Ty jsi má múza,
ty jsi mé štěstí,
ty jsi ta láska,
co život mi krášlí.
Jak je lásko možné,
žes neodpovídala dříve,
na mé signály jasné,
po obloze posílané.
Vítr ti musel říkat,
pojď milá, tady sem,
Slunko tě muselo lákat,
hvězdy i měsíček.
Ale nakonec jsi přišla,
po paprsku slunce,
cestu jsi ke mně našla,
po hvězdné obloze.
Šla jsi za mým snem,
bez tebe by nebyl,
chyběla mně fantazie,
múzu neměl bych.
Děkuji, lásko, že jsi
Žádné komentáře:
Okomentovat