neděle 13. září 2015

Krize EU

EU (dříve Evropské společenství uhlí a oceli, pak EHS) byl od počátku politický projekt. Jak na západě (EHS) tak na východě (RVHP). Tak se to dalo brát až do pádu socialismu. Ale když se v 90 letech měl projekt přeměnit na EU tak to měl být čistě ekonomický projekt. Ale on to bohužel dál zůstal projekt hlavně politický. Proto dále nebyla rozhodující ekonomika ale politika, jinak by nemohlo přijít tak rychlé rozšíření (minimálně o Rumuny a Bulhary) v podstatě měli být při rozšiřování o nové členy, přijaty Švédsko a Finsko. Ty ostatní tam měli přistoupit až by dosahovali ekonomické úrovně minimálně třetiny členských států a ne když ti nejbohatší přistupující (ČR, Maďaři a Slovinci) byli daleko za těmi nejchudšími starými členy.


A takové překotné přijetí eura. Kdyby se to dělo čistě ekonomicky tak dnes nejsou takové problémy a jsou tam jen ti nejbohatší státy (Německo, Francie, Rakousko, státy Beneluxu, Skandinávské státy, Británie - kdyby chtěla). Na euro ještě nenastal čas, pokud se nebudou všichni řídit jednotlivými pravidly. Jak by asi fungovala naše koruna, kdyby každý kraj měl jinak nastavenou ekonomiku? A EU by se nemuselo vyloženě rozpadnout. Ale mělo by se rozhodně zpomalit ne-li se zastavit, další rozšiřování.


Ale stále si myslím, že Evropa by se měla rozvíjet v celcích, kde jsou státy na tom stejně a časem by se mohli ty celky spojit s dalšími stejně ekonomicky vyspělými celky. O tom jsem už psal jinde. My bychom do jednotné EU vstoupili jako Visegrádská 4 (ČR SR Polsko Maďarsko) ale až bychom dosahovali alespoň průměru ekonomik v zemích EU. A tak by to mělo být se všemi. Ale nejspíš to dopadne jinak, ale jestli to chtějí zachránit, musí nastolit jednotná pravidla platící pro všechny, jinak nic nezachrání.


Myslím, že ti euroskeptici mají v něčem pravdu. Ti, kteří chtějí rozpad eura, rozpad EU. Podle mě se musí radikálně změnit systém, kterým to funguje. Prostě, pokud nebudou stejné podmínky pro všechny, pokud si jedni budou moci užívat, protože vědí, že jim to celek "EU" zaplatí. Pokud budou pro jedny existovat výjimky a pro druhé ne, tak to nebude fungovat a časem se to rozpadne. Vždyť nikdo nechce nic jiného, aby v EU byli rovné podmínky. A ti, kterým nemůžete přijít na jména, jen kritizují to nefunkční. A je toho více. Třeba jsem ani od Klause (nejspíš nejzarytějšího euroskeptika) neslyšel, že by mu vadilo: volný pohyb lidí, zboží, žádná cla, širší pracovní trh…

Práce poslanců, opravdu příkladná

Pavel Hojda (KSČ(M)) opět ukázal, jak poslanci (ne)čtou to, co schvalují. Před časem se poslanci za ČSSD, speciálně V. Jandák, rozčiloval, jak je pravice podvedla, že si vlastně více než chtěli, snížili plat. Od levicového politika, opravdu zvláštní, že mu nestojí na srdci blaho lidu, ale jeho peněženka. Místo aby si levičáci řekli: koukejte lidi, jak myslíme na stát, rozpočet, a tím potažmo na vás. Protože si snižujeme platy, abychom šetřili… tak je to ještě štve.

No a v partii se zase poslanec za KSČ(M) rozhorlil nad neekologickým jednáním vlády. Že by měla podporovat hromadnou dopravu, ekologickou dopravu. Třeba že by se za dopravu benzínových a naftových vozidel platilo mýtné více než za elektrické. Že by obce mohli různě regulovat dopravu, podporovat ekologickou dopravu. Horlil, horlil, než mu moderátor Partie na Primě připomněl, že toto vše už poslanci schválili a že už to od letošního září platí.

Fakt paráda. Čím dál mám více strach z práce poslanců. Poslanci nám ukazují, že nečtou to, co schvalují. Jandák nám dokonce ukázal, že nečtou ani to, co se bezprostředně týká jich osobně. Natož, co se jich netýká, ale týká se to nás, obyčejných občanů. Fakt se bojím, čeho se jednou dočkáme. Takto se najednou může stát, že se jednou probudíme a zjistíme, že už nepatříme do Čech, ale jsme Číňani. Nebo se takto probudíme a zjistíme, že naše životy nejsou naše. Takto se jednou probudíme a zjistíme, že se musíme odstěhovat, protože Českou kotlinu zaplaví velká přehrada, postavená z popudu EU. Já vím, jsou to extrémy. Ale když sleduji práci poslanců, kteří ani nevědí, co vlastně v té práci dělají, mám opravdu obavy.

O církvi

Dobře, ať se jim vrátí kostely, chrámy, modlitebny. Ale proč více? Vysvětlují nám to také tím, že církev bude z majetků a peněz žít, a že tedy nebudou činovníci placeni ze státního. Ale v bibli je něco o chudé církvi a chudých apoštolech. I Kristus chodil bos, ne? Proč by tedy církev měla mít nějaké jmění a majetky, z kterého by žila? Na počátcích církve to bylo tak, že šiřitelé chodili od vesnice k vesnici. Živili se tím, co jim kdo dal. Tak ať je dál živí věřící. Ať se věřící sami starají o chod církve. Proč se o chod církve mají starat všichni?


Církev si nikdy vlastnoručně na nic nevydělala, jako ty generace restituentů, který žádají svůj majetek. Ti kdo vlastní nějaké majetky (a neukradli si je, nebo jejich předci), tak si na ně museli tvrdě vydělat. A ti předci dnešních majetných začínali na poli, v manufakturách, v dílnách. A mnohdy museli tvrdě dřít právě pro církev. Církev 90% veškerého majetku získala sponzorstvím králů, šlechty, bohatých měšťanů a statkářů. Tedy z daní, defakto z práce a peněz těch chudých, poddaných, věřících. 10% získala přímím sponzorováním chudých. A na tom majetku pracovali ti obyčejní lidé. Za to, předci dnešních majetných, na 99% neměli žádné sponzory. Nikdo jim nepostavil domy (církvi - chrámy, kostely, kláštery). Nikdo jim nevěnoval pozemky (církvi ano). Vše si museli tedy vydřít, vydělat si na to.


Tak proč by se někdo nehlásil takto nabitého majetku? Vy byste se zbavil vlastní výplaty a věcí pořízených za vlastní výplatu? Já ne! A kdyby mě to někdo ukradl, tak bych to chtěl vrátit, vše. Ale církev vše nabila z darů. A kdyby mě někdo něco daroval a pak by mi to vzal, asi bych remcal, ale nechal bych to být. Zvláště kdybych hlásal něco o chudobě. V tom případě by mě bylo trapné, kdybych se hlásil o majetek. Vlastně bych ho ani nepřijal, kdybych hlásal skromnost a chudobu. Už jen proto, abych se neztrapnil, bych si o darovaný majetek neříkal. Nebyl bych pak pokrytec? Spíše mi vysvětlete, proč církev nejedná podle bible a podle toho, jak žil Ježíš? Že by bible a víra, byla pro církev jen reklamní trik, jak přijít k majetku?

Zastánci církevních restitucí hned připomenou, že církev měla i nemocnice, školy, pivovary, vinice, na kterých a v kterých, pracovali jen církevní členové a řády. Ano, a možná že tohle by měli církevní činovníci, ale i politici, kteří zastávají názor na restituce kladně, tak že to není jen o těch kostelích, ale o těch nemocnicích, pivovarech, školách, které sami financovali, sami si na ně vydělali. Ale kde se tohle dozvíme? Ještě jsem nikde v médiích neviděl, neslyšel, nečetl, že i ta církev měla majetky, na které si vydělala vlastní prací. A taky jsem nikdy nikde v médiích neviděl, neslyšel, nečetl, kolik by stát ušetřil, kdyby neplatil církev ze státního. A to jsou nejen platy duchovních, ale i starost o majetek, na který stát přispívá. To že to nehlásají novináři, to chápu, těm je to jedno. Naopak, svými neúplnými zprávami anebo přímo dezinformacemi, jim rostou kauzy a tím zisky. Ale proč to nehlásají ty, jich se to týká? Ty církevní hodnostáři a politici, kteří restituci chtějí?

O hubnutí bez drastických opatření

Jeden díl Retra (pořad čt) o tloušťce, hubnutí, dietách a jak to probíhalo za socialismu. No, dnes se hlavně ví, že nesmí být vyšší příjem energie než výdej. Ale nesmí být i menší příjem než výdej. První vede k tloustnutí a druhé k enormnímu hubnutí až k anorexii. Oboje vede ke zdravotním problémům. No, já se rozhodl pro zdravý začít hubnout. A to tím nejjednodušším způsobem. Bylo mi jasné, že nezačnu cvičit, běhat, chodit do posilovny. Bylo mi i jasné, že nebudu hladovět a že se nevzdám dobrot. Tak že, žádné diety, hladovky, vzdání se dortů, jitrnic, knedlíků, koláčů, zmrzliny, čokolády... A žádné huntování těla nějakým cvičením, sportem, běháním... Ale změnou přísunu energie (potravy).

Začal jsem jíst ne poloviční porce. Ale rovnou dětské porce. A jen 5 až 6x denně (tři pro někoho možná 2 dospělácká jídla denně), a v pravidelných intervalech (ne doslovně, to by třeba v práci nešlo). To znamená, rozložení na celý den, ne že to sním vše dopoledne (odpoledne), a pak držím hladovku. Pravda, měl jsem hlad. A občas jsem si i hned přidal. Ale po několika měsíci jsem si zvykl. A dnes mi ta porce stačí. A i když si občas dám normální porci, tak se potom cítím, jako po nějaké velké žranici, jak jsem nacpaný. Prostě si ten žaludek zvykl. Někdo jde na operaci, na bandáž žaludku, a i na operativní zmenšení. No a já si ho zmenšil přirozenou cestou. A mělo to úspěch.

Za prvé, začal jsem po lékařské prohlídce, když jsem měl v krvi zvýšený cholesterol, a po 15 měs. jsem měl už normální hodnoty a už jsem ho neměl. A za druhé, zhubl jsem za tu dobu o 20 kg, a cítím se lépe při pohybu. Bez diet, nesmyslných hladovek, bez vyškrtnutí dobrých věcí z jídelníčku, a bez huntování těla nějakým pohybem. Sám jsem zjistil, že opravdu nejlepší způsob, jak si držet váhu, a tím se vyvarovat zdravotním problémům, je vyvážený přísun a výdej energie. A je mi jasné, že to už musím takto dělat do konce života. Protože, rozežrat se můžu velmi rychle a pak budu tam, kde jsem byl. Je to prostě o odpovědnosti a osobní vůli.

Ale pravda, člověk musí být zodpovědný hlavně sám k sobě. A sám musí chtít, ne že mu to někdo nařídí. Nezáleží ani na tom, kdy jím, ráno, v poledne, v noci. A pokud jdu spát po odpolední déle, tak i dvakrát. Tady jde o to, kolik jím a potom, jestli jím pravidelně. Ale musí to být jen a jen mé rozhodnutí a má vůle. Kdybych to nechtěl sám, tak nikdo jiný by mě nedonutil. Tak že, i kdyby na tom pracovali dva nebo kolektiv, tak já bych druhé rozhodně k ničemu nenutil, a vlastně, ani nedonutil. Protože by to stejně nedodržovali všichni. A stejně by se tajně dojídal/i. No a opačně by to bylo stejné. Spolu - bych jedl jako vrabec, ale pak bych se někde nacpal k prasknutí. A ještě bych tvrdil, že to nefunguje.
Přeji všem, aby si poradili se svou váhou, životosprávou a zdravím, jak nejlépe mohou.

Vajíčková revoluce

Opět mě Češi překvapili a jsem na ně (nás) hrdý. Odmítli zlodějské ceny vajec a zloději (dodavatelé, obchodníci) museli se zlodějskými cenami dolů. Bravo Češi. A vyzývám k další podobné akci. Nenechme si diktovat ceny obchodníky a dodavateli, diktujme jim naše představy o cenách. Nekupujme předražené zboží. Neakceptujme lichvářsky zlodějské ceny. Pokračujme dále. A až zkorigujeme ceny potravin, vrhněme se za úpravu cen za pohonné hmoty, nájmy, apod. Jen tímto způsobem dokážeme změnit dnešní systém. A také vyzývám stejným způsobem k boji s korupcí. Nedávejme za žádnou cenu úplatek (ať se to nazývá, jak chce). Raději odmítněme takovou službu nebo práci, a hledejme jiné cesty. A v tomto případě, sdělme se s tím, kdo po nás toto chtěl, na internetu a i mezi přáteli, známými, rodinou. Aby to každý věděl a s takovým člověkem a firmou, nespolupracovali. Stát vám s bojem s cenami a korupcí nepomůže. Musíme si pomoci sami. Možná že bych tento vajíčkový úspěch mohl nazvat: vajíčkovou revolucí. Dotáhněme jí do konce. Jsem pyšný na to, že jsem Čech. Opět se nestydím za to, že jsem Čech.

Další "letadlo" startuje, nebo přistává?

Další forma letadla (pyramidy), hry, ve které bohatne (vyhrává) jen ten, kdo jí vymyslí (rozjede), a pak ten, kdo se jí účastní jen na úplném začátku. Ostatní vždy, za každou cenu, nevydělají (prohrají). Tato hra rychle začne a stejně rychle, možná rychleji, končí. A to ze tří příčin. 1) Hra jednou vyčerpá všechny lidi světa. A ti poslední tedy už nebudou mít nikoho, kdo by byl pod nimi. 2) do hry se nezapojí všichni, z nedůvěry nebo nedostatku peněz. 3) Každý není tak výřečný, schopný, extrovert, který dokáže sehnat další lidi, tak že to u něj zpravidla končí.
Kdo nezná pravidla hry: letadlo či pyramida, tak tu jsou: Dáte vklad a musíte sehnat nejméně 2 další lidi. A ti dají vklad a seženou, každý z nich, také minimálně další 2 lidi. A tak to jde dál a dál, až do vyčerpání všech lidí. NEZNÁM JEDINÝ PŘÍPAD BOHÁČE, KTERÝ BY TAKTO ZBOHATL. Tato hra se pravidelně, s obměnami, objevuje nejméně už 50 let. Vždy to skončí stejně. Kdo jí rozjel: "zbohatl", kdo naskočil: zchudl. A nejen finančně. Kdo zapojil rodinu, příbuzný, známí a přátele, sousedy, kolegy v práci, tak ještě přišel o jejich přízeň a nejspíš mnohdy dostal přes držku.
Poslední forma (obměna) této hry se objevila v elektronické podobě. Někdo si vymyslel webovou stránku - wazuub, přes kterou, když se zaregistrujete, a už budete vše na internetu dělat přes tuto stránku, budete vydělávat peníze. Když jsem se z odkazu dostal na presentaci, tak mě bylo po chvilce jasné, o co jde. A když to došlo k "registračnímu poplatku", bylo to jasné. Tady je odkaz: http://video.staged.com/vhronkova81/prezentace_pivdlku__zdenk Těm kdo to chtějí zkusit, přeji případný úspěch, těm 99,99% neúspěšným jen vzkaz: když jsi blbej tak trp.

Demokracie nebo anarchie

Zvláštní je ten dnešní svět. Policie zasáhne proti zlodějům a lidi se bouří. Ano, i krádež nehmotné věci, myšlenky, je krádeží. A tak i krádež filmu (kopírováním, rozšiřováním) je krádeží a zloděj by měl být potrestán. A zvláště, když na tom ještě vydělává, nehledě na to, že ještě dělá škodu těm, kdo ho vyrobili. A lid ti protesty podporuje a fandí spravedlivému boji hackerů za... za co vlastně? Za další KRÁDEŽE??? A ptám se: budou lidi také podporovat, souhlasit s nimi, plnit náměstí, vytvářet diskusní fóra na internetu, i pro jiné skupiny? A jak by se lidem líbilo, kdyby se hackeři dostali k jejich osobním fotkám, filmům, z dovolené a rodinných oslav, a šířili je po internetu a vydělávali na nich? Také by plnili náměstí na protest těch, které by je vlastně chtěli chránit a zabránit hackerům k dalším krádežím vašeho majetku? To už asi ne, co? To by tu byl náhle masový souhlas s vládou, policií, státní mocí a zákony.


A tak se ptám: co bude příště? Budou příště místo hackerů, svolávat demonstrace a protesty dlužníci, kteří se zadlužili svou neuvážeností (a mnohdy ani neměli v plánu něco vracet) a teď je honí exekutoři? A budou svolávat demonstrace a protesty feťáci a drogoví dealeři po zátahu na výrobce a prodejce drog? A budou příště svolávat demonstrace a protesty šlapky, pasáci a bordely po zátahu na ně? A budou svolávat demonstrace a protesty pedofilové po zátahu na ně? A zloději, podvodníci, vrazi... A co lidi. Budou je také podporovat? No měli by, ne? Vždyť je demokracie a každý má právo na svůj život. Co prosím? Že to by byla anarchie? No prosím, jednou demokracie a jindy anarchie. Tak bych prosil o zamyšlení všech, co je ještě demokratické a co už ne. Abychom se jednoho krásného dne neprobudili právě v té anarchii.

OSOBNĚ JSEM PRO ZÁSAH STÁTŮ PROTI TĚM, KDO ŠÍŘÍ NELEGÁLNĚ (nepovoleně) JAKÝKOLIV OBSAH SOUBORŮ (filmů, hudby, fotek, dokumentů, ....) A KATEGORICKY NESOUHLASÍM S TĚMI, KTERÝM TO VADÍ.

Lidé jsou stále stejní

Stále se dnes kritizuje nejvíce chování lidí a případně se k tomu přidává: díky dnešní době. Jistě, kdyby se lidi chovali jako lidi (což znamená: JAKO JAK?), bylo by to hezké. Ale myslím, že náš pohled na dnešní svět a lidi, je pohledem současníků. A je to úplně stejný pohled, jako vždy byl. Současníci vždy, ve všech dobách, byli k přítomné době kritičtí. A k době dávné byli méně kritičtí, nekritičtí až shovívaví. A vzhledem ke kritickému vnímání doby, ve které žili/žijí, se dívali/dívají do budoucnosti velmi černě a s obavami. To bylo, je a bude. Stejně tak, jak dnes lidi nadávají na morálku lidí a na stále horší poměry, se nadávalo před sto, tisíci lety, před naším letopočtem, už od počátku lidstva. I proto vznikali bohové, kteří trestali, a popisoval se ráj, kde bude lépe.


Kdyby lidé od počátku věků byli spokojeni s přítomností, nebáli by se budoucnosti, nebásnili by o minulosti. Nepotřebovali by bohy, ráje, ideologie, strany slibující nové ráje. A vzhledem k tomu, že lidi, společnost, civilizaci, systém, dobu, kritizovali současníci: filozofové, básníci, spisovatelé, umělci, historici, kronikáři…, ve všech dobách a systémech, jak se můžeme dočíst v dávných záznamech, tak je vidět, že lidi se ve skutečnosti zásadně nemění a jsou více méně stále stejní. Prostě je to vše o kritice současníků doby, ve které žijí. Vždy se lidi budou dívat s nostalgií na dobu dávnou, s kritikou na dobu současnou, s obavou na dobu budoucí.

Proč myslíte, že vznikali v prvopočátku lidstva bohové, trestající špatné jednání člověka? Nakonec, v desateru je popsáno, že se kradlo, vraždilo, podvádělo, smilnilo… už dávno a dávno.

Proč faraoni dělali důmyslně chráněné hrobky a ještě je jistili prokletím těch, kdo by je chtěl narušit? Proč asi?

A nejstarší trestní zákoník je starý asi 4000 let. Proč asi? A mohl bych pokračovat.


Prostě, špatní lidi byli, jsou a budou. Ve všech sférách, ve všech společenských třídách, ve všech národech, skupinách. Ale zároveň byli, jsou a budou lidé dobrý. A vždy bylo, je a bude více těch dobrých. Kdyby to tak nebylo, tak nevzniknou trestní zákoníky, kriminály, soudy a policie, protože by to ti špatní nedovolili. No a nakonec, v takovém světě by se ani nedalo žít. Tím myslím fakticky, prakticky, technicky, ne že si někdo myslí, že dnes se už nedá žít.

Každý z nás to může změnit.

U článku o potravinách, potažmo o všem zboží, co dělá ceny, proč ho lidi kupují, proč ho obchodníci prodávají… Můj názor je: cena. Jiný, že v tom jsou různé švindle, dotace, korupce… Ale stále mi uniká, proč by to mělo spotřebitele zajímat? Opravdu si myslíte, že zákazník se orientuje podle toho, jak se sem zboží dostalo, co to koho stálo a za jakých okolností se sem dostalo? Zákazníka zajímá CENA, nic jiného. Někdy bohužel, to je pravda. Díky tomu se sem mohou dostat závadné produkty. Opravdu si myslíte, že by se zákazník rozhodoval podle toho, jestli si koupí "poctivé" nebo "nepoctivé" produkty? Ani omylem.

Zákazníka vždy bude zajímat finální (konečná) cena a kvalita (někdy), nic jiného. Za jakých okolností se co, kde, jak, vyrobilo a dostalo se do obchodu, ho nikdy nebude zajímat. To by v první řadě museli odmítat zboží z Číny, protože tam to vyrábí za podmínek, za kterých by v Evropě podnik zavřeli, a vedení šlo sedět. No a to nemluvím o kvalitě, která je mnohdy opravdu zdravý (a mnohdy i životu) nebezpečná. Ale to, že je tu o Čínské zboží zájem, je důkaz, že lidem, zákazníkům, jde v první řadě o cenu a je mu jedno, co tu cenu dělá.

U zboží ze západu (starý členové EU) dotace, z Číny levná pracovní síla, 10 až 12 hod. pracovní doba, za minimální plat, bez sociálních a zdravotních jistot a porušování lidských práv (třeba neexistence odborů, které by bojovali za lepší podmínky). Ale co to koho zajímá, hlavně že ty boty má za 100 kč, ponožky za 20 kč, ..... (potraviny naštěstí z Číny většinou nejsou). A po CENĚ (vždy) je teprve zajímá KVALITA (někdy). Kdyby tomu tak nebylo, myslíte si, že by se obchodníci nesnažili vyhovět zákazníkovy, a nenabízeli jim jen kvalitní, i když drahé, zboží? To co obchody nabízí, je i díky zákazníkům, ne jen díky obchodníkům.


Nebo věříte, že i za cenu, že se jim zboží zkazí nebo zastará, by ho stále měli na pultu a čekali, že zákazník dostane rozum a vykašle se na kvalitu a koupí zase levnou nekvalitu? A opravdu si myslíte, že by dodavatel do omrzení do obchodů dodával zboží, které by žádný obchod nepřijal? Ze stejného důvodu, jako by to obchodník nabízel zákazníkům. A opravdu si myslíte, že by výrobci a pěstitelé, do omrzení vyráběli stejné zboží, kdyby ho odběratel a obchodník nechtěl? A to ze stejného důvodu, jako odběratel a obchodník, že lidi dostanou rozum a opět začnou kupovat to jejich špatné, nekvalitní, podvodné, zkorumpované, mafiánsky prosazované zboží?

Určitě ne, protože by krachovali. Chceme České zboží? Chceme kvalitní zboží? Kupujme ho! Shánějme ho! Hlavně už nehledejme viníka krachu našeho zemědělství a průmyslu v jiných. Tak se vás osobně zeptám. Jak se vy rozhodujete, co koupíte? Rozhoduje kvalita? Cena? Něco jiného? Já se rozhoduji podle ceny jako 90% lidí, potom podle kvality (počítám, že tak maximálně 50% lidí), a pak podle původu, v mém případě - z České republiky (počítám, že se tak chová tak 10% lidí) Rozhodně mě netrápí, jak se sem to zboží dostalo a co kdo za to dostal. A co rozhoduje u vás?

Jak hubnu

Už rok jím jen poloviční porce (říkám jim - dětské), 6x denně. Jím vše, sladké, mastné, ale i to ovoce, zeleninu, mléčné výrobky… A i když jsem lenoch, necvičím, pěstuji ležing-gaučing, ale mám manuální práci, tak jsem už zhubl ze skoro metráku (90 kg, v době dovolených a vánoc i 97 kg) na 77 kg. Prostě je vše o tom, že musíme jíst jen tolik energie, kolik vydáme. A kdo chce hubnout, ten musí jíst chvíli i méně. Chvíli to trvá, je pocit hladu, ale pak si tělo zvykne. Žaludek se zmenší a už vám ani nepřijde, že jíte méně, než jste jedli, a ty menší porce vám stačí, a ani byste už více nesnědli, protože se cítíte plní, najedení. Jde vlastně o přírodní cestou zmenšení žaludku - bandáž žaludku. Bez operace, bez možných komplikací, a bez nebezpečí že je vám to na nic, protože ho stejně časem roztáhnete. A to proto, že místo úpravy jídelníčku a životosprávy, jste jen udělali dočasné opatření. Kdežto přírodní cestou je to stav trvalý. Protože jste si už upravili jídelníček a životosprávu a už jste si na to zvykli. Tedy pravda, občas se najím trochu více, ale pokud je disciplína, tak to je jen občas, ne stále. Tím občas, myslím tak jednou za měsíc, nebo za dva měsíce, ne občas jako pravidelně obden.

Netloustnout je o vůli a zodpovědnosti. Ne o hysterickém hlídání co jíme, vyčerpávání organismu cvičením, drastickými dietami a nakonec chirurgickém zákroku. Je to o jednoduché rovnici: Stejný příjem-výdej energie=rovnováha-udržení váhy. Větší příjem-menší výdej energie = tloustnutí. Menší příjem-větší výdej energie=hubnutí. Jelikož je tělo dokonalý stroj, a veškerý život je naprogramován na nedostatek energie, tedy hladovění, tak bychom neměli přehánět ani větší ani menší výdej energie. Větší příjem nestačí tělo spálit (zužitkovat celou energii) a naopak hladovky vedou k tomu, že si tělo vezme maximum z jídla a uloží na horší časy. V prvním případě tloustneme okamžitě. Protože tělo nestačilo zužitkovat už dodanou energii a už ho ládujeme další. Ve druhém případě, sice rapidně zhubneme, ale pokud s toho neonemocníme smrtelnou chorobou - anorexií, tak stejně zase začneme jíst. Jen jsme si už tělo naprogramovali na občasný nedostatek, a tak vše co sníme, se okamžitě v těle uloží, jako tomu bylo při dietách, opět přibíráme o to rychleji, o co jsme rychleji hubli. Proto si dávejme pozor na příjem jídla a rozhodně se vyvarujme drastickým dietám až hladovkám. A hubněme pomalu, ale efektivně a účinně.