Fejeton: o velikonocích

Vážení, nakonec byla pomlázka i u nás, ač jsem se bál, že letos nebude. Nemohl jsem najít pomlázku. Nakonec jsem ale našel pomlázku ve skříni. A tak jsem mohl ty mé ženské doma opět našlehat. Ale u mě to je opravdu jen symbolické. To jiní (třeba moji bratři) třískají, až to bolí. Myslím, že nepochopili tu symboliku, že je to vítání jara, a aby ženy rozkvetly, neuschly. Ženu je tak třeba, jen jemně našlehat, jako šlehačku na cappuccinu, ne umlátit jako máslo. Někteří si ale myslí, že je to jediný den, kdy mohou beztrestně, ztřískat ženskou. Bohužel je takových mužů více. Já jen doufám, že těch mužů, kteří berou šlehání jen jako symbol, je většina. Tak, došlehat, dochlastat, dojíst. Jít odpočívat, páč se zítra jde opět pracovat. A ať mají všichni hezké vzpomínky na Velikonoce, nejen muži ale i ženy. Ať se ve zdravý dostanou domů a příští rok, ať se všichni zase sejdou. A ti čilejší, ať se rozrostou o nějaké mimčo, páč nás ubývá a nebude za chvíli nikdo, kdo by nám vydělal na důchod. Přeji všem, krásné jaro.