pátek 31. července 2015

fejeton: MOMO a NENEN

Dodnes, a zřejmě se na tom nic nezmění i v daleké budoucnosti, protože se to osvědčilo, se řídí příroda sílou a vzhledem. Síla a vzhled každému říkají: já jsem jedinec, co je geneticky naprosto zdráv, a je nejvhodnější k obraně, množení a shánění potravy. Svým způsobem toto platí stále i u lidí. Alespoň poslední výzkumy tomu nasvědčují. Akorát, lidé vyměnili (doplnili) vzhled a sílu za/o: obliba (vzhled a sympatie), moc (společenské postavení), majetek (bohatství). A u lidí to funguje tak, že oblíbený, mocný a bohatý, je na tom lépe, než neoblíbený, nemajetný a (společenská) nula. Dále jen MOMO: Majetný-Oblíbený-MOcný. A NENEN: NEoblíbený-NEmajetný-Nula.

A tyto kategorie se dělí na
MOMO 1) milovaný, ctěný, vážený, 2) sympatický, oblíbený, 3) prostě MOMO.
NENEN: 1) prostě NENEN, 2) nesympatický, neoblíbený, 3) nenáviděný!
Pro zjednodušení a zkrácení textu, pro příště: 1, 2, 3, 4, 5, 6.

Ať udělá MOMO cokoliv. Hrdinského, zbabělého, dobrého, špatného, vždy je to dobře. A když to špatné a zbabělé je už přespříliš, tak se to u MOMA vždy nějak omluví, vysvětlí, zbagatelizuje. A když to není ještě tak hrozné, tak se nad tím jen mávne rukou. U dobrého a hrdinského, i když to nestojí za zmínku, tak u MOMA se s toho udělá něco famózního, velikého, významného. A co teprve, když je to opravdu velká událost či věc, no to pak je skoro celospolečenský svátek.

Ať udělá NENEN cokoliv. Hrdinského, zbabělého, dobrého, špatného, vždy to nestojí za řeč, nebo je to špatné. A když to špatné, zbabělé, skoro nestojí za řeč, tak u NENENA je to pomalu zločin, natož kdyby to bylo něco opravdu zavrženíhodné. To už by ho nejraději lynčovali. Ale když udělá NENEN něco dobrého, hrdinského, co nestojí za řeč, tak se nad tím jen mávne rukou. A když už to je opravdu velká událost či věc, tak malá zmínka, a možná i malé uznání. A to není vše.

Pokud jsou v konfliktu MOMO s NENEN, tak má v každém případě zastání, pomoc, pravdu a právo na své straně - MOMO. MOMO může NENENA okrást, zbít, urážet, šikanovat, udat ho úřadům, donášet na něj nadřízeným, pomlouvat ho, zesměšňovat, a vždy to společnost a kolektiv přijímá. Vždy se fandí MOMOVI a ještě to NENENOVI přeje. Baví se na úkor NENENA, protože v jejich očích, si za to může sám. Zato, kdyby NENEN udělal MOMOVI jen desetinu toho, tak je to zavrženíhodná zrůda, sv.ně, hajzl… každý by ho odsoudil.

A to není vše. Ještě tu máme podskupiny.
MOMO 1, si může vše dovolit k MOMOVI 2 a 3, a samozřejmě k NENENOVI 1 až 3. (dále M a N).
M2 si to nesmí dovolit k M1, ale už k M3 a samozřejmě k N 1 až 3.
M3 si to nesmí dovolit k M1 a 2, ale může si to dovolit k N1 až 3.
N1 si to nemůže dovolit k M1 až 3, ale může si to dovolit k N2 a 3.
N2 si to nemůže dovolit k M1 až 3 a k N1, ale může si to dovolit k N3.
No a N3 si to nemůže dovolit k nikomu.
MOMO1 je beztrestný, nikdy netrpí, zato NENEN3 je trestán za vše a trpí.

A dále. Na pracovišti: U MOMA1 je možné zaučovat celý život, případně mu kolektiv rád pomáhá. Čím je MOMO níže, nebo čím je NENEN níže, tím se zaučovací doba zkracuje. A NENEN3 se ani nezaučuje, protože už od pohledu to přeci nemůže zvládnout.

Ve vztahu: Za fungování a udržování vztahu, se zásluha vždy dává MOMOVI. Za nefungování a rozpad vztahu, vždy může NENEN (i zde platí vyšší číslo. M1 se zasloužil o fungování vztahu, M3 může za rozpad. N1 se zasloužil o fungování vztahu, N3 může za rozpad).

Při lumpárnách a trestných činech: Pokud je pár i větší kolektiv, tak MOMOVÉ jsou braní jako neviňátka, která byli strhnutí zkaženými, zločinnými NENENAMI. (i zde platí číslování). Bohužel, i kriminalisté a soudci to tak berou, tak kolikrát MOMOVÉ dostanou mírnější trest a NENENOVÉ přísnější, i kdyby vina byla opačná.

Prostě, stále se chováme jako součást přírody. I když se pyšníme rozumem a city, které prý máme jen my, ostatní živočichové ne, tak to tak nevypadá. Lidi dokáží s člověkem zamést, jen proto, že je jim nesympatický. Pokud člověk patří do kategorie NENEN3, je prakticky odsouzen k trvalému společenskému zapuzení a izolaci. Moje bábi, ať je jí nebe lehké, říkala: člověci se k sobě chovají, jako vlci. Bábi, myslím, že dnes už se ví, že ani vlci se tak k sobě nechovají. No, nakonec, stačí sledovat psy, nemusíme jít za vlky. Ale v tvé době nebyli takové poznatky ze zvířecí říše. Tak tedy, říkám zase já: Člověci, chovejte se k sobě jako psy i vlci, když už se k sobě nechováte, jako lidi.

Žádné komentáře:

Okomentovat