Když si vezme mladá holka starého a mladý kluk starou, jsou z toho hned drby. Prostě to jinak být nemůže, že si mladý/á, namluvil/a boháče a uštval/a ho, aby shrábl/a bohatství. Cítíte tu závist? Cítíte to myšlení pod vlivem závisti a materialismu? V podstatě už nedokážeme myslet jinak, než přes naši peněženku. Kam se poděla láska, přátelství, romantika… peníze je sežraly! Ale jedno je mi na těchto manželství divné. Neříkám, že taková láska nemůže existovat. Ale!
Ale pokud si mladá holka nevezme staršího, bezdomovce, nezaměstnaného, nebo důchodce, žijícího pod mostem, v podnájmu, na ubytovně nebo v domově důchodců, žijícího od výplaty k výplatě, či od důchodu k důchodu, invalidního důchodce bez prostředků, žijícího v nějakém sociálním ústavu. Tak pokud se to nestane, tak neuvěřím, že tyto sňatky jsou z lásky. (u mladých kluků to samé)
Jednou jsem v trní (bývalý pořad na Primě) viděl příběh mladé holky, která si vzala už důchodce. Už jsem si říkal: že by? Až do chvíle, než jsem slyšel, že měl domek a pracovala pro něj (renovovala starožitný nábytek) takže asi nebyl chuďas. A hlavně, dívčina byla z dětského domova, tak že citově strádala a tyto děti jsou šťastné za každý projevený cit. Takže jsem si smutně povzdech a jen se mi to potvrdilo: že tyto sňatky nejsou z lásky ale z rozumu.
Ano, někdo se rozčílí: a co chemie, charisma, sympatie, úcta. Zaujmutí slušným vychováním a vystupováním, čistotou a oblečením... A je to vše o lásce? Není! A znamená to, že to stejné nemůže mít i chudý? Může! Na závěr ale dodávám: nevěřím, ale neříkám, že to není možné. Je to možné, ale až se stane, že si mladá (mladý) vezme starého (starou) chudého (chudou), bez majetku (movitého, nemovitého, bez peněz), bez moci, neznámého (bez společenského postavení, jako jsou V.I.P. osobnosti), tak uvěřím, že to jsou manželství z lásky.
Žádné komentáře:
Okomentovat