středa 29. července 2015

Věčný zápas příznivců a odpůrců

Lidé nevnímají, co bylo, ale co je. Zapomínají, nebo chtějí zapomenout, a pak vidí jen dnešek. Znám lidi, kteří se včera chovali jinak než dnes (doslova) a strašně se diví, když ostatní na něj reagují jako odezvu včerejška. A brání se: ale to bylo včera….. A stejné je to i se sympatizanty. Znám případy, kdy jeden něco provedl druhému. Kamarádi toho, kdo se prohřešil, vidí jasnou vinu na tom, kdo byl napaden, a naopak. Ale abych nešel jen po agresi, tak jsou případy, kdy někdo něco pokazí. A jeho přátelé to vidí jako banální věc, ale nepřátelé v tom vidí katastrofu. Jeho přátelé okamžitě hledají viníka, samozřejmě jiného, i když viník je před nimi.

Takto se celé lidstvo chová. Proto sympatizanti Arabů nikdy nepřipustí práva židů na stát a obranu. A vždy budou brát Izraelské akce jako neopodstatněnou, nespravedlivou, neomluvitelnou agresi. Ale jaké koliv Arabské-Palestinské akce budou brát jako právo a spravedliví boj, jako opodstatněnou a omluvitelnou akci. Stejně tak, pokud Izrael nepřestane existovat, tak nikdy nepřipustí vznik Palestiny, protože by tak ztratili hlavní zbraň proti Izraeli. Někde jsem viděl, že Britové počítali kvůli tomu státu Izrael s nepřetržitým konfliktem v té oblasti, ale tím spíše to udělali, protože počítali, že se do toho budou míchat a mít tak nad tou oblastí vliv.

Ale ať to dopadlo, jak to dopadlo, každopádně nebýt útoků Arabů a podpoře nejen morální, ale hlavně finanční, Palestincům, aby útočili na Izrael a jeho lid, tak je tam klid. Nevím o jediné válce, jediném konfliktu za posledních 3000 let, který by začali židé. Probůh, hlavně nepřijďte s tím, že ti co válčí, jsou buď židé, nebo pod židovským vlivem, mocí. To už tu tvrdili nacisté. Proto se mi nezdá, že by najednou sami začali válčit. Zvláště po osobní zkušenosti z holocaustu.

Žádné komentáře:

Okomentovat