Několik lidí se mně ptalo, proč tolik nesnáším komunisty. Kde se bere ta nenávist a třídní odpor. Kolikrát jsem se zamyslel a znovu přečetl své články. Nezjistil jsem ale nic co by svědčilo o nějakém třídním boji a nenávisti. Jen pravým jménem pojmenovávám, co se stalo a co se může stát. A ptám se?
Já nehlásám: popravte Grebeníčka, Filipa, Dolejše, Kováčíka, Ransdorfa… Já nehlásám: rozežeňte to hnízdo zrádců a záškodníků. Tu stranu vrahů a lidských bestií…. Já nehlásám: potrestejme všechny, co měli se socialismem cokoliv společného. Zavřeme je, zabavme jim majetky, vystěhujme je z domova a vyhoďme je z práce, ze škol. Zbavme je jakýchkoliv práv a to celou rodinu až do desátého kolena.
To dělali právě ti komunisti, proto píši to, co píši, abych to připomínal. Nechtěl bych, aby se od teď hlásalo, že bílá není bílá. Ne! A ani to ode mě nikdy nikdo neuslyší. Jsem demokrat a tak mám motto: nemusím s tvými názory souhlasit, ale budu se prát jako lev, abys je mohl svobodně hlásit. A to že je třeba připomínat historii je přeci v pořádku. Lidé nesmí zapomínat, co komunisté provedli s národem.
Politické ale i ideologické odpůrce popravovali, zavírali, zabavovali majetky, vystěhovávali z domovů a vyhazovali z práce. Pronásledovali je celý život a nejenom je ale i jejich rodiny. Jejich děti nesměli studovat a dělat povolání, které by chtěli. Každý kdo se komoušům zprotivil, jakákoliv sebemenší opozice byla okamžitě postihována. Nejdříve vyhazovem ze škol a zaměstnání. Potom sledováním a šikanou STB. No a do 60. let vězením nebo popravou, od šedesátých let už jen vězením.
Po likvidaci politických odpůrců (stran), ideových odpůrců (bohatých, podnikatelů, živnostníků, statkářů a drobných zemědělců) začal se v médiích vymývat mozek národa. Vnucovalo se, že bílá není bílá a černá není černá. Tráva není zelená, nebe modré. Vše je jen rudé! Zrušením svobodného trhu zdevastovali ekonomiku. Zlikvidováním opozice a vymýváním mozku jedinou, tou správnou pravdou, zdevastovali myšlení lidí.
Ekonomika se zotaví snad rychle, ale u myšlení to jsou hrůzostrašné nedozírné následky na dlouhá desetiletí, než se to napraví. Odhadem, tak tři generace.
Toto je pravda dohledaná v archívech. Není to vykonstruované, jako byli vykonstruované komunistické procesy. A já o tom nepíši proto, aby je někdo dostal k soudu. Ale aby se na to nezapomínalo.
Př.: dětem taky každý den říkáme, ať nesedají k cizím lidem do auta. Ať od cizích nic neberou a nikam s nimi nechodí. Ať nikomu neotvírají a nepouští do bytu. Starším se taky připomíná, ať nejsou tak důvěřiví. Tak stejně tak se musíme postarat, aby národ nezapomínal. A to o to více připomínat, o co více se snaží komunisti, aby se už o tom nemluvilo. Proč asi? Proto že mají špatné svědomí!
Ani nechci zavedení segregačních zákonů jako v Americe do 60 let 20 st., nebo za nacismu ve 30-40 letech 20 st., o zákonech komunistů jsem už psal. A píši hlavně o komunistickém nebezpečí proto, že americký a německý-nacistický rasizmus se nás netýkal (krom 6 let válkou a následnou okupací vnuceným), zato komunismus a zvláště ten český, se nás týkal až moc. My jsme vůbec národ, který je papežtější než papež. Bylo to tenkrát a je to i dnes.
A proč stále píši jen o komunistech a ne třeba o nacistech, rasistech a fašistech? Protože ti nemají zatím takovou sílu, jako komunisté. A za druhý, nacisti, fašisti, rasisti, nemají v naší společnosti takovou oporu, jako levicové myšlení. A tím je v Čechách komunismus mnohem nebezpečnější, než jiné nedemokratické směry. Jako příklad bych uvedl Sládkovi Republikány, kteří byli v parlamentu jen jedno volební období a dnes prakticky neexistují.
Tak proč brojit proti něčemu, proti čemu se staví všichni? To raději budu připomínat to, co nás přímo ohrožuje. Až se situace změní a naší zemi bude ohrožovat nacismus, rasismus a fašismus, tak budu připomínat hlavně jejich dobu a činy. Ale i tak nikdy nebudu hájit dobu a činy komunistů.
Nejjednodušeji bych své články přirovnal k příkladu: Když někdo něco snědl a bylo mu špatně, nebo si šáhl na rozpálenou plotnu a popálil se, nebo přecházel na červenou a málem ho přejelo auto…, a sám se tomu vyhýbá a nechce to opakovat, tak mu to nebudete připomínat. Zato když to chce opět zkusit, tak mu to připomenete.
Žádné komentáře:
Okomentovat