Pro nás rok 18 znamenal lehce nabytý stát (přestaňme si lhát, že jsme si ho vybojovali tak, že stovky legionářů (z pohledu císaře zrádců) bojovalo proti císařství a tím za republiku. To je stejné, jako by předběhlí vojáci wermachtu, bojovali za nové Německo. Nikdo tu nebojoval za novou republiku, ale proti vládcům té země) který jsme získali díky tomu, že jsme ve správné chvíli, měli na správném místě, ty správné politiky. A tak jsme si ho nevážili.
Tím se dostáváme k roku 38, kdy naopak ve správné chvíli, na správném místě, nebyli ti správní politici, a tak jsme se lehce vzdali, lehce nabytého území. A následek tohoto rozhodnutí, které nám vzalo hrdost, vlastenectví, čest odvahu, a dalo nám zbabělost, ponížení a nedůvěru k demokracii a západu, byl rok 48 (respektive 46, při volbách).
Rokem 48, jsme si tuplem zlomili páteř a zničili morálku, a roky 18, 38 a 48 dohromady se svými důsledky, vedli k roku 68.
A dnešní stav navazuje na rok 18 a 38, když jsme stejně tak, jako tenkrát, lehce, bez boje a vlastního většího přičinění, přišli ke státu, kterého jsme si nevážili. Stejně tak, jako si nevážíme lehce nabyté demokracie v roce 89.
Naše stoletá historie, je historií nabytí všeho bez vlastního přičinění, pozbytí všeho bez odporu. A to státu nebo demokracie.
Náš národ nemá povahu vlastence, hrdiny, patriota, čestného a poctivého, který se umí o sebe postarat. Ale poníženého zbabělce a zrádce, se silnou nedůvěrou v západ a demokracii, obdivujícího silnou ruku, věřícího v to, že někdo za něj vše vyřeší
Žádné komentáře:
Okomentovat