Žádný palestinský stát nikdy v historii neexistoval, jméno "Palestina" vzniklo, když Římané potlačili povstání v provincii Judaea (odtud Judejci, teda Židé), samotná Judaea byla součástí staršího království Izrael. Po posledním židovském povstání ale Římané původní obyvatele vyhnali (odtud židovská diaspora) a území za trest přejmenovali na Provincia Palaestina, po tehdy už dávno zaniklých nepřátelích starého Izraele, Pelištejcích, neboli také Filištíncích.
Poté bydlely na území původního Izraele mnohé národnosti: pozůstatky původního židovského obyvatelstva, Samaritáni (židovská sekta), později arabizované příbuzné semitské kmeny a ještě později Arméni a Čerkesové, prchající před Turky a Rusi.
Nikoho z nich ani ve snu nenapadlo nazývat se Palestinci a chtít vlastní stát.
Po rozpadu Osmanské říše vznikla možnost rozdělení tohoto útvaru na moderní národní státy. Sýrie byla naplánovaná jako Arabský muslimský stát. Libanon měl dát místo pro realizaci křesťanům, Suwaida zase Drůzům (tento stát nikdy nevznikl) a Izrael Židům, kteří se už ve velkém vraceli do původní vlasti.
V roce 1948, po vyhlášení Izraelské nezávislosti, Sovětský Svaz krátce obnovenou zemi podporoval, protože doufal, že se stane komunistickým spojencem. Proto také Stalin instruoval ČSR, aby Izraeli ve válce za nezávislost pomohla zbraněmi, původně určenými pro Říšskou armádu.
Rozhodnutí OSN o rozdělení mandátního území Palestina (což byl nově vytvořený útvar po pádu Osmanské říše) respektovali Židé, ale nikoliv Arabové - 10 arabských armád zaútočilo na Izrael, válku ale navzdory obrovské přesile prohráli. Tyto útoky se pak opakovaly v letech 1967 a 1973.
Území Gazy a historické Judei a Samaří zabral Izrael v obranné válce v roce 1967. Čili okupace nebyla zdrojem násilí, ale jeho výsledkem.
V té době stál už SSSR plně na arabské straně a válku v roce 1973 prakticky organizoval. Když vojenské násilí selhalo, uchýlil se arabský svět a SSSR k šíření propagandy. Především, byl vynalezen "Palestinský národ" a jeho údajný útlak Izraelci. Znělo to mnohem lépe, než boj malého Izraele proti velkému arabskému světu. Jednalo se přitom o stejnou taktiku, jakou použil Hitler v Sudetech (utiskovaní Nemci) a Putin na Donbase (utiskovaní Rusové). Tentokrát šlo však o samonaplňující proroctví, protože Izrael musel na Arabský teror a útoky reagovat omezeními, kontrolami, represemi. Propaganda od té doby pracuje na plné obrátky. Je v zájmu každé diktatury na světě, aby lidskoprávní organizace řešily útlak v Palestině, místo opravdových problémů - Kurdistán, Balůčistán, Berberové, Jazídové, Ujguři, Dárfůr atd atd.
Gaza není od roku 2006 okupovanou, nenachází se v ní jediný Izraelský voják. Po převzetí moci Hamásem je zboží, proudící do pásma kontrolováno, zda neobsahuje zbraně a předměty, ze kterých se zbraně dají vyrobit - tuto "blokádu" provádí jak Egypt, tak Izrael. Zjevně to nestačí - islamističtí vládcové jen za 48 hodin vystřelili více než 3000 raket na civilní cíle v Izraeli. Cílem není samostatnost, ani mír. Cílem je zničení neislámského státu na blízkém východě a genocida jeho obyvatel.
Žádné komentáře:
Okomentovat