Z Facebooku od Petra Jeníčka. Smutná pravda o nás z východu.

Už několikrát jsem si říkal, jak se musí cítit EU a její zakládající státy když:

- Udělali si svou ekonomickou unii.

- Vytvořili si bezcelní zónu.

- Otevřeli hranice.

- Zavedli jednotnou měnu.

A teď to přijde:

- Přibrali postkomunistické státy, důvěřovali jim, nabídli pomoc.

- Pumpují miliardy do jejich ekonomik.

- Východní státy jsou oblepeny dotačními vlajkami EU.

- Otevřely se hranice. 

A na oplátku z východu?

- Nadávky, jak je v EU špatně.

- Jak je EU vykořisťuje.

- Volby vyhrávají komunisté, protože něco jako "bývalý komunista" neexistuje.

- Fico, Babiš, ten maďar, Poláci. Pořád se jim něco nelíbí.

Není to o tom, že je EU prohnilá, je to o západním myšlení. O má dáti - dal. 

Jenže na východě to funguje: chci / mám / mě / moje. A co hůř. Podojit / vytunelovat ( to znamená vykrázt) / ojebat a na ostatní se z vysoka vysrat. Hlavně JÁ / MĚ / MOJE. 

Takže: Evropo, postav mi dálnice, zafinancuj mi fabriku, oprav mi školu, nemocnici, barák. Dej mi půlku na nový kotel a střechu a vypadni.  

Závěr?

Na východě je to venkov. A venkov je stále myšlením v JZD ať se to někomu líbí, nebo ne.

Se Slovanama a už vůbec s komunistama se to nedá. Prostě nedá.

Komunismus je rakovina. Myslíte si, že máte vyhráno a ona se objeví někde jinde.