První část: vývoj systémů.
Nejprve bych chtěl připomenout, že jednotlivé vývojové etapy lidstva, jsou popsány vědecky (archeologicky a historicky: zásadními změnami ve vývoji lidstva: výroba v zemědělství a průmysl a celkové fungování společnosti) a politicky (Marx a Engels: třídní čili majetkové rozdělení)
Vědecké pojmenování:
Pravěk (cca 3 miliony p.n.l. až 700 p.n.l.)
Doba kamenná, doba měděná, Doba bronzová, Doba železná, které jsou děleny ještě na další etapy.
Starověk (cca 700 p.n.l. až 500 n.l.)
Období Antiky: v Evropě období Řecka, Říma…
Středověk (cca 500 n.l. až 1500 n.l.)
Od zániku Římské říše až po objevení Ameriky.
Novověk (cca 1500 n.l. až 1918 n.l. přesněji: 1492 - 1918)
Od objevení Ameriky přes Francouzskou revoluci až do konce 1 světové války.
Moderní doba (cca od 1918)
Od konce 1 s.v. do dnešní doby.
Politické pojmenování:
Prvotně pospolná společnost (cca 2 miliony p.n.l. až 400 p.n.l.)
Otrokářská společnost (cca 400 p.n.l. až (konec antiky, zřejmě je myšleno do pádu Říma) 500 n.l.)
Feudální společnost (cca (od konce antiky) 500 n.l. až do 18-19 stol.)
Kapitalistická společnost (cca 18-19 st. a měl skončit brzy a ve 20 st. měl už být socialismus všude)
Komunistická společnost (přes socialismus, který měl být už ve dvacátém století všude, se mělo dojít ke komunismu. Kdy to mělo být, se nikde nepíše. Ani u Marxe.)
Ve všech dobách bylo soukromé vlastnictví. Zpočátku lidstva až do období pravěku, vlastnila území a přírodní zdroje (potravu) tlupa. Což byli členové rodiny a příbuzných. Od starověku až do dnešní doby, je vlastnictví území, přírodních zdrojů (sběr a lov potravy, nerostné zdroje), a výrobních i nevýrobních prostředků, vlastněno státem, skupinou, rodinou i jednotlivcem. Ve starověku a potom opět v novověku, se vlastnili i lidé (otroci). Doba se vždy měnila, jen způsobem výroby a kvality života. Dokonalejšími způsoby výroby a jednoduššímu způsobu života, se vyrábělo více, kvalitněji, levněji, jednodušeji, rychleji, produktivněji, a žilo se lépe, kvalitněji, déle a svobodněji. Změna byla v tom, že se udělalo více, levněji, za kratší dobu, a s menší námahou. A doba se měnila i tím, že se stále více lidí ztotožnila s jedním společenstvím (národem). Přijímali jednotný jazyk, stejné náboženství, stejnou kulturu, společné zákony, stejný způsob života.
Čím více se společnost rozrůstala a bohatla, tím více si vyžadovala nějakého vedení a ochranu. Nejdříve to byl nejstarší rodu, postupně to byla rada starších, až se vytvořila skupina vůdců národa, tak vznikla šlechta. A ta si vybrala mezi sebou nejvyššího vůdce. Tak vznikli panovníci (králové, císaři, knížata, apod.). Ti se starali o obranu, spravedlnost a živobytí všech. Takto to je a bylo rozvrženo od nejmenší firmy, přes obce, vyšší celky až po celé státy. Z panovníků, šlechty, státních úředníků, lokálních úředníků (starostů a radních obcí a měst, a vyšších státních celků), šamanů, později církevních hodnostářů, vojenských velitelů, a v pozdějších dobách majitelů firem a statků, se stala bohatá vrstva, Marxem nazvaná: vyšší třída (kam automaticky dal i volené hlavy států a vlády republik).
A protože pán (panovník, šlechtic, starosta, majitel firmy, apod.) nemohl být všude, tak si zvolil zástupce (rádce, úředníky, zástupce, správce, vedoucí nebo mistry), aby mu pomohli ve starostech o stát, části státu, obce, firmu, statek, panství. Tak vznikla státní správa, obecní zastupitelství, vedení podniků. Ale i různé úřady. Z měšťanů, živnostníků, některých úředníků, drobných zemědělců, ale i z některých povolání, jako třeba doktoři, učitelé, architekti, vojsko, policie apod., a i z některých funkcí, jako jsou vedoucí, mistři, kancelářští zaměstnanci apod. Marx udělal: střední třídou. A dělníky, horníky, nádeníky na poli, služky, sezónní dělníky (třeba zedníky), žebráky, apod., Marx nazval: nižší třídou.
Společnost byla od počátku lidstva rozdělena na skupiny. Vedoucí skupina (marxisty nazvaná: vyšší třída) byla skupina těch nejlepších a nejúspěšnějších z rodu, obce, národa, státu. A byli to zakladatelé firem a statků, panství a států. Lidé je poslouchali, tolerovali, volili, protože byli dobří hospodáři a ochránci. A pokud byli dobří, spravedliví a lidem se pod nimi žilo dobře, tak se nebouřili a tak mohli vládnout do smrti a po nich i jeho potomci. Sem patřili i šamani a církevní hodnostáři. Všichni se starali (nebo měli starat) o bezpečnost a blaho lidu, tělesně i duševně. Zástupci té vedoucí skupiny (úředníci), dále řemeslníci, živnostníci a zemědělci, ale i některá povolání, jako třeba vojsko, policie, lékaři, učitelé apod., a některé funkce, jako vedoucí, mistři, apod. (marxisty nazvané: střední třída), vznikla v době vzniku prvních zemědělců, řemesel, obchodů. Se vznikem měst a států a větším počtem obyvatel. Kdy už nestačil na řízení celé společnosti jen jeden člověk, nebo nějaká skupina lidí.
Skupina podřízených, otroci a nevolníci, poddaní, zaměstnanci, marxisty nazvané: nižší třída) potom zajišťovala prací obživu a výrobky, pro celou skupinu (obec, panství, firmu, stát apod.). A pokud první skupina - vůdčí, té podřízené skupině dobře radí, pomáhá, rozhoduje, řídí, tak se mají všichni dobře. Vůdčí a podřízená skupina, jsou nejstarší skupiny společenství nejen lidí, ale všech živočichů, žijících ve větších společnostech. Toto rozložení společnosti je logické. V žádné společnosti nikdy nebyli a nikdy nebudou, rovnocenní členové. Vždy budou jedni šikovní, obratní, zruční, schopní… a druzí nešikovní, neobratní, leváci na práci, neschopní… Vždy budou jedni tak samostatní, že si dokáží poradit, dokáží si pomoci a pomoci i druhým, přežít a dostat se z každé situace. A vždy budou nesamostatní, co si nedokáží sami s ničím poradit, potřebují pomoc druhých, bez kterých by nedokázali přežít, nebo se dostat ze svízelných situací. A proto to příroda zařídila tak, že jeden povede, aby přežili další.
Druhá část: ani komunisté ho nezrušili.
Akorát Marx a jeho následovníci, přišli s nápadem, že by to tak nemuselo být. Že pokud bude všechno všech, že nebude potřeba vůdců (hlav států, vlád, parlamentů, úřadů obecných, městských, a vůbec všech úřadů a institucí. Ani vedení podniků, firem, statků…), protože lidi jsou tak rozumní, že si sami poradí, sami budou vědět co vyrábět, kolik vyrábět, za kolik, kde a jak… No, kdyby to tak bylo, kdyby sami věřili, že Marxův systém bude fungovat, tak proč to nezavedli, když byli u moci? Kdyby to fungovalo, tak nám nemůže nějaký kapitalismus škodit (krom války a permanentních teroristických útoků), jak se neustále vymlouvali a dodnes vymlouvají, proč jim to nefungovalo. Ještě jsem neslyšel, že by fungující, vyspělejší, modernější stát či firma, byla poškozena nefungující, zaostalou, nemoderní firmou a státem.
Prostě, žádný "bez třídní" systém nebude nikdy fungovat. Vědí to i komunisté, proto ho nezavedli nikde, kde se dostali k moci. Vždy bude muset být někdo, kdo těm druhým poradí, ukáže, zařídí, aby ti druzí věděli, co mají dělat pro to, aby přežili všichni. A to je důvod, proč místo utopistického systému, zůstali u dávno zavedeného systému. Proto místo toho, akorát původním majitelům vzali továrny, statky, firmy, živnosti a dali to dalším majitelům: sobě (státu a straně) a z populismu, a aby udrželi lidi v klidu, udržovali zaměstnanost a bezplatné školství a zdravotnictví, za každou cenu, tedy i za cenu zaostalosti výroby. Jinak se nic nezměnilo. Ve skutečnosti se politicky vrátili z moderní doby (20 ST.) až do pravěku, kdy byli dvě třídy (+ třetí více méně nelegální, tak tu bych snad ani neměl počítat). Vůdčí a podřízená. 1) Vůdčí (vyšší) třída byla strana. (Střední třída (více méně nelegální), byli lidé, co se uměli "postarat". Různí kšeftaři, zkorumpovaní úředníci, meloucháři, ti co něco dokázali vyrobit a vypěstovat a potom prodat (tajně), a nakonec ti, co v tom tzv. uměli chodit (měli známé a na úplatky a samozřejmě uměli šikovně "přemisťovat")) 2) Podřízená (nižší třída). To byli ti ostatní, řadový, co v tom tzv. neuměli chodit, nebo nechtěli umět chodit, nebo na to neměli (úplatky, známé).
V podstatě vytvořili hybridní systém. Z počátku koketovali s otrokářstvím (miliony politických vězňů všude kde byli, dřeli na ně a pro ně a byli bez jakých koliv práv, a na jejich mrtvolách pak budovali zem a hospodářství). A vzhledem k tomu, že nepohodlní lidé byli doživotně perzekuovaní, a ač na svobodě, tak nesvobodní, protože o jejich životu rozhodovali komunisté (v podstatě u všech lidí záleželo jen na nich, jak budou žít), a že komunisté byli jedinou vrstvou společnosti, která mohla mít moc a vlastnit výrobní prostředky, tak to odpovídá feudalismu. Čistý feudalismus, vzhledem ke způsobu hospodářství, to také nebyl. Ale protože měli skoro nulovou nezaměstnanost, "zdarma" školství a zdravotnictví, i za cenu ohromné zaostalosti a ztrátě zisku, tak to nebyl kapitalismus, ale jejich vysněný socialismus. Tento hybrid by se mohl nazývat: Feudální socialismus. Protože v něm byli prvky feudalismu a socialismu.
V podstatě, ani komunisté neutvořili nový systém. Jen dokázali, proč se přešlo od systému feudálního (ke kterému se ve skutečnosti vrátili) k systému kapitalistickému. Kvůli svobodě, efektivnějšímu způsobu výroby a lepšímu životu, tedy: lepší životní úrovni. A i proto ten jejich systém, nemohl vydržet. Když vezme někdo lidem svobodu, a sníží mu kvalitu života, tak se ho lidi dříve či později, zbaví. Když si porovnáme všechny doby, tak ve skutečnosti byli jen tři systémy: 1) prvobytně pospolná: Rodina či komunita. Na prvopočátku civilizace, běžný a jediný způsob. Vše patří celé skupině lidí. Může fungovat jen v malé skupině lidí, proto dnes neexistuje, jako státní systém (tak měl fungovat komunismus). Třeba Kibuci, squattery a jiné komunity. 2) Monarchie: absolutistická a demokratická. 3) republika: totalitní (obdoba absolutistické monarchie) a demokratická.
Neexistoval a neexistuje žádný otrokářský, feudální, kapitalistický, socialistický systém. Vždy byla doba 1) prvobytně pospolná (zaniklý systém. Hlavní znak: společné vlastnictví), 2) monarchie (hlavní znak v dnešní době: volený či dědičný panovník, s doživotní funkcí), 3) republika (hlavní znak: pravidelně volená hlava státu, jen na určitou dobu). Tak buď zanikne republika, nebo monarchie. Prvobytně pospolná společnost už zanikla. Buď budou všichni republikou, nebo všichni monarchií. Že už se nevrátí prvobytně pospolná společnost (v podstatě takový komunismus), je zřejmé. Je to přežitý systém, který je funkční jen v malé společnosti, ale absolutně nefunkční, v měřítku státu, ale ani v měřítku menších částí státu a měst. Jinak, ve všech systémech byl vůdčí jedinec či skupina, a potom ti ostatní. To je společné pro všechny.
Shrnuto, podtrženo: Kapitalismus, jakožto jen pojmenování republiky a monarchie, jednou možná zanikne. Respektive, nebude se používat. Jako se nebude používat pojmenování socialismus. Možná zanikne republika, nebo monarchie, kdo ví? Ale systém, v kterém žijeme, ten zanikne jen v případě zániku naší civilizace. A opětovnému návratu k menším společenským celkům, jako jsou rodina, nebo komunita. Zaniknou státy i nižší státní útvary a města. Budou zase jen vesnice a osady. Ty pro přežití, budou opět muset, mít vše společné a hospodařit spolu. Ale v žádném systému, nesmí lidé přijít o svobodu. To je to hlavní, co potřebuje člověk ke štěstí a pro co mu stojí za to měnit systémy.
Žádné komentáře:
Okomentovat