Pobavilo mě, když jsem četl, jak jsou ti vládní politici srabové. Že se bojí předstoupit před dav. Že je to známka toho, že se bojí, že neumí obhájit a vysvětlit svůj program. (s tím vysvětlením a obhajováním je to tedy pravda) A hned mi jeden stálí oponent napsal příklad, jak on předstoupil před družstevníky a řekl jim nepříjemnou pravdu a dokázal to vysvětlit a obhájit. Jo, možná. Ale on tam nešel s tím, že předem věděl, že ty družstevníky už předem někdo zfanatizoval. A když před nimi stál, tak ho nevypískávali a nenapadali. Tak jako se to děje, když vládní politik předstoupí před dav a chce mluvit. Ale dav ho mluvit nenechá. Dav (předem jinými zfanatizován), ale nechce vysvětlení, on chce "krev". A tak já se nedivím, že po pár pokusech, se tomuto "lynči", další politici vyhnou. Ale k tomu osobnímu setkání:
Kdyby měli objet celou republiku, vesnici po vesnici, město po městě, aby mohli vše osobně něco vysvětlit, tak než by to vše objeli (a vemte si, že naše země má přes 6000) tak by jen tím vysvětlováním strávili celé volební období. A to by jen přednesli své plány, co teprve schvalování v parlamentu. Kdyby si na každou obec nechali den (minimálně, aby to přednesli všem. To víte, někteří pracují na směny, tak by měli jedno vystoupení dopoledne a druhé odpoledne. No a taky debata, aby se necítili lidi, jako že jen jim něco oznámí a oni se nebudou moci vyjádřit) Tak si vemte, že než by objeli republiku a předložili jim své plány, tak uběhne 6000 dní. Vzhledem k tomu, že rok má 365 dní, tak by to trvalo 16 let. Tak vlastně, vláda by musela plánovat na 16 let dopředu. Vlastně na déle, protože pak by nastal boj o ty plány ve sněmovně. Tak chápete, že žádný politik, žádná vláda, nemůže osobně předstoupit se svými plány osobně před celým národem. A tak politici a vlády, to dělají tak, že oni před ten národ předstoupí, ale skrz média. A to dělají, to nemůžete popřít.
Takže, na ty náměstí je dostanou opět politici, ale ty tam dostanou takovou sortu lidí, kterou potřebují. A tak, pokud před ministerstvem je dav rozzuřených lidí, který nechtějí ve skutečnosti diskutovat, ale lynčovat, tak se nedivte, že na to žádný politik není zvědavej. A když se přece jen někdo najde, a vidí, že dav nechce slyšet vysvětlení, ale jeho krev, tak se na to příště další vykašlou. S čímž já osobně souhlasím. Protože, diskutovat se dá jen s někým, kdo diskutovat chce, ne kdo se chce jen prát, nebo dokonce zabíjet, jak to předvedl jeden nasraný občan (zprávy prima 16.8.12)
Zřejmě myslíte (tedy doufám), že by měl předstoupit někdo, kdokoliv, před dav a osobně z dokumentu, který by dostali od vlády (až po vystoupení vlády v médiích, aby lidé věděli, o čem bude ten zmocněnec či zástupce mluvit a čeho se bude dokument týkat), přečíst plány vlády. A samozřejmě by ten zástupce či zmocněnec, samozřejmě člen strany, která vládne, musel být proškolen, aby mohl odpovědět na všechny otázky davu, k tomu programu. To by potom šlo. Vyhlásilo by se nějaké sezení (setkání, sraz, mítink, jak chcete), kde by se to probralo, a připomínky lidí, by se předali vládě.
Víte, to by byl dobrý nápad. Ale zřejmě se dnes už politického života neúčastníte, a možná vás ani nezajímá. Protože byste věděl, že kdo se o to zajímá, ten ví, kde má kancelář jeho poslanec, senátor, hejtman. Obecný i krajský zastupitel. A tam se může sám zeptat. Osobně. Dokonce se i ohlašuje, kdy bude kde, ten či ten politik. A jsou také veřejná zasedání obecných úřadů, krajských úřadů, ale i senátu a parlamentu. A také by ten, kdo se o politiku zajímá, věděl, že každý politik a každé ministerstvo, má své webové stránky. Kde můžete dotazy posílat, kde jsou občas, ale pravidelně, chatové debaty, tedy něco jako přímí přenos, nebo osobní telefonní rozhovor. A kdo chce, ten se dozví. A kdo nechce, ten se dozvědět nechce.
Víte, ono je dost možností, jak se zeptat a dostat odpovědi. Ale ono je to spíše o tom, že lidé se nezajímají o řešení, ale o protesty. A kolikrát o protesty proti všem a všemu. A takový dav, se chce jen hádat a prát. Ne se něco dozvědět a řešit.
Žádné komentáře:
Okomentovat