Krásný díl pořadu: ta naše povaha česká. A je to tak, lidé se obklopují zvířaty proto, že je lidé zklamali. Zvíře nedokáže zradit, opustit, oklamat, být zlí. Ano, nedokáže být zlí, protože to prostě neumí! Jistě, jsou některá zvířata "zlá". Ale to je z našeho, lidského hlediska. To my jsme něco udělali špatně. Přehlídli jsme nějaký signál. To my jsme se nechovali ke zvířeti, jak jsme měli. To my jsme zvíře bili, týrali, špatně s ním zacházeli, nerozuměli mu, co nám říká, nerozuměli jeho potřebám. A co hůř, někdy jsme i zvíře úmyslně učili, být zlý. Ale kdo chtěl a chce zvíře jako kamaráda, přítele, jediného tvora na zemi, aby nezůstal sám, tak tomu se zvíře odvděčí láskou, vděkem, oddaností, věrností. A u psů to platí tisícinásobně.
A jeden osobní příklad: manželka neměla ráda žádná zvířata. Podle ní patřili všechna zvířata na zahradu, do přírody a na pekáč (to samozřejmě některé). Ale jedna dcera se zachovala dost špatně. A druhé jsme chtěli udělat radost a protože chtěla od malička pejska, tak ho dostala. Tedy díky mě. No a náhle se i žena změnila a pejsek je dnes její miláček. Myslím si, že kdyby nebylo té nezdárné dcery, tak pejska nemáme do dnes. Tak nám pejsek změnil ženu a mamku a dnes by už bez pejska nebyla.
Lidé nás prostě zklamou, zvířata ne, pokud je my sami nezklameme.
Žádné komentáře:
Okomentovat