Někdy mě reakce soudruhů opravdu překvapí. Třeba ta, ve které jeden srovnává propuštění a pronásledování za komunistů a nezaměstnanost dnes. Dokonce píše, že i když je (momentálně léto 2009) 480 tis., nezaměstnaných, že to je tím, že ostatní umřeli anebo přešli do důchodu, jinak by jich byli milióny (v 10 milionovém státě nesmysl), a další nesmysli.
propuštění tenkrát- kolem milionu lidí vyhozených ze zaměstnání, ze škol, vystěhovaných z domovů a nemožnost návratu do kraje odkud pocházeli, do škol, práce, kterou dělali nebo na kterou mají kvalifikaci. Perzekuce i jejich rodin. Z toho milionu počítejte 250 000 zavřených, mnohdy na 10-15 let, 4000 umučených a záhadných úmrtí, 240 popravených.
propuštění dnes- určitě ne ze škol a násilně vystěhovaných (nepočítám exekuce) žádný zavřený, umučený, popravený. Exekucemi vystěhovaný se mohou opět postavit na nohy a znovu bydlet na stejném místě, mezi přáteli a známými. Vyhození z práce se opět mohou vrátit a dělat stejnou práci. Jejich rodiny nejsou perzekuovány. Počet dnes vyhozených dělá už asi 400 000 lidí (tedy 2,5x méně než tenkrát) na rozdíl od komunistů, ale ne z politických důvodů a s možností návratu.
Po revoluci byli vyhozeni (spíše odejiti?) někteří státní zaměstnanci, kteří byli namočeny v bývalém režimu. Byli to vojáci, policisti, soudci, úředníci státní správy, a podobně. A i kdy by byli propuštěni tito státní zaměstnanci všichni a znemožněno se vrátit, tak by je jen potkal osud, který připravili jiným. A jak by to vypadalo, kdyby u německé policie, v armádě a ve státní správě dál pracovali příslušníci gestapa, SS, SA a nacističtí pohlaváři a členové NSDAP?
Žádné komentáře:
Okomentovat