Že bych byl úchyl?

Nevěděl jsem, že ještě ve 21 st. budou lidi uvažovat jako před sto lety. Nebo je to spíše tím, že nejsem sympatický a pro některé lidi přímo odpudiví. Možná že kdybych byl sympatický, bylo by vše jinak. Ale k věci. Bavil jsem se z jednou známou z práce (no spíše z autobusu, protože se vídáme akorát na stanici, jinak bydlíme a děláme každý jinde)

Vyženil a následně si adoptoval dvě děti, dcery. Věděl jsem, že je budu mít rád jako vlastní. Učil jsem se s nimi, učil jsem je na kole, plavat, věnoval jsem se jim v nemoci a ve zdraví. Mazlil jsem se s nimi, ale i jsem jim vynadal a někdy i dostali, když to bylo třeba. Radil a vysvětloval. Prostě jsme byli rodina. Tak jak asi každý, tak i já mluvil o rodině. Stěžoval jsem si na mladší dceru, která se nám za naší péči odvděčila. Pomluvila nás, kudy chodila. Začala se nabízet na internetu. Vyhýbala se nám. Nejdříve ta dotyčná se mnou souhlasila, ale jen do chvíle, než jsem řekl, že jsem se s nimi mazlil a měl jsem je rád jako vlastní.

No a najednou nastal problém. Ona mazlení chápe jako sex milenců. Sama nemá děti a tak jsem jí marně vysvětloval, že rodiče se s dětmi mazlí. Na to mi řekla: ale vlastní a já jsem nevlastní. A děti se ještě k tomu mazlí jen s mámou (takže ani vlastní tátové se s vlastními dětmi nemazlí) a jen když jsou malí (takže před pubertou).

Tak jsem jí řekl: to jsem je měl od sebe odehnat, když ke mně přišly? A starší ke mně přijde ještě dnes (22 let), no to už naší rodinu začala považovat za nějakou úchylnou. Najednou jí bylo jasno, proč mladší odešla a začala se živit, jak se živí. Prý když jsem jí osahával a zneužíval, tak se nediví, že utekla a nechce nás znát.

Ptal jsem se: jak osahával. Když dítě obejmu, dám pusu, pohladím, hraju si s ním, mám ho na klíně? Na to odpověděla: no to bys u soudu musel vysvětlit, jak si to dělal. No už jsem ztrácel slova a dech. To jsem opravdu nečekal a ukončil hovor.

Tak to, že si rodiče adoptují děti, znamená, jen je živit a šatit. Žádné mazlení, žádné city, žádný domov. Stále zůstáváme sobě cizí. A kdyby mělo vzniknout nějaké pouto, je to úchylný, zneužívání dětí a prostě trestný. A to je 21, století. Ale myslím si, že hlavní důvod je ten, že nejsem sympaťák. Docela bych se vsadil, že kdyby to samé říkal někdo sympatický, krásný, nějaká celebrita (kterou by měla ráda), tak by měla jiný názor.