Ty teď spíš a sníš svůj sen,
mé náručí je prázdné.
Závidím posteli, závidím peřině.
oni tě mohou mít denně.
Asi ještě dlouho bude prázdné,
naše objetí, naše společné lože.
Lásko, asi to tak má být,
že lidé nemohou mít všechno hned.
Ještě klidně spi a sni svůj sen.
Ještě je brzo se probouzet.
Až vstávat budeš, já půjdu spát,
ty budeš pracovat, mě se o tobě bude zdát.
Žádné komentáře:
Okomentovat