Co by pomohlo snížit zločin a napravit nepřizpůsobivé? Myslím že ne to, aby všichni nepřizpůsobivý, v četně dětí, dostali doživotí. Nebo že by se jim udělala rezervace a tam se všichni poslali a nesměli by ven. Před 200 lety (možná i méně) společnost nepřizpůsobivé a kriminálníky posílala do vyhnanství. Země, které měli kolonie, tak je posílali do kolonie. Rusové k tomu měli Sibiř. Tím se jich společnost na čas zbavila. Ale i tak se problému nezbavila úplně. Myslím, že východiskem je, aby všichni jedinci, co jsou vidět, dávali příklad těm ostatním. Aby byli příkladem ti, co ve společnosti něco znamenají.
Je hodně špatné, když slyšíme lidi, jak o někom říkají, že je blbej, když vrátí nalezenou peněženku. A je špatné, když politici, hlavně komunisti, říkají, že zloděj krade, protože ho k tomu společnost dovedla. A je hrozný, když novináři a celebrity ze šoubyznysu zastávají odsouzených způsobem, že z nich dělají skoro hvězdy. A je hrozné, že když se na politika něco proflákne, že žije dál svým poklidným životem. A je hrozné, když někdo odrazuje druhého, když chce někomu pomoci. A je špatné, že zákony nejsou tak jednoznačné a tak mohou obhájci osvobodit jasného viníka a z nevinného udělat viníka.
Je toho prostě moc, co by se mělo napravit. Až nebude pro společnost platit, že nepoctivost, nemorálnost, zlo se vyplácí a až bude platit, že poctivost, morálka, dobro se vyplácí, pak možná půjde změnit i myšlení těch, pro které je ta nepoctivost, nemorálnost, zločin poctivým řemeslem. Pro dobré fungování společnosti je důležité, když funguje státní správa, je vymahatelnost práva, fungují mezilidské vztahy. Máme to štěstí, že v demokracii můžeme všeho docílit. Ale musíme chtít všichni. Musíme vyžadovat od politiků, aby zajistili fungování státu a práva. A už teď se všichni musíme snažit, aby fungovaly mezilidské vztahy.
Tak Jak být příkladem nepřizpůsobivým. Tak příkladem jsem myslel to, že já, vy a další nebudeme krást. Ale hlavně, že nebudou krást ti, co jsou vidět: umělci, sportovci, politici, úředníci. Že se to automaticky počítá u politiků, policistů, soudců, právníků, učitelů, doktorů je jasné. Že se počítá to, že každý bohatý z fleku prokáže, jak přišel k tomu bohatství. A že když mě někdo okrade, tak se z toho nevykroutí jen proto, že patří do výše popsaných skupin.
A ty mezilidské vztahy jsou na nás všech stejné. A to se týká vztahu v rodině, v práci, s přáteli a známými, asi už budou horší vztahy se sousedy. Ale tady nejde o to, abychom se sousedy šly na večeři, na dovolenou…. Ale abychom si nedělali navzájem zle, při potkání se pozdravili místo vražedných pohledů a nemluvě o slovním až fyzickým napadáním. Tak že, vlastně ani ty sousedské vztahy není složité udržovat. Pozdravení nás nic nestojí a nedělat si naschvály brát tak, že jak já jemu, tak on mě. O tom je ten příklad, o kterém jsem psal.
A jako příklad bych ještě dodal: je mi jasné, že nepřizpůsobiví se "nepřizpůsobí", pokud uvidí, jak krade ten, kdo krást nemá (nedávno byl v TV ten soudce, co okrádal na soudu své kolegy, když kolegové měli stání, jak jim prohledával věci a skříňky a kradl. Hrůzný důkaz kam klesla společnost) Jak vidí, že se vyplatilo někomu, že kradl, byl nepoctivý (věřím, že je tu dost těch, kteří neumí a vlastně ani nemohou dokázat původ majetku). Když poznají, že když jsou sami okradeni, podvedeni, že se práva nedovolají. Tak jak chcete, aby se přizpůsobili?
To pak se obyčejný člověk může opravdu chovat podle zákonů a mravů společnosti, jak chce. Ale vyslouží si akorát posměch. A bohužel nejen od těch nepřizpůsobivých, ale i od těch, kteří by nám měli jít příkladem a nejdou a svůj majetek získali ne zrovna čistým způsobem.
Žádné komentáře:
Okomentovat