Není Bible jen dobrý příběh?

Čtení bible zvídavého člověka nikdy nemůže vést k víře, ale právě naopak. Já v ní vyčetl jen knihu příběhů, stejně jako kdybych četl kroniku, pověsti, legendy nebo báje. Zastánci pravosti bible odkazují na popis míst které existují. Tak proč nepřijmout existenci více bohů? Olympské božstvo je také spojené s existencí známých míst. A proč nepřijmout to, že existují čerti, draci, vodníci, duchové, bílé paní, bezhlavý rytíři a další bytosti i zvířecí říše, dnes považované za pohádkové a bájné. Protože v mnoha případech je jejich existence také spojená s dnes existujícími místy.

Ale máme tu ještě jednu možnost. Obrovská představivost pisatelů biblických textů. Dneska známe spousty literatury, kde je fantazie tvůrců fakt dobrá. Tolkienova Středozem je možná vrchol fantazie. To je celý vymyšlený svět. Komplet se vším všudy. Dokonce je to tak precizní, že vymyslel i řeč jednotlivých národů, ne jen zeměpisný a dějepisný popis. Ale třeba takový Homér a jeho Iliada a Odyssea, kde je zmínka o Troji a Ithaky, ale i o Spartě, Athénách, Řecku. Tedy existujících míst. Tak že všichni ti obři, sirény, kyklopové, a samozřejmě olympští bohové, jsou skuteční? 

A o velké fantazii by mohli být příkladem další. Rowlingová a Harry Potter, Verne a jeho desítky románů, ale i náš Čapek… Fantazie nejen těchto spisovatelů je úchvatná. A vlastně bychom mohli oživit veškeré řecké, římské, egyptské, a další božstva, protože ve všech zmínkách o nich jsou existující místa a lidé. Tak že o pravosti bible protože se tam zmiňují existující místa a osoby, rozhodně není pro důkazem pravosti existence boha. Mohlo jít a myslím že šlo, o fantazii pisatelů textů, které dnes máme za základ náboženství.