Vládní krize

Teď je jasný postoj proti burešovi jen u ODS, Pirátů, KDU-ČSL, Top09 a STAN. Postoj zaměstnanců ANOfertu a jeho zaměstnanců je také jasný. Podržet svého šéfa a pána Bureše u moci. Tak teď bude záležet na postoji ČSSD, KSČ(M) a SPD.
Krom Anofertu, ODS a Pirátů, všichni ostatní riskují předčasné volby, po kterých by už v parlamentu nemuseli být. Nejvíce ale riskují demokratické strany (ODS, Piráti, Top09, STAN, KDU-ČSL a ČSSD) kdyby na poslední vývoj neodpověděli výzvou na odvolání Bureše nebo celé vlády. Ti riskují samotnou existencí.
Firma Anofert, KSČ(M) a SPD, neriskují tolik. Jen to, že Anofert nemusí vyhrát volby nebo ne tak výrazně, a extremisté maximálně tím, že se nedostanou do parlamentu, ale budou žít v naší společnosti stále, a podle vývoje ekonomiky, se mohou do parlamentu opět vrátit.
Vzhledem k tomu, že extrémisté rudí a hnědí teď pocítili šanci razantně zasahovat do vlády, tak ti zřejmě Bureše podpoří. Ale za jasný slib a konkrétní datum, o referendu o odchodu z EU a NATO. Čímž jednoznačně dají ČSSD jasnou zprávu, že na ní vůbec nezáleží.
ČSSD tedy mají jen dvě možnosti. Buď si zachrání alespoň zbytek cti, a i když riskují předčasné volby a odchod z parlamentu, odejdou z vlády. Nebo Bureše podpoří a zachrání si svou existenci na další tři roky, ale jejich strana zanikne.
A co se ANOfertu týká. Firma ANOfert riskuje jen rozdělení, ale ne zánik. Zaměstnanci, kteří zůstanou ferni svému šéfovi a pánovi, se do parlamentu dostanou. Ti co mu nebudou věrní, ti zmizí (doufejme jen z politiky). A tak myslím, že pro zachování moci Bureše, budou jednotně za svým šéfem.
Pro vládu pomocí extremismu, bude muset Bureš nakonec buď vyhlásit to referendum o vystoupení EU a NATO. Nebo nakonec dostane rozum, a v poslední chvíli to referendum nevyhlásí, jeho vláda tedy padne, ale vzhledem k postoji zmrda, Bureš dovládne v demisi do konce volebního období.

Proč padl komunismus

Proč komunismus skončil? No určitě se tak v celé východní Evropě nedělo za podpory vlád a jejich tajných služeb. Prostě už to nemohli ukočírovat. Sami nevěděli, že to tak dopadne a hlavně nechtěli aby to tak dopadlo.
Komouši nikdy nerozuměli lidem, a nikdy nechápali jejich potřeby a touhy. A nikdy tomu neporozumí. Vždy si budou myslet, že to hlavní co lidi chtějí, je mít práci, mít plný talíř, mít zadarmo školu a doktora.
Mysleli si, že když lidem uvolní okovy, že je budou mít rádi, a že s jim vlastně ten komunismus líbí, a když budou mít větší volnost, tak se jim bude líbit ještě víc. Ale opak byl pravdou. Lidé chtějí hlavně svobodu a dostatek, který jim komunisté nikdy nemohli (ani nechtěli) dát.
A také s nimi (komunisty) už měli své zkušenosti. Viz: NDR 1953, Maďarsko 1956, ČSSR 1968, Polsko 1979. No a nakonec Čína 1989. A tak věděli, že komunisté jim úplnou svobodu nikdy nedají, a tak když se objevila skupinka, tak "prchali" z toho režimu, co jim síly stačili.
Dnes už víme, jak by dopadlo to uvolnění za Gorbačova, za jeho perestrojky a glasnosti. Jako v Číně. Ano, mají tam hospodářský vzestup, jsou tam už bohatí, dá se tam podnikat, a hospodářství se tak blíží tomu tržnímu, tedy kapitalistickému. Ovšem, kapitalismu 19tého st.
Ale dál tam nejsou svobodné volby, svoboda a lidská práva, jako v Evropě. A i to podnikání je tam omezeno jen na ty, kdo jsou absolutně loajální režimu. A jsou tam chudí, pronásledovaní, politický vězni. V podstatě se nic nezměnilo.
Tím se potvrdilo, že bylo dobře, když jsme komunistický režim opustili. Nikdo by nechtěl žít v režimu, který je v Číně. Tedy, podnikali by tu jen komouši a jejich rodiny, ostatní by museli jen pracovat a dál držet huby a krok. Nikde by neměli dovolání. Žádné důchody, škola a lékař by byl placený, cestování omezené. Mimo měst chudoba a zaostalost.
Ale zpět k nám. Když komouši viděli, jak se to hroutí, mohli udělat dvě věci. Nechat to tedy spadnout, nebo to krvavě potlačit. Věřte, že většina komoušů by to ráda nechala utopit v krvy. A dnes už víme, že byli připraveni i na tuto cestu. Ale tentokrát by na to byli sami. Gorbačov jim dal najevo, že on nezasáhne. Lekli se a tak to nechali spadnout.
Tak že, za pád režimu může jeho ekonomická situace a neschopnost to změnit. Nepochopení co si lidé skutečně přejí. Zbabělost tomu zabránit. Ale za tu zbabělost jim patří díky. Ne žádné plánování tajných služeb a už vůbec vlád.

Co drží na živu Zemana?

Já jsem jen zvědavej, jestli se jednou dozvíme, jak zemanoida udržovali na živu. Jestli nějakými drogami, nebo mu stačila jeho zlá povaha, která mu na čas stačila napumpovat život do žil.
Znám vyprávění o báječném a skvělém herci a člověku Miroslavu Šimkovi, který už s pokročilém zlém zdravotním stavu, kdy mu v zákulisí museli dávat injekce, tak když vždy přišel na jeviště, tak stále exeloval. Ožil a nikdo by na něm nic nepoznal. Stejně se tak choval další báječnej a skvělej herec a člověk, Vladimír Menšík.
Probůch, nechci tyto ikony člověka srovnávat s tím dementním zmrdem, vředem na lidské rase. Jen chci říct, že jsou mezi námi tací, kterým vlije život do žil práce, společnost lidí, jejich zájmy, prostě svět kolem nich. Někteří toho využijí pro šíření radosti, štěstí, pochopení a klidu, a vykouzlí na tvářích úsměv a v duši naději. A jiní pro šíření zla, nenávisti, závisti a vzteku, a vykouzlí na tvářích smutek a v duši zmar.
A jistě všichni víme, co nám vykouzlili lidé jako Šimek a Menšík, a tvor jako zemanoid.
Jen dobří lidé dokáží šířit dobro, radost, pozitivní pohled na svět. A špatní lidé dokáží šířit jen zlost, nenávist, negativní pohled na svět. Dobří lidé se radují ze života, špatní lidé se mstí za život. Jestli to není tím, jak se oni chovali, tak se jim to vrací. A proto ti dobří lidé nemají potřebu se mstít a ti špatní se radovat.
Jestli lze člověka a jeho život, shrnout jednou větou  tak u Zemana by to byla tato věta: zloba, závist, svár a strach. 

O Zemanovi

Zeman má o sobě přehnané mínění. Názor na něj, bude rozdělovat společnost ještě tak několik generací (doufám že jen názor na něj, ne společnost jako takovou). Ale z pohledu dějin, bude za sto let a déle, vnímán rozhodně jinak, než doufá.
Byl to nemocný a zlý člověk, věčně opilý, měnící své názory podle potřeby, egocentrik, populista, lhář, rasista a xenofob. Nesnášející lidi jiného názoru, na které podnítil nejdříve verbální útoky, později i fyzické. Člověk, který podporoval jen ty, kteří mu zajistili moc a souhlasili s jeho pohledem, názorem, pravdou. Bytostně nenáviděl média a hlavně novináře. A svou politikou, na dlouhá desetiletí, rozdělil národ tak moc, že to ještě sto let po něm, dávali jeho nástupci dohromady.
Bohužel, během jeho vlády a pár vlád po něm, poškodil i celý stát tak, že byl ještě dlouho nedůvěryhodný pro své spojence. A svou politikou a podporou podobných politiků, jako byl Babiš, Okamura, Filip, zavinil i naše vystoupení z EU a NATO. Vyhodili nás pro vnitřní politiku proti demokracii a proti menšinám. A pro skrytou i otevřenou podporu nepřátel EU a NATO, tenkrát podporou ruské říše a jejího vládce a Číny. (to už domýšlím moc, ale nevíme co přijde během pár let?) žádný jiný president do té doby, nerozdělil náš národ tolik jako on. A nikdo neprobudil v našem národě tolik zla, záště, rasismu, xenofobie tak, jako on.

Zeman byl to nejhorší, co jsme mohli mít. Rozdělil národ a nakazil polovinu národa infekcí, která byla dlouho léčená. To co po sobě zanechal (nejen jako president, ale i jako premiér, protože svou nákazu začal šířit už jako předseda ČSSD v 90 tých letech, 20 tého století) bylo v lidech ještě dlouho. Ještě dlouho byl národem rasistů, xenofobů, nenávisti, závisti, nesnášenlivosti. Ještě dlouho byl národ rozdělený vysokou zdí a hlubokým příkopem.
(A jestli bude mít na hrobě opravdu citát: tady leží ten, který dokázal rozčílit do nepříčetnosti každého blbce, tak tím jen ukáže, že je lhářem i po smrti.)

Zeman si o sobě myslel, že je světový politik a není lepšího nad něj. Svým epitafem na náhrobku: tady leží ten, který dokázal rozčílit do nepříčetnosti každého blbce, ukázal, že byl absolutně mimo realitu. Protože, on rozhodně nedokázal do nepříčetnosti rozčílit každého blbce, protože každý blbec byl jeho příznivec. A kdyby se choval slušně, poctivě, jako hlava demokratického státu, tak by mohl rozčílit do nepříčetnosti každého blbce, ale ne ty, kdo s ním nesouhlasili. Vlastně, ani ti by nebyly. Tak že, jeho citát je nesmysl, a tuplem nesmysl ve spojení s ním.

Jeho politika byla založena právě na blbcích, za které považoval polovinu národa. Jak prohlásil v parlamentu v roce 1992, kdy se projednával zákon o referendu, který odmítal:  

"To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. (...) Těmto lidem - je to tedy polovina národa - uniká ona složitá mnohotvárnost, komplementarita, mnohoznačnost světa," řekl tehdy poslancům.

Přelomové roky

Pro nás rok 18 znamenal lehce nabytý stát (přestaňme si lhát, že jsme si ho vybojovali tak, že stovky legionářů (z pohledu císaře zrádců) bojovalo proti císařství a tím za republiku. To je stejné, jako by předběhlí vojáci wermachtu, bojovali za nové Německo. Nikdo tu nebojoval za novou republiku, ale proti vládcům té země) který jsme získali díky tomu, že jsme ve správné chvíli, měli na správném místě, ty správné politiky. A tak jsme si ho nevážili. Tím se dostáváme k roku 38, kdy naopak ve správné chvíli, na správném místě, nebyli ti správní politici, a tak jsme se lehce vzdali, lehce nabytého území. A následek tohoto rozhodnutí, které nám vzalo hrdost, vlastenectví, čest odvahu, a dalo nám zbabělost, ponížení a nedůvěru k demokracii a západu, byl rok 48 (respektive 46, při volbách). Rokem 48, jsme si tuplem zlomili páteř a zničili morálku, a roky 18, 38 a 48 dohromady se svými důsledky, vedli k roku 68. A dnešní stav navazuje na rok 18 a 38, když jsme stejně tak, jako tenkrát, lehce, bez boje a vlastního většího přičinění, přišli ke státu, kterého jsme si nevážili. Stejně tak, jako si nevážíme lehce nabyté demokracie v roce 89. Naše stoletá historie, je historií nabytí všeho bez vlastního přičinění, pozbytí všeho bez odporu. A to státu nebo demokracie. Náš národ nemá povahu vlastence, hrdiny, patriota, čestného a poctivého, který se umí o sebe postarat. Ale poníženého zbabělce a zrádce, se silnou nedůvěrou v západ a demokracii, obdivujícího silnou ruku, věřícího v to, že někdo za něj vše vyřeší

O Mnichovu 1938

K Mnichovu 1938
S přečtením a shlédnutím dokumentů a pořadů k událostem, a k mému pohledu na události, jsem si udělal tento závěr.
Cesta k Mnichovu nezačala rok před Mnichovem, ani nástupem Hitlera v Německu. Ale v roce 1918. Vznik Československa, jako "druhého Rakouska" a to doslova. Na základě českého národního hegemonu českého národa. Tedy, jako mnoho národnostní slepenec, který bude podléhat českému vlivu. To byla první chyba. Celých 20 let, jsme potom bojovali nejen s vlastními českými rozmíšky, ale i s rozmíšky mezi národy československými.
Lecos se dalo ale zachránit, když už jsme tomu nepředešli tím, že jsme měli obnovit stát jen v hranicích české koruny. A to, vytvořením unie nebo federace, složené z Čech, Slovenska, Zakarpatské Rusy, Sudet a podunají (můj název pro oblast maďarské menšiny, tak toto pojmenování promiňte) na základě určité samostatnosti, ale se společnými státními znaky. Jako USA nebo Británie, nebo dnešní Německo. To že se tak nestalo, byla druhá chyba.
Třetí chybou bylo absolutní přehlížení jasných, do očí bijících indicií a důkazů o plánech nacistického režimu a Hitlera. Rétorika a první skutky už v roce 1933, jako odchod ze společnosti národů, počátek zbrojení a všeobecná branná moc 1935, zásahy ve Španělsku a Habeši, a nakonec obsazení Porýní 1936. Ani v jednom případě, kdy Německo porušilo co mohlo, se Francie a Anglie, ale ani Rusko (sovětský svaz) nezvedli, a nešli tomu udělat přítrž. A ani když Hitler obsadil Rakousko 1937, nenapadlo hlavní velmoci něco udělat.
Čtvrtou chybou bylo, zanedbání přípravy na válku. Československo mělo více jak pár dní (jak nás to komouši 40 let učili, a jak se to traduje do dnes) na odpověď na tyto jednoznačné indicie, co má přijít. Mělo na to 5 let. Mělo začít rychleji budovat obranné systémy, více zbrojit, více se mezinárodně snažit o zabezpečení své obrany. A hlavně se měli připravit na to, že jim nikdo nepomůže. A to, že se to tak opravdu stalo, nemělo být překvapením, ale potvrzením toho, že budeme na obranu sami. Stavba obranného systému (bunkrů) rapidniho zbrojení a všeobecnou branou povinnost, mělo Československo mít jako prioritu číslo jedna, nejdéle od roku 1936 (ne-li od uchopení moci Hitlerem)
Pátou chybou bylo, spoléhat se na spojence a ne na sebe. Všechny indicie vedli k válce. Nebo si snad někdo myslí, že Němci neměli do září 38 žádnou armádu, a najednou, jako kouzlem, jí měli? A opravdu byli Beneš a vláda tak blbí (s prominutím), že spoléhali na spojence, když je nenapadlo bránit ani vlastní zem (Porýní)?? A když už jsme u spojenců. Tak našimi spojenci nebyla Anglie, ale Francie, Jugoslávie, Rumunsko a SSSR. Co tedy dělali tyto spojenci?
A opírat se o Angličany, kteří ani nebyli spojenci, přes jejich zahraniční politiku, kdy pro ně existovala jen Francie, Německo, Španělsko, USA, Itálie, a potom evropská království. A jejich kolonie, především Indie, jim byla bližší, než nějaké Československo, které pro ně bylo asi to, co je pro nás Somálsko v Africe, byla hodně velká blbost. A vzhledem k politice ústupků velmocí, kteří nechtěli válku, a tak si mysleli, že když Hitlerovi ustoupí, tak ho tím uklidní, a bude tu mír na věky, nebo do doby, až budou na válku připraveni, byla blbost se spoléhat na Francii.
A když už jsme u těch spojenců, rozbíječů a agresorů, tak agresorem nebylo jen Německo, ale i Polsko a Maďarsko z venčí. A nejen Sudety, ale i Slováci a Maďarská menšina ze vnitř. Šestou chybou bylo, nezměnit svou vnitřní politiku pro další národy československa. Na změnu mělo Československo á 15-17 let (do r 1935) Těsně před Mnichovem, už opravdu bylo pozdě. Ne že by nebyla velká část Sudet pro Hitlera. Nakonec, Hitlerem byli fascinováni i mnozí Češi, Francouzi, Angličané, ale i vedení Ruska (sovětského svazu). Ale nebylo by pro Hitlera 90% Sudet.
Shrnutí
Šest chyb z mezinárodního hlediska. Sedmou chybou bylo, že konečné rozhodnutí nalomilo české vlastenectví, morálku, čest. Konečné zlomení přišlo o 30 let později (1968). Z dostupných informací vyplývá, že celý mezinárodní vývoj vedl k tomu, že velmocím jde o mír za každou cenu, tedy i za cenu zničení jiného státu. Tedy tady nemůže být o překvapení a zradě spojenců, ani řeč. K tomu, že velmoci nepomohou Československu, vedlo 5 let politiky ústupků. Pokud nás někdo zradil, tak to bylo vedle Francie, Jugoslávie, Rumunska a SSSR, i samo Československo.
Československo vedlo k zániku 7 fatálních chyb. Vedla k tomu i vnitřní rozdrobenost nejen státu, ale i českého národa. Dvacet let hádek, českého nacionalismu, slepoty a hluchoty k menšinám ale i k mezinárodnímu vývoji. Neopodstatněného pocitu naší výjimečnosti, kvůli které se zvedne celý svět a půjde do války za nás, proti Hitlerovi. Nevím jestli to byla naivita nebo blbost.
Ale stát si stále na tom, že za vše může svět, a hlavně naši spojenci, Francie a Anglie (už jen tohle je lež, protože naši spojenci nebyli Angličané, ale byli to Francie, Rumunsko, Jugoslávie a SSSR), a co my chudáci jsme měli dělat, je známkou naší nedospělosti, zakomplexovanosti, a podle mě i černého svědomí.
Neměli jsme kapitulovat, ale bojovat. Jistě, nezemřelo by 360 000 lidí, ale možná 3 600 000 lidí. Ale i kdyby jsme prohráli, což je asi jisté, tak by nás rozhodně svět neodsoudil, jak se Beneš bál, a hlavně, zůstala by nám rovná páteř, hrdost, čest, morálka, vlastenectví, a i ten svět by se na nás jinak díval. Takhle jsme získali hanbu, zlomenou páteř, zničenou morálku, opovržení, pohrdání nejen světa, ale i sami nad sebou, a ještě hlubší zakomplexovanost.
Za Mnichov si můžeme sami.

Malé dilema

Mám velké dilema. A tím dilematem je komunální politika, a zvláště u nás, v Benátkách nad Jizerou.
Je mi jen jasno v tom, že KSČ(M), SPOZ, SPD (a podobné extrémistické strany) nebudu volit nikdy, ani kdyby přinesli ráj na zem (do našeho města), což díky jejich politice, se nikdy nestane, tak tady opravdu není o čem mluvit.
U ANO, ČSSD, Pirátů, Zelených na levo, KDU-ČSL ODS, STAN Top09 na pravo (a všechny podobné levo-pravo strany), by asi záleželo na tom, jak si v komunální politice vedou. Mluvím tu jen o komunální politice, ne celostátní. Tam mám jasno.
Tak tedy, když jsme se odstěhovali z Prahy do Benátek nad Jizerou, tak jsme se chtěli zase vrátit. Zoufali jsme si, kam jsme to zapadli. Bylo to v roce 1991. To, jak to tu zanechali komouši, byla hrůza. Ač jen 30 km od Prahy, tak totální zapadákov, kde snad ani ty příslovečné lišky, nedávají dobrou noc. (tedy pravda, z pohledu rozmazleného pražáka)
Od revoluce má město v péči ODS (předtím OF, než se rozpadlo). To, jak to město rozkvetlo, je úžasné. Je tu vše pro život. Obchody, doprava, zdravotní péče, školy, školky, sportoviště, parky, průmyslová zóna, kultura, město je opravené a rozrůstající se. Pravda, není vše dokonalé a určitě tu není vše, na co jsou zvyklý třeba v Praze 😄. Ale troufnu si říct, že v porovnání dalších měst, stejné velikosti (á 7000 ob.), jsou Benátky nad Jizerou, v první lize, a možná lídry.
A teď to dilema. ODS na celonárodní úrovni fakt ne. Dokud se nezbaví lidí typu Klause a spol. Ale na komunální politice, tedy u nás v krásném městě, kde dnes už nelituji svého rozhodnutí, odejít právě sem z Prahy. U nás v Benátkách nad Jizerou, udělala ODS za 28 let, se stejným složení, pod vedením celou dobu jediného, letos zesnulého předsedy a starosty, pana Jaroslava Krále, z města na odpis, moderní město, příjemné pro život.
Nejspíš dám v komunálních volbách hlas ODS. Nevím, jak je to v jiných obcích a městech, pod vedením ODS, ale u nás se ODS osvědčila po celou dobu, nepřetržitě už 28 let. Uvidíme jak si povedou i bez krále (panovníka). Když v Čechách skončil král, tak šlo Česko (dříve Československo), z jedné šlamastiky do druhé. Tak doufám, že v našem málem, ale krásném a moderním městě, se nebude opakovat osud celého Česka (Československa).
Tak snad mě přátelé prominou, ale já to beru i jako malé poděkování panu J. Královi.

Jsme neinformovaní, hloupí, nebo xenofobní?

Je třeba, aby konečně někdo lidem řekl, že (ne)bezpečí terorismu nespočívá v tom, jestli (ne)přijmeme pár stovek uprchlíků, migrantů, a už nám vůbec nehrozí nebezpečí od dětí. Ale spočívá to v tom, jak se sama společnost, bude k těm uprchlíkům chovat a jestli má dobře fungující bezpečnostní složky. Oni se teroristé nebudou ptát, jestli a kolik, tu máme muslimů, emigrantů, uprchlíků, dětí, žen a mužů, před tím, než se rozhodnout k teroristickému činu. Prostě, když budou chtít udělat teroristický útok, tak ho udělají, bez rozdílu toho, jestli tu máme 0 nebo milión migrantů, muslimů, uprchlíků, dětí, žen a mužů.Je třeba, aby konečně někdo lidem řekl, že (ne)bezpečí terorismu nespočívá v tom, jestli (ne)přijmeme pár stovek uprchlíků, migrantů, a už nám vůbec nehrozí nebezpečí od dětí. Ale spočívá to v tom, jak se sama společnost, bude k těm uprchlíkům chovat a jestli má dobře fungující bezpečnostní složky. Oni se teroristé nebudou ptát, jestli a kolik, tu máme muslimů, emigrantů, uprchlíků, dětí, žen a mužů, před tím, než se rozhodnout k teroristickému činu. Prostě, když budou chtít udělat teroristický útok, tak ho udělají, bez rozdílu toho, jestli tu máme 0 nebo milión migrantů, muslimů, uprchlíků, dětí, žen a mužů.
A příklady z reálu nám ukazuje, že na množství, národnosti a víře nezáleží, ale že záleží na bezpečnostních složkách státu. Protože zatím jediný teroristický čin a příprava na něj, spáchali v ČR a SR, sami Češi a Slováci (respektive, občani Česka a Slovenska). Tedy, žádní araby, muslimové, islamisté, migranti, uprchlíci, a už vůbec ne, jejich děti.
Je třeba lidem vysvětlit, že v Evropě jsou milióny muslimů už 1400 let, a stále nejsme pomuslimštění. Že dnes se už víra nešíří válkami a dobíváním. Že jsou na světě 2 miliardy muslimů, a každý není terorista, a už vůbec se nikdo, ani Arab, nerodí jako terorista. A kdyby byli všichni Arabové a muslimové stejně radikální, tak by nikdo z nemuslinských států, nemohl letět na dovolenou do muslimských států. A že né v každém muslimském státě, je uplatňován zákon šaría a zahalování žen. A že jsou země v Evropě, kde je silná muslimská menšina, a nejsou to země chudé, zbídačené, islamizované. Naopak to jsou země bohaté, křesťanské, jako Německo, Francie, Švédsko.
Proto je proti křesťanské, proti evropské, odporující evropským a křesťanským tradicím, že nechceme přijmout uprchlíky, migranty. A pokud jde o děti, tak je to přímo zločin proti lidskosti. A je to hloupé až debilní. A je to o to zločinné, hloupé a debilní, o co víc se tak děje z populismu. Kvůli volbám. Protože dnešní postoj zemanoida, babišoida a mnoha politiků, je jen populismus. Kdyby byl národ naopak nakloněn uprchlíkům, migraci, nebyl xenofobní, tak ti stejní, budou do Čech lifrovat muslimy, jako na běžícím páse.

Nemáme se tak špatně

Tak mě zase n.sr.l další příspěvek, tentokrát od NOVY.
Prý je u nás nejdráž v Evropě. Tedy s dodatkem: podle našich lidí, čímž se budou moci ohánět, kdyby si někdo stěžoval na neobjektivitu. Protože je pravdou, že Češi si myslí, že máme: nejmenší platy a důchody na světě, a nejvyšší ceny na světě, a tím jsme nejchudší národ na světě, a máme největší bídu a chudobu na světě, a to i přes to, že jsme nejpracovitější národ na světě, nejproduktivnější na světě.
A prostě jsme Otroci světa, který na všechny vydělává, aby se měli dobře, a my máme z toho h.vn.. (no možná už přeháním, ale ostatní platí)
Tak jsem si zase prošel pár srovnání platů a cen. A zjistil jsem, že v průměrných platech dosahujeme tak třetiny EU, ale stejně tak i v cenách. Tedy, platy proti Německu o dvě třetiny nižší, ale jsme jedni z nejlevnějších států v EU, a Němci jedni z nejdražších.
V porovnání s našimi Sousedy, jsme platově na tom -, +, stejně, jako Slováci a Poláci. O 2/3 hůře než Němci a Rakušané. Ale cenově jsme na tom druzí, hned za Polskem. Dále Slováci, Rakušané a Němci. Jinak, nejlépe jsou na tom platově Lucembursko a nejdráž Dánsko.
Ale další pravdou je, že když porovnáme platy a ceny sousedů, tak jsou na tom naopak dobře Němci a Rakušané, potom Poláci, potom Češi a Slováci. Protože, i když je v Německu asi o 30 % dráž než v Česku, tak tam jsou 3x vyšší platy. Čímž je vlastně v Německu o 30% levněji, než v Česku. Jenže?....
Jenže, stejně jako v Česku, na průměrné platy dosáhne jen 1/3 obyvatel, tak stejné procento na průměrný plat (i důchod), dosáhnou obyvatelé Německa, Slovenska, Británie, Japonska, USA......., ostatní mají tak sotva polovinu průměrného platu i důchodu. Tedy, tady to už není taková cenová hitparáda, ani pro ty Němce.
Pro 2/3 Němců, je tam tedy rozhodně dráž, než v Čechách. A aby si mohli žít tak blaze, jak si Češi myslí, že si Němci žijí, tak by se museli přestěhovat do Čech. Stejně tak, jako naše 2/3 těch, co nedosahují na průměr, by museli žít na Balkáně (mimo Slovinska a Chorvatska), aby si žili tak, jako ti, co ten průměr mají.
Tak že. Žijeme v krásné a bezpečné zemi, v které můžeme celkem slušně žít (v porovnání ceny-platy/důchody), a kde nám ke štěstí schází jen to, abychom přestali být tak pesimistický, zatrpklý, ublížení, závistivý, nesnášenlivý. Prostě, abychom chtěli být šťastní. 

Velký vliv na vše, co se tu děje, má i to, že si nevěříme a ostatních se bojíme. Tak to změňme, jenom my to můžeme dokázat.

Tomáš Goláň - senátor
Tak máme po více jak osmi měsících vládu. Každý, kdo s ní nesouhlasí, pro ni hledá různá podivná označení, ale mě napadá jediné. Je to vláda našeho národa, protože každý národ má takovou vládu, jakou dopustí, aby měl (nikoliv jak se říká, kterou si zaslouží).
Máme vládu, kterou podporuje KSČM, která se hrdě hlásí k odkazu KSČ a která je plná lidí, kteří jsou spojeni se starým režimem ať již přímo činy, či ideologicky.
Je to stejné, jako kdyby v Itálii podporovala menšinovou vládu Fašistická strana republikánská Benita Mussoliniho, jako kdyby v Německu podporovala menšinovou vládu Hitlerova nacistická NSDAP, či ve Španělsku takovou vládu podpořila klerofašistická Falanga generála Franca.
Proč se něco takového v těchto zemích nestane? Protože se tyto země v maximální míře snažily vypořádat s tím, že tato jejich minulost byla zločinem proti lidskosti a jako taková nesmí být zapomenuta, ale musí být jednoznačně odsouzena! A to se jim z velké části zcela podařilo.
A jak jsme na tom my? My se se svou komunistickou minulostí vůbec nevypořádali a v duchu si pořád myslíme, že některé věci byly i dobré. Ano, spousta věcí byla pro některé lidi vynikající a ještě lepší než teď (to slyšívám od některých diskutujících, ale nikdo mi zatím nevysvětlil, které a proč). Určitě některé věci za socialismu byly lepší než teď i pro ostatní. Ale ve fašistické Itálii byla spousta věcí mnohem lepší než teď a stejně tak tomu bylo i v nacistickém Německu, či klerofašistickém Španělsku. Proto taky lidé za svými vůdci naprosto slepě stáli, protože se měli lépe než dřív a v některých sférách života i lépe, než se mají nyní. Ale přesto všechno, co se před druhou světovou válkou a i během ní stalo, i přes ty dobré věci dnes Němci, Italové a Španělé odsuzují tu dobu a své činy během ní jako celek. Nikdo s nostalgií nevzpomíná, jak mu bylo za války. Nikdo neříká, že za těch dob bylo lépe.
Ale my Češi to máme jinak. Neumíme odmítnout komunistický režim jako celek, i když to byl režim stejný jako režimy v Německu, Španělsku či Itálii, režim, který navíc bojoval (na rozdíl od Němců, Italů a Španělů - ti bojovali hlavně proti jiným národům) s vlastním národem. Represe byla obrovská, vše, co by mohlo podrývat autoritu režimu, bylo zakázané, kdo chtěl uprchnout ze země, byl zastřelen jako nepřítel socialismu. Lidé byli vystrašeni takovým způsobem, že jim nezbylo, než tento režim přijmout a uctívat, jinak by měli problémy jejich děti a oni by měli problémy se svým zaměstnáním. A tak všichni sami sebe přesvědčili o tom, že se vlastně nic neděje, protože když budeš držet hubu a krok, budeš žít v klidu a když ještě pomůžeš vládnoucím, tak dostaneš úplatek v podobě kariéry a funkce. Každý zapřel sám sebe a dělal, že nevidí kolem sebe nic, protože kdybychom si všichni jako národ připustili pravdu o tom, co se děje kolem nás, museli bychom zákonitě povstat a komunistický režim svrhnout. A to se nikdy nestalo. Režim se rozpadl sám, i když jsme mu my studenti tehdy hodně pomohli.
Náš národ se ale nikdy se svou minulostí nevypořádal, nevypořádal se se svým dřívějším pasívním přihlížením křivdám, zrůdnostem a vraždám, či jinému řádění komunistického režimu v době socialismu a dnes tyto věci v sobě potlačuje dále stejně tak, jak to činil dříve. Nedokázal odsoudit komunistický režim jako celek‼️ A výsledkem je vláda s podporou komunistů.
Nemůžeme se zlobit na někoho, že volil ANO, ČSSD, ODS, TOP09, STAN, SPD či Piráty (Piráti zase budou křičet, že jsem je hodil do jednoho pytle s ostatními stranami 😀), to je v naprostém v pořádku. Jednu věc ale voliči všech stran nepochopili. Že ty strany, které volili, jsou odpovědné jim a že oni, coby voliči, je nemají bezmezně milovat, ale mají je kontrolovat a konstruktivně kritizovat, aby se tyto strany mohly dále rozvíjet. Kritika je základem pro vývoj a pro možnost dalšího posunu, jenom nepřítel s Vámi ve všem souhlasí, aby mohl zůstat skryt. A tak mi tady chybí kritika voličů ANO a ČSSD, že ten, koho volili, šel do vlády podporované komunisty, chybí mi kritika voličů ANO, že v čele jejich oblíbené strany je trestně stíhaný premiér, chybí mi jejich kritika toho, jak byla obsazována vláda. Samotní voliči ANO nejsou spokojení s tím, že ministryní spravedlnosti měla být osoba, která není důvěryhodná, ale neřekli veřejně nic. Co kdyby se na ně Andrej Babiš začal zlobit a upadli v nemilost? Mají strach jako za socialismu. Ano voliči ANO to vše vědí, ale mlčí. Pak si vše kompenzují sprostými urážkami těch, o kterých si vytvořili obraz, že jsou jejich odpůrci a nepřátelé (těch slov a tykání, co od těchto lidí zažívám v diskuzích, je nespočítaně). Ale nejen voliči ANO, ale i voliči všech ostatních stran jsou zpět ve starých časech, protože se bojí jako dříve cokoliv říci a protože se řídí zásadou, mně se to netýká, a když se o to nebudu starat, ono to vlastně pak ani neexistuje. A ten, kdo jejich stranu kritizuje, se okamžitě stává jejich nepřítelem. ANO, mají pravdu, kritizovat jejich stranu mají jenom její voliči, ale odpůrci jejich miláčků nejsou nepřáteli, ale lidmi z masa a kostí jako každý jiný, prostě občané ČR.
A tak moc se nás tu všech nic netýká, že vlastně jako národ už dávno ani neexistujeme. Jsem jenom vystrašení a ukrytí sami v sobě a rozbití na tábory, které spolu slovně bojují.
Můžeme si namlouvat, co chceme, ale náš národ žije ve velkém strachu z budoucnosti, a proto se raději přimyká k tomu, čemu rozumí a co mu slibuje jakous - takous ochranu.
Pliveme na Západ, protože mu nerozumíme a máme pocit, že nás přehlíží. Proto se často stavíme na tu stranu, která to Západu a Merkelové tzv. "nandá". Toto však vychází z toho, že většina z nás tam nebyla a vůbec lidi na Západě nezná. Na západě jsou místní lidé ve většině přátelští, tolerantní a velice empatičtí. Jsou to lidé, kteří se na Vás usmívají a neuhnou Vám očima, protože Vám chtějí dát najevo, že je zajímáte. Oni totiž svou minulost znají a odmítli ji. Nejsou takoví všichni, ale většina ANO.
Pravý opak Česka. U nás chce každý, aby se nemusel o nikoho zajímat a má strach, aby se někdo nezajímal o něj. Pod záminkou toho, že nechceme, aby se nám někdo hrabal v soukromí, k sobě nikoho nepustíme. A toto vše způsobuje, že spolu nemluvíme a vůbec se tady vlastně neznáme. Bojíme se jeden druhého a tento strach ventilujeme urážkami a tím, že respektujeme pouze sebe sama a nejbližší okolí. Je to krásně vidět na všech diskuzích, které jsem tady na stránkách zažil.
Velký vliv na vše, co se tu děje, má i to, že sami sobě nevěříme a ostatních se bojíme. Proč je tomu tak, o tom zas jindy.
Přitom řešení je jednoduché, začněme si kontrolovat toho, koho jsme volili a ostatní, ať si kritizují, koho chtějí. A své spoluobčany začněme brát vážně. Mluvme spolu, bavme se třeba s někým cizím a klidně jenom o počasí, ale komunikujme. Cizího psa hladíme, ale podat ruku cizímu člověku bychom dokázali jenom stěží. Lidí se bojíme více než psů. Tak to změňme, jenom my to můžeme dokázat, za nás to nikdo prostě neudělá
Moc prosím o sdílení ;-)