čtvrtek 30. ledna 2020

Zachrání nás změna jídelníčku?

Je pravda, že se zjistilo, že největší klimatický znečišťovatel je živočišná výroba zemědělství. Dobře, zrušíme tu živočišnou výrobu. Ale o co více bude chybět maso, o to více bude muset stoupnout rostlinná výroba. A to o dost. Protože 10 dkg zeleniny nebo luštěnin, není na nakrmení to stejné, jako 10 dkg masa. A zvýšení rostlinné výroby, docílíme jen hnojením. A protože nebude živočišná výroba, nebude přírodní hnůj (pokud nebudu počítat lidský hnůj, tedy naše ne zvířecí výkaly), tak si ho budeme muset vyrobit chemicky. Tím zapomeňte na bio potraviny. Nevím kolik spotřebuje živočišná a rostlinná výroba vody a na kolika hektarech se "vyrobí" stejná tuna potraviny. Ale vzhledem k tomu, že kilo luštěnin, zeleniny, ovoce, obilovin,... nenakrmí tolik jako kilo masa, tak by muselo nutně přibýt více hektarů rostlinné výroby, než je dnes. A nevím, jestli by stačilo jen zabrat na rostlinou výrobu louky a pastviny živočišné výroby. Také by se zvýšila chemická výroba hnojiv (pokud bychom nepoužívali lidskou močůvku). A také vyšší spotřeba různých postřiků na ochranu. Nevím, jestli to je levnější a ekologičtější, než očkování zvířat (v přepočtu na jednu tunu potraviny). A to nevím, jestli by se nezvýšila spotřeba vody (v přepočtu na jednu tunu potraviny). A poslední, kolik procent země, by na jednu tunu potraviny, zabrala živočišná a rostlinná výroba, samozřejmě u té rostlinné, nutně navýšená, protože jak už jsem několikrát zmínil, 1 dkg (kilo,tuna) ovoce, zeleniny, luštěnin, obilovin, není stejné množství k nasycení, jako stejné množství masa. Nepřineslo by takové přeorientování jídelníčku, více škody než užitku? A hlavně, stačila by na to kapacita zemědělské půdy zeměkoule? A nepřineslo by to vyšší spotřebu vody? Možná, nejspíš ano, bychom zamezili vypouštění (prdy) oxidu uhličitého a metanu a dalších plynů (rostliny neprdí), ale nepřineslo by nám to jiné problémy? Třeba z hnojením a postřiky. Myslím, že nás vegetariánství a veganství, nezachrání.