Člověk a ani zvíře se nerodí zlí, ani dobrý. Jak se budou chovat v dospělosti, záleží na výchově a vlivu okolností. Když bude dítě bito, uráženo, ponižováno, asi z něho nevyroste veselí, sebevědomí člověk. Člověk společenský, bránící svá práva.
Co se stane, když zjistí, že se může na hlavu stavět, může se pro druhé přetrhnout, ale je mu to na nic, protože je lidem nesympatický. Když zjistí, že jinak se lidi dívají a hodnotí to, co dělá on a to, co dělá kdokoliv jiný.
Co se stane, když nebude mít zastání a dovolání se svých práv. Když na jeho názory nabude brán zřetel. Když vidí, že když se k němu jiní chovají špatně, je to v pořádku, ale když se brání nebo sám zaútočí, je to špatné a hned se za to ztrestá.
S takového člověka se stane buď méněcenný, zakřiknutý člověk. Vyhýbající se společnosti. Nebo zlí, útočný člověk, jednající agresivně na cokoliv. Oba ale budou "více méně" nesnášet lidi a společnost. Jedni se budou schovávat, druzí útočit.
A zavinil to přístup společnosti. Stále je v nás cosi zvířecího. Stále se snažíme lidi, kteří vypadají a chovají se jinak, vyštvat, zničit, izolovat. Ano, dnes se to neděla tak krutě, jako v dávnověku. Ale myslíte si, že když se někomu smějeme, předem odsuzujeme, dáme mu najevo, že je ten poslední z nás, že to není kruté?
Pak se nedivme, že někteří lidi jen vrčí a koušou. Že se mračí a nechtějí s vámi nic mít. Že jakákoliv snaha s ním vyjít, zkrachuje. Oni totiž mají s lidmi špatné zkušenosti. Bojí se vás, tak se brání, jak umí. Oni většinou od lidí nic dobrého nedostali, naopak, tak to samé čekají i u vás.
Pochopme je, snažme se jim dokázat, že jsme jiní. Že nemáme tu pomyslnou hůl, abychom je v nestřeženém okamžiku praštili. Nikdo se nerodí zlí, a záleží na nás, na všech, kolik bude ve společnosti zlých a kolik dobrých.
Žádné komentáře:
Okomentovat