Zase jedna, podle mě "zbytečná" vědecká práce. Určitě se to nedá naučit naše orientace výchovou nebo pozorováním dospělých dětmi. To by kluci vychovávané matkou samoživitelkou museli být chováním holky a holky u mužů samoživitelů zase kluky. A ani bych to nepřikládal hrám. Já si hrál jak na vojáky, s autíčkem i s panenkou. I když, já si hrál na tatínka ne na maminku. Jakou škatulku by mi vědci dali? Ale myslím si, že je možná chyba i ve výběru hraček. Na jednu hromadu dávají autíčka a mečíky a na druhou panenky a plyšáky. Napadlo dát před děti hračky ze stejného materiálu? Panenku, autíčko, šavličku, medvídka… vždy ze stejného materiálu a v jedné barvě? Třeba by se ukázalo, že si děti vybírají spíše materiál a barvu, než tvar, jak nám tvrdí. A možná by pomohl výzkumu i pohovor s rodiči dětí, které se v dospělosti chovají odlišně svému pohlaví (žena spíše mužně a muž spíše zženštile). Jak a s čím si jejich děti hrály. Bylo by to levnější a možná i přesnější.
Že prý zase: peníze jsou štěstí. Určitě? Jistě, pokud nemáme na něco, co chceme, tak si určitě myslíme, že mít peníze je štěstí. Ale takto uvažující člověk nikdy nebude mít tolik, aby byl šťastný. Vždy se mu stane, že na něco nebude mít a bude nešťastný. A ukázkou jsou stovky příkladů těch, co peníze mají nebo měli. Ale hledají štěstí v drogách, chlastu, bujarých večírcích, prášcích a nesčetných aférách, kdy mají potřebu na sebe upozorňovat. No a nemálo jich končí v blázincích (moderně se tomu říká: sanatoria, to zní lépe), a nejsou ojedinělé sebevraždy. Postupně své peníze a majetky ztrácí placením svého životního stylu, léčením, soudy, ztrátou pozice a práce, tak že přicházejí o příjmy. Přicházejí o skutečné přátelé a o to více si musí platit ty falešné. Nakonec zůstanou sami. Opravdu je jim co závidět? Proč nebyli šťastní, vždyť měli peníze? Ano, měli prachy, ale přinesli jim štěstí? Jistě, nedopadnou tak všichni, ale ty stovky (a to jen ty co známe), co tak dopadli, byli opravdu šťastní? A proto bych nenazýval peníze zdrojem štěstí, ale zdrojem pro život.
A nyní o facebooku, přirovnanému k drogám, alkoholu, gamblerství, kouření a pití kávy. Do skutečného příkladu jako problému, mě ale něco chybělo: ČAS trávený na internetu a také ČINNOST. Já potřebuji taky denně internet. Ale já tam hledám informace a debatuji v diskusích nad tématy. Trávím na tom tolik času, kolik mě dovoluje můj čas. Vlastně místo čtení tištěného tisku a knih, čtu na internetu. Na rozdíl od tištěných médií, kde nemohu reagovat na článek a příběh, a kde se nemohu podělit s názorem na téma a příběh, je elektronické médium v tomto nenahraditelné. Já sám bych se zařadil tedy ke čtenářům tištěných médií (tisku a knih). A tak by mě zajímalo, jak by se nazývali čtenáři tisku a knih, kteří taky neudělají bez knihy, novin, časopisů, ani ránu. Taky by i je vědci zařadili mezi "závisláky"? No, měli by, ne?
Proto mě osobně takový průzkum nic neříká. Podle mě závisláci jsou ti, kteří potřebují internet jen jako zábavu, únik od reálného světa, trávení volného času. Ale bez skutečného užitku. Nic z té činnosti nedostávají. Nezískávají informace, nezdokonalují své znalosti, nerozšiřují své poznatky, nic nového se nedozví a nenaučí. A přesto touto zbytečnou činností tráví veškerý volný čas.
Do teď bych uvedené výzkumy označil jako zbytečné, nebo s chybami. Ale ten poslední bych označil za konečně potřebný. Zjišťuje se, že přírodní léčba, je mnohem účinnější než tradiční. Už dávno se ví, že jsme to s tou chemií v léčení přehnali. Stále více přibývá léků (i antibiotik), které nefungují, protože si bakterie na ně zvykli. Ano, opět se vrací léčba červy, pijavicemi, pitím čajů. A jsou další a další návraty k přírodní lékárně. A tak nám nakonec nezbude, než se opět vrátit k matičce přírodě, která nám zas a opět a znovu, už po miliontý pátý předvedla, že jí nejsme schopni přelstít a přemoci. Že naše moc je vlastně bezmocí, ve spáru přírody. Holt se budeme muset vrátit k přírodě a přiznat si další porážku. A věřím, že další (třeba energetika a pohonné látky) porážky přijdou. Tak takový výzkum beru jako potřebný.
Že prý zase: peníze jsou štěstí. Určitě? Jistě, pokud nemáme na něco, co chceme, tak si určitě myslíme, že mít peníze je štěstí. Ale takto uvažující člověk nikdy nebude mít tolik, aby byl šťastný. Vždy se mu stane, že na něco nebude mít a bude nešťastný. A ukázkou jsou stovky příkladů těch, co peníze mají nebo měli. Ale hledají štěstí v drogách, chlastu, bujarých večírcích, prášcích a nesčetných aférách, kdy mají potřebu na sebe upozorňovat. No a nemálo jich končí v blázincích (moderně se tomu říká: sanatoria, to zní lépe), a nejsou ojedinělé sebevraždy. Postupně své peníze a majetky ztrácí placením svého životního stylu, léčením, soudy, ztrátou pozice a práce, tak že přicházejí o příjmy. Přicházejí o skutečné přátelé a o to více si musí platit ty falešné. Nakonec zůstanou sami. Opravdu je jim co závidět? Proč nebyli šťastní, vždyť měli peníze? Ano, měli prachy, ale přinesli jim štěstí? Jistě, nedopadnou tak všichni, ale ty stovky (a to jen ty co známe), co tak dopadli, byli opravdu šťastní? A proto bych nenazýval peníze zdrojem štěstí, ale zdrojem pro život.
A nyní o facebooku, přirovnanému k drogám, alkoholu, gamblerství, kouření a pití kávy. Do skutečného příkladu jako problému, mě ale něco chybělo: ČAS trávený na internetu a také ČINNOST. Já potřebuji taky denně internet. Ale já tam hledám informace a debatuji v diskusích nad tématy. Trávím na tom tolik času, kolik mě dovoluje můj čas. Vlastně místo čtení tištěného tisku a knih, čtu na internetu. Na rozdíl od tištěných médií, kde nemohu reagovat na článek a příběh, a kde se nemohu podělit s názorem na téma a příběh, je elektronické médium v tomto nenahraditelné. Já sám bych se zařadil tedy ke čtenářům tištěných médií (tisku a knih). A tak by mě zajímalo, jak by se nazývali čtenáři tisku a knih, kteří taky neudělají bez knihy, novin, časopisů, ani ránu. Taky by i je vědci zařadili mezi "závisláky"? No, měli by, ne?
Proto mě osobně takový průzkum nic neříká. Podle mě závisláci jsou ti, kteří potřebují internet jen jako zábavu, únik od reálného světa, trávení volného času. Ale bez skutečného užitku. Nic z té činnosti nedostávají. Nezískávají informace, nezdokonalují své znalosti, nerozšiřují své poznatky, nic nového se nedozví a nenaučí. A přesto touto zbytečnou činností tráví veškerý volný čas.
Do teď bych uvedené výzkumy označil jako zbytečné, nebo s chybami. Ale ten poslední bych označil za konečně potřebný. Zjišťuje se, že přírodní léčba, je mnohem účinnější než tradiční. Už dávno se ví, že jsme to s tou chemií v léčení přehnali. Stále více přibývá léků (i antibiotik), které nefungují, protože si bakterie na ně zvykli. Ano, opět se vrací léčba červy, pijavicemi, pitím čajů. A jsou další a další návraty k přírodní lékárně. A tak nám nakonec nezbude, než se opět vrátit k matičce přírodě, která nám zas a opět a znovu, už po miliontý pátý předvedla, že jí nejsme schopni přelstít a přemoci. Že naše moc je vlastně bezmocí, ve spáru přírody. Holt se budeme muset vrátit k přírodě a přiznat si další porážku. A věřím, že další (třeba energetika a pohonné látky) porážky přijdou. Tak takový výzkum beru jako potřebný.
Žádné komentáře:
Okomentovat