Kdo první vymyslel, co je pro dítě dobré? Kdo přišel s tím, jak má vypadat výchova a zabezpečení pro zdravý vývoj dítěte? Kdo rozhodl, že když dítě nemá vlastní postel a skříň, a nejlépe vlastní pokoj, tak je dítě chudák? Kdo rozhodl, že dítě musí mít tolik oblečení, aby se mohlo stále převlékat, když ho umaže, aby mohlo být stále v čistotě, jinak je chudák? Kdo rozhodl, že špinavé dítě musí být určitě zanedbávané? Kdo rozhodl, že když nemá dost hraček, tak je chudák? Kdo rozhodl, že když nemá vyváženou a bohatou stravu a navíc denně nějakou sladkost, jogurt, ovoce, je chudák?
Ano, většinou to vše dětem dopřejeme. Ale je to to hlavní, co opravdu dítě potřebuje? Co je důležitější? Aby dítě mělo pokoj, div ne apartmá s koupelnou a wc, hraček, že si se všema nepohraje ani za celý život, nejkvalitnější stravu a plno dobrot každý den, oblečení, které neunosí ani, kdyby se převlékalo každou hodinu, jinak se bude trápit a bude nešťastné a zanedbané? Nebo milující rodič, který dítě pohladí, pochválí, povzbudí, obejme, pofouká bolístku, poví pohádku, dítě se s ním cítí bezpečně?
Pár příkladů ze života (z reportáží TV).
Před lety žil jeden otec se třemi dětmi, několik měsíců (už nevím, jestli to nebylo i pár let) po kanálech a tam kde se dalo. Žena mu umřela a on přišel o byt. Děti ale dál chodily do školy, prali a myli se v potoce. Jedli co si otec příležitostně vydělal, vyžebral, co dostal od příbuzných a myslím, že měl i přídavky na děti. Až když se úřady dozvěděli, jak žijí, tak úřady zasáhly. Díky televizi, že to odvysílala, se našli lidi, co pomohli. Otec dostal byt a děti nešly do dětského domova. A světe div se, když se jich redaktor ptal, jestli jsou šťastné, řekli: v kanále se jim taky líbilo, tam byla sranda a dobrodružství.
Matka po smrti muže, se ocitla také na ulici. Žila s přítelem a dítětem na skládce. Dítě také nebylo zanedbané, ale úřady zasáhly a dítě odebraly. Až si matka najde bydlení, tak ji dítě vrátí.
A jeden příklad už ne s ulice, ale z jedné asociální rodiny. Matka i otec se nestarali a dokonce šli do vězení. O dítě se staral dědeček (taky před výkonem trestu). Žil v nuzných podmínkách ale dítě bylo čisté a zdravé a dokonce na dědu fixované. Ovšem pro úřady žilo v nevhodném prostředí.
Kdo rozhoduje o vhodnosti a nevhodnosti prostředí pro dítě? Pokaždé se po takových reportáží najdou ti, co souhlasí s úřady i ty, co nesouhlasí. V čí prospěch se rozhodují úřady? Opravdu v prospěch dítěte? Neměly by úřady rozhodovat podle toho, že dítě netrpí hlady, zimou, nemocemi, týráním, zneužíváním, není vedeno ke kriminalitě, nezanedbává školní docházku, má základní hygienické návyky. Proč by nemohlo žit v kanále, jak nám ukazují příklady ze života? I tam se dá vše, co dítě SKUTEČNĚ POTŘEBUJE, mít.
A proč úřady nepomůžou rodičům, místo jednoduššího odebrání dětí. Ano, sehnat někomu práci a ubytování je složité. Ale odebráním dítěte a umístěním v dětském domově, si stejně společnost zadělává na problémy. Tyto děti po odchodu z děcáků dost často stejně končí na ulici, živí se kriminalitou a hlavně, nemají vybudované rodinné cítění a pak i jejich děti …. Jistě že to tak nemusí dopadnout, ale proč si myslet, že dítě z nuzných poměrů takto dopadne, jak si zase asi myslí úřady?
Já říkám: nechme děti u rodičů a ty co už v dětských domovech jsou, zrychleme a zjednodušme jejich umístění do rodin. Pokud dítě netrpí hlady, zimou, nemocemi, týráním a zneužíváním, udržuje se alespoň základní hygiena, chodí do školy, neživí se kriminalitou, tak proč je brát rodičům. Neubližuje jim tím společnost více, než jim tzv. pomáhá? Zastavme ten kolotoč!
Žádné komentáře:
Okomentovat