období. Lidé v demokracii opravdu vládnou a svým hlasem ovlivňují politiku a atmosféru ve státě. Ano, prostřednictvím zvolených zástupců, ale to se dá změnit. Jasný hlas pro demokracii

Za tu možnost změny, možnost ovlivnění systému, svobodné volby, jasný bod demokracii, Konečné skóre je Demokracie - socialismus = 9:2

Abych to shrnul, dnes máme svobodu slova, projevu, tisku, názorů, shromažďování, cestování. Stále je tu dostupné vzdělání a zdravotní péče, máme větší dostatek a výběr. Každý může dělat, co chce a na co má. Máme moderní podniky, bydlení, auta, služby, školy, nemocnice, dopravu. Města a vesnice jsou opravené je vidět, že žijí. Máme lepší možnosti komunikace. Dnes není problém mít do měsíce pevnou linku (za komunistů to bylo několik let, někdy i přes deset). Chci novou pračku, TV, ledničku, myčku (tak ta za komunistů u nás ani nebyla), nábytek, dobrá, jdu a do večera to mám (pokud nemám auto, tak musím počkat, až mi to přivezou (nejpozději do dvou, tří dnů) a to bez pořadníků, známostí, úplatků. Chci si něco koupit, fajn, i před zavíračkou jsou plné krámy, tak hurá nakupovat.

A ani draho není. Vezmu-li, že já mám dnes 10x větší plat než za komunistů, ale ceny jsou maximálně 5až 8x dražší, tak pro mě je teď levněji. Tedy nebýt toho zpropadeného nájmu a inkasa. Ještě že jsem ve vlastním, tak že mě deregulace nečeká.

Mě se prostě zdá dnešní doba lepší. A kdybych se také nebál nezaměstnanosti a kdybych neměl vlastní byt a nemohl bych si ho pořídit, což je příklad mé dcery, tak bych dal skóre 9:0 pro demokracii.
Pro mě revoluce 17.11.1989 přinesla lepší a hlavně svobodnější život.