O reformě důchodů se mluví už 30 let. Prakticky od revoluce. Pravicové vlády na ní pracovali, levicové vlády to odkládali. Když už byla reforma připravená a zavedená, tak jí zase zrušili.
A teď jí vláda P.Fialy chce už konečně prosadit, protože ten neřízený vlak už je na slepé koleji a řítí se stále rychleji do neštěstí. Ale pro opozici a hlavně populisty a extrémisty je to nepřijatelné.
Samozřejmě né kvůli tomu že by to mysleli s námi dobře. Ale kvůli tomu aby se dostali k moci. Proto straší strašnými mukami z budoucnosti jestli se to této vládě povede. Opak je samozřejmě pravdou.
Jestli se nic teďka nestane, tak čtyřicátníci a možná i padesátníci už důchody mít nebudou. Tedy ne důstojné jako mají dnešní důchodci a ti co půjdou do důchodu během následujících 8 až 10 let.
Ale o reformě a průseru jestli se nestane se už mluví přes 30 let. Co udělal každý z nás za těch 30 let pro to, aby měl slušný důchod? Jestli nic tak si teď nestěžujme že budeme v bídě.
Je to chyba nás všech že jsme proti tomu nic neudělali. Zase na druhou stranu, mě by se to nemělo týkat, je mi 60 let. Tak doufám že nakonec neskončíme v průseru a nedotkne se to i našich ročníků.
Ale moje (naše) chyba, když jsme se nepřipravili. A chyba všech pod 60 let, protože se o reformě mluví už 30 let, tak měli už 30 let času si to nějak zařídit. Za prvé že jsme si nešetřili, za druhé koho jsme volili.
Žádné komentáře:
Okomentovat