Nepřipomínejme jen zločiny proti lidem, ale i proti ekonomice, státu a národu.

Myslím si, že na to jdeme špatně. Informovat jen o zločinech komunismu, je jako informovat jen o něčem, co se týká jen někoho, nikoliv všech. A těmto, komunisty postiženým lidem nemusí nikdy vysvětlovat, co jsou komunisti a jejich systém zač. Ty to poznali osobně, a ty je volit nebudou. Kdyby měli komunisté na svědomí holocaust nebo světovou válkou, bylo by to něco jiného. Nebo kdyby nestačili za sebou zamést stopy, jak se to nepovedlo nacistům (kdyby se jim to povedlo, respektive, kdyby měli dostatek času, jako komunisté, tak by dnes o jejich zločinech také nikdo nevěděl, a pro svět by nebyli tak nepřijatelní, jako nejsou nepřijatelní pro svět komunisté), byli by lidstvu odporní a nepřijatelní jako národní socialisté. Proto komunisty společnost toleruje.

Jistě, z části je to i tím, že o nacistech a jejich zločinech už byli napsány stohy knih, časopisů, článků, natočeny stovky dokumentů, filmů, a o komunistech zatím jen desetina toho co o nacistech. Ale i tak se najdou popírači těch zločinů (komunisté a jejich voliči). Jiní budou pochybovat, nevěřit, a i když uvěří, bude jim to jedno. Protože to nezažili a nezažil to ani nikdo z rodiny a příbuzných. Ti se často ohání: mě komunisti nic neudělali. No a nakonec jsou tací, kteří sice řeknou dobrá, ale dnes už je jiná doba, už se to nebude opakovat. A obě skupiny dodají: dnes jsou jiné problémy. Korupce, kriminalita, nezaměstnanost, zadluženost státu, nevyšetřování kauz a nepotrestání viníků… A ještě: to za komunistů nebylo, nebo: to by se za komunistů nestalo…

Tak těmto lidem (vynechám popírače zločinů, tedy komunisty a jejich voliče) nějaké zločiny komunistů jsou pro ně tak vzdálené, jako zločiny barbarů ve starém Římě. Oni sice vědí, že dnes se jim žije lépe, vidí kolem sebe zlepšení. I když jsou ovlivněni našimi bulvárními (tedy všemi) médii, ale v podvědomí vědí, že se mají lépe. Oni nechtějí socialismus ale sociální stát. Tomu odpovídá to, že počet komunistických voličů se za dvacet let nijak výrazně nezměnil (průměrně je volí kolem 600 000 lidí, což odpovídá tak 10% voličské populace). Komunisty volí jen jejich příznivci. Ale díky voličskému nezájmu, zdánlivě jejich preference rostou. A mezi těmi, kdo se nezajímají o volby, jsou právě ti, koho nezajímá že komunisté páchali zločiny, ale to, co se děje dnes. A díky komunistické cenzuře za socialismu, jsou přesvědčeni, že to za komunistů nebylo. (Až dnes sklízíme plody komunistické cenzury)

A pro tyto lidi, kteří už pomalu zastupují polovinu voličské populace, jsou sice komunisté nepřijatelní (jinak by je volili), ale jsou pro ně nepřijatelní i ostatní. Tito lidé věří tomu, že za komunistů nebyla korupce, kriminalita, nezaměstnanost, zadlužování státu, a veškeré zločiny se vyšetřovali a potrestali. ŽE JE TO HLOUPOST, VÍ KAŽDÝ ROZUMNÝ ČLOVĚK! ALE KDE JSOU NA TO DŮKAZY!!! Tak pokud nechceme, aby se ti co nevolí, rozhodli volit, a to pro ně to "menší" zlo, tedy komunisty, tak jim nemůžeme jen dokolečka dokola předhazovat vraždění a pronásledování za komunistů, ale podat důkaz toho, že i za komunistů se korumpovalo, byla kriminalita, nevyšetřovaly se všechny kauzy a netrestali jejich viníci. A že se také zadlužoval stát. Jinak než ten náš, ale jeho dluhy dnes musíme splácet my.

Zadlužovalo se ekonomickou zaostalostí a snižováním životní úrovně. Je potřeba nacházet takovéto důkazy. Důkaz jejich hospodaření, jejich činnosti. Přeci musí být nějaké důkazy, proč si komunističtí pohlaváři žili ve všeobecném nedostatku v dostatku. Proč si mohli dovolit zahraniční auta a vili za miliony, v době, kdy obyčejný člověk měl jen na Škodovku, Ladu, Trabanta… a ti kdo se měli lépe, dům za půl milionu (v tehdejších cenách). Je potřeba hledat důkazy jejich hospodářských zločinů na státě a občanech, ne jen zločiny na konkrétních lidech. Je potřeba usvědčit komunisty ze lži a z přetvářky, jak oni byli čistí. Je třeba ukazovat to, co postihlo všechny, ne jen někoho! To přesvědčí ty nevoliče, kteří se jinak budou zvyšovat, až půjdou k volbám už jen komunističtí voliči.

Voliče KSČ(M), ČSSD nepřesvědčí o zrůdnosti socialismu a komunistické myšlence nic. Ale aby těmto stranám nerostli preference z řad nevoličů, tak by se měli publikovat i věci, které zasáhli všechny, a které dnes ty nevoliče štvou a proto nevolí. Korupce, kriminalita, zadlužování, kauzy, nešetření těch kauz. I komunisté jich měli až nad hlavu. A důkazy k tomu musí být. A to, že nejsou všeobecně známi, je jen ukázkou, že média, státní správa (moc zákonodárná, výkonná a soudní a politika je stále v rukou komunistů. Jinak si to neumím vysvětlit.

Nejít k volbám: cesta k socialismu

Národ ztrácí paměť. Ti co pamatují socialismus, vzpomínají JEN na to dobré. Ti co ho nepamatují, jsou znechuceni dezinformacemi od těch, kdo ho pamatují, a porovnání s dnešní realitou. To, že byla realita tenkrát mnohem horší než je dnes, samozřejmě nevědí a nemohou vědět. Proto jsou ti mladí, co nepamatují socialismus (do této kategorie patří všichni kolem 35-40 let, protože jako děti a dospívající lidé, nemohli ještě realitu vnímat tak, jak jí mohli vnímat dospělý. A to proto, že se dospělý snažili je od té reality chránit. Což je přirozené chování drtivé většiny rodičů a dospělých vůbec. Chránit své mladé) rezignovali na zapojení se do společnosti a tím převzetí svého dílu za společnost. Nechtějí sice socialismus, ale nechtějí i tuto dobu.

Proto musíme v mladých vzbudit zájem o volby, aby šli volit, aby šli změnit tu společnost. Komunisté profilují z nezájmu voličů jít k volbám. Za celou dobu svobodných voleb, se přitom jejich skuteční voliči nerozrostli, zůstávají ve stejném počtu, ale snižující se počet všech voličů, jim přidává na preferencích. A komunističtí voliči jsou nejdisciplinovanější voliči. Ti mezi nevoliči nejsou. Mezi nevoliči jsou ti, kteří rezignovali. Kteří si říkají, že to nemá smysl. Jsou to naopak v drtivé většině voliči středu a pravice. Běžte volit, jinak se už nikdy nedozvíte pravdu. Jinak se dočkáte toho, že za pravdu budete pronásledováni. Prý že se nic nestane, když tu komunisté opět budou. Že už se nebude dít, co se dělo. Už jsou jiní, poučení. Ano, pravda.! Jsou jiní, jsou poučení, už nebudou opakovat chyby, nebude se dít, co se dělo.

Malá poučka pro ty, co nepamatují socialismus: Dříve jsme museli číst a poslouchat reportáže "mezi řádky" abychom se dozvěděli alespoň částečně pravdu. A tak: Ano, už se nebudou opakovat chyby roku 68 ani 89. Už vědí, jak tomu zabránit. Už se nebudou veřejně opakovat padesátá léta, protože se opět učí v Putimském Rusku (dříve se soudruzi učili v sovětském svazu), jak se to dělá s opozicí, volbami, protirežimními názory a těmi, kdo je šíří. Ano, jsou jiní, poučení, připravení na moc a jak si jí udržet. A demokracie a svoboda, byla pro komunisty vždycky až na posledním místě!

Chcete-li se sami přesvědčit, jak jsou komunisté "jiní" nechoďte k volbám, oni přijdou a vyhrají, nebo je rovnou volte. Pokud vám ale není lhostejná vaše budoucnost, budoucnost vašich dětí. Pokud vám není lhostejná demokracie a osobní svobody. Pokud pochopíte, že to, co se dělo za nich, bylo nesprávné, a pochopíte, že byť se to nemuselo dotýkat vás, vaší rodiny, všech, tak to, že se to dotýkalo jiných, je natolik alarmující, že je to pro vás nepřijatelné, tak věřím, že se rozhodnete správně, a zamezíte komunistům cestu k moci. To jde jediným způsobem:

1) jít k volbám. 2) nevolit komunisty (bohužel se to vztahuje i na jejich případné koaliční partnery, kteří ukazují, že byť hlásají demokracii, jsou pro svou moc ochotni, se té demokracie zříci. To znamená ČSSD, SPOZ, čímž se ukazuje, že tu nemáme demokratickou levici) 3) volte středové a pravicové strany. Je jich dost, nemusíte vybírat neoblíbenou ODS, nebo TOP09. Jen tyto tři kroky zabrání návratu komunistů, a tím experimentu, který by nám ukázal, nakolik jsou komunisté schopni se zreformovat. Já ten experiment rozhodně podstoupit nehodlám. Jako nehodlám podstoupit experiment, že bych si šel zaplavat mezi krokodýly, nebo vlézt do klece se lvy, nebo strčit ruku to terária s prudce jedovatým hadem. Některé experimenty prostě podstoupit nemusím A NECHCI.

Kdy odbory přiznají, že jsou politickou stranou?

Další odborový předák, Zavadil, jde do voleb za ČSSD. Tak jsem měl pravdu, když jsem odbory označil za třetí levicovou stranu, ovšem v utajení. Protože kdyby to hlásali nahlas, veřejně, tak by na těch stranických srazech, kterým říkali demonstrace, přišlo mnohem méně a méně lidí. Pokud je tyto politici, co si říkají odborový předáci, takto obelhávají a zneužívají už nyní, tak co asi budou dělat, až je zvolí? Vše co odborový předáci dělají, dělají pro koryta, a lidi to stále nechápou. Dál se nechávají oblbovat svými stranickými bossi, pod naivní představou, že to jsou odborový bojovníci, hájící jejich práva.

Lidi, kolik bude muset ještě otevřeně přijít do politiky odborových předáků, než pochopíte, o co té levicové straně odborů jde? České odbory nejsou svazem pracujících, aby je chránili před zvůlí zaměstnavatelů, ale regulérní levicová politická strana, považující všechny členy za straníky. A jejich demonstrace, na které vás verbovali, byli pro ně vždy stranickým srazem. Je na čase zahájit velký odliv řadových odborářů, pokud se odboroví bossové nezřeknou politickým ambicím a nezačnou dělat to, co mají. Žádná politika, ale obrana zaměstnance před zaměstnavatelem v tom kterém závodě. To je jejich práce, ne politicky motivované demonstrace. OTEVŘETE OČI!

Levicový program je potřeba rozebírat, vysvětlovat, a šířit to rozebrání. Tím se program levice rozcupe. I když pochybuji, že jejich voliči pochopí. Ty vede fanatismus, závist, nenávist, zloba. Ale tímto rozebíráním levicového programu, snad nepřibydou další, a možná že sem tam někdo odpadne. Tu závist a nenávist ke všem kapitalistům, bankám, pravici, podnikatelům, jim vštěpují levicové strany, zvláště extrémní: komunisté, a nyní k tomu zneužili i odbory. Protože sami politici neumí národ dovést na ulice, zato odbory ano. A tak odbory rádi (jejich bossové), za místa u korýtka, přijali tuto roli verbířů lidu, proti nespravedlivosti kapitalistického světa. Proti kapitalistům, bankéřům, podnikatelům, pravicovým politikům.

Ovšem, pokud se jim předvedou skuteční viníci té bídy, napojení na ČSSD a ODBORY. Normálnímu člověku, myslícího "selským" rozumem, musí být jasné, komu bída nejvíce prospívá. Ne kapitalistům, podnikatelům, bankám, pravici, ale naopak: levici a odborům, a speciálně extrémní levici: komunistům. Protože ti se nikdy a nikde nedostali jinak k moci, než v dobách špatných, válečných, bídných. Tohle je třeba lidem říkat. Co by měli kapitalisté, podnikatelé, banky, pravice z toho, aby byla bída? NIC A ZTRÁTU MOCI! Co by z bídy měli levice a zvláště ta extrémní? ZISK MOCI, TEDY VŠE!!! Protože co se stane, když lidé budou žít v bídě? Revoluce, která ty kapitalisty, podnikatele, pravici, smete, a k moci vyzvedne levici, zvláště tu extrémní!!!

A lid tleská, píská, volá… a v tom hluku neslyší, cinkot okovů. Ne milí lide, to nejsou okovy na rukou té kapitalistické sebranky, těch nenáviděných a proklínaných bankéřů, podnikatelů a pravicových politiků. To jsou i vaše okovy, vážení. Jenže to zatím nevíte, v blažené předtuše lepších zítřků.

Jak vypadá typický...

Tak jsem se dozvěděl, jak vypadá typický pravičák a typický levičák. Nějak mi to připomnělo, jak podle národních socialistů v Německu, věděli, jak vypadá typický Žid a Němec (a v socialismu, kdo je typický odpůrce komunismu a sovětského svazu). Tak by mě zajímalo, jak podle dotyčného vypadám já? A už také chápu, proč považuje tuto vládu za levicovou. Protože se na jeho popis nehodí nikdo z vlády. A jinak mě zklamal, takovej znalec všeho a udělá takovej kopanec. Považovat Hitlera a NSDAP za pravici, to je právě bolševické myšlení. A tvrdit, že někdo vypadá jako typický (cokoliv) je zase národně socialistický. O mě stále říká, že jsem bolševik nebo nacista, ale já bych v žádném případě neříkal to, co on, komunisté a národní socialisté (nacisté). 

V jeho přirovnání, chtěl patrně říci, že co pravičák, to nácek nebo fašoun. A zeptám se: jak jste došel k tomu, že Hitler byl pravičák? Za pravičáka ho po válce označil Stalin a už se to vžilo. Stalin a komouši se potřebovali odlišit. A tak opakovaná lež se stala pravdou. Potřebovali, aby se rychle zapomnělo na jejich spolupráci s národními socialisty. Jak si pomáhali. Jak komunisté pomáhali národním socialistům rozbít demokracii v Německu. Jak Stalin zásoboval Hitlera surovinami, aby se mu lépe bojovalo. Jak si dělili Polsko. Jak oba obsazovali Evropu (sověti krom Polska, Baltské státy a Finsko, kde dopadli katastrofálně a tak od dalšího válčení upustili). A tak se jim hodilo, že se na Hitlera (který na rozdíl od komunistů, nestačil zahladit stopy svých zločinů) provalili zločiny národního socialismu, a tak toho Stalin využil a označil socialisty a Hitlera, za pravici. Škoda, že nejdříve nevyhrál Hitler, aby se ukázali zločiny komunismu. To by potom svět nepřijal pohádku, o rozdílnosti obou ideologií. 

A přitom, národní i internacionální socialismu je jedno a totéž. Společných znaků je více než dost. Likvidace některých skupin obyvatel, likvidace rozdílů mezi třídami (ano i Hitler neměl rád bohaté, i proto získal ve volbách 40% hlasů, převážně chudých lidí), potírání individualismu na úkor společnosti, nulová nezaměstnanost (v obou případech byla práce povinná), pro rodinná politika, společné rekreace, bezplatná nebo dotovaná zdravotní péče a školství, důchody, ideologické dětské a mládežnické organizace, kde učili děti a mládež, tomu správnému myšlení, no a obě ideologie měli též podobné "státní" svátky. Socialisti den matek, komunisti MDŽ. 

A to jsem vybral jen ty příjemné podobnosti. Nebudu stále připomínat, že obě ideologie vraždili, konfiskovali majetky, měli koncentráky, cenzuru, zakázanou opozici, neexistující volby, pronásledovali své odpůrce, vyhazovali z práce a škol z politických důvodů, perzekuce celých rodin těch, koho pronásledovali. Obě ideologie měli státní bezpečnost (NSDAP- gestapo, KSSS- KGB (KSČ(M)- STB), obě ideologie měli svou vojenskou složku (NSDAP- SS a SA, KSČ(M)- LM) Obě ideologie měli totální moc. Tak že, opravdu mluvit o Hitlerovy a NSDAP (Mussolinim a fašismu) jako o pravici, je stejná volovina, jako mluvit o komunistech, jako o pravici.

Pravice neumí vládnout, přesto je jedinou alternativou pro budoucnost!

Pravicové ukazují, že jsou velmi slabé, nestabilní, neschopné vlády. Nikdy bych nevěřil, že to napíši, ale ta skutečnost, že pravicové vlády od dob Klause, ještě nikdy nedokončili vládu v celém volebním období, mě k tomuto názoru vede. A nemůžou se vymlouvat JEN na "totální občanskou válku" levice, médií, a společnosti, kterou vedou zpolitizované odbory. Je to jejich chyba, že mají malou podporu společnosti. Neumí si udělat pořádek ve svých řadách a ani se adekvátně bránit levici a médiím. Po všech těch kauzách měli udělat totální očistu, a totální obměnu svých členu ve vedení od regionu až po nejvyšší vedení, včetně volebních kandidátek na všech stupních. Tak jako to udělali komunisté. Asi těžko by národ skousl na kandidátce Jakeše, Štěpána, apd.

Neumí pořádně vysvětlit své kroky, reformy, celou svou práci. Nikdy jsem nezaznamenal, že by vysvětlovali, proč dělají, co dělají. Proč je politika levice populistická, v konečném důsledku škodící státu a lidem, zato jejich práce je možná z krátkodobého pohledu spíše pro někoho, ale z dlouhodobého pohledu pro všechny lidi. Jednali tak, jako by jim všichni museli rozumět. Jistě, jejich skalní voliči jim snad rozuměli, ale co ti ostatní? Pro ně měli vysvětlovat pro a proti jejich práce a pro a proti práce levice. Po lopatě, jak malým dětem na písečku.

Další chybou je, že se neumí dohodnout, a při klesání popularity, začínají myslet ne na koalici, na vládu, ale jen a jen na svou stranu a jak docílit zvýšení popularity. Jako kdyby nechápali, že pokud klesá popularita vlády, tak zákonitě klesá i popularita jednotlivých stran. A také, jsou hodně naivní, pokud si myslí, že v dalších volbách vyhrají a budou moci prosadit vlastní program. Svůj neúspěch svalují na koaliční partnery, a úspěchy si připisují sobě. Vlastně, bojují proti sobě. A místo aby jim šlo o program vlády, tak se zabývají sami sebou. A místo aby se podpořili, tak naopak o sebe ještě kopou.

Mám sto chutí už nikdy nejít k volbám. Levici, která umí jen populisticky zadlužovat pod heslem: po nás potopa, volit nikdy nebudu, i když jsou jejich vlády pevnější. A pravici snad ani nemá cenu volit, protože i kdyby byli jediný v parlamentu, tak jsou schopni se pohádat, podat demisi a jít k předčasným volbám. Nikdy bych nevěřil, že tak nesmyslně dokáže někdo promrhat skoro ústavní většinu. Ale nakonec půjdu volit, opět tu pravici! A to proto, aby to levice neměla tak jednoduché. Aby nemohla vládnout tak pohodlně, že nás ta jejich vláda dovedla k bankrotu a k totalitě.

Lidi, zvláště vy nevoliči, vzbuďte se, než bude pozdě. Pojďte volit pravici. Dobře, nevolte ODS, TOP09, když se vám nelíbí. Ale začněte si konečně všímat politiky (tady jsem chtěl použít: věcí veřejných, ale toto spojení zprofanovala strana stejného jména, tak to použít nemohu). Dobře, volte strany, které ještě v parlamentu nebyli, pokud jste přesvědčeni, že budou lepší. ALE VOLTE PRAVICI! PŘIJĎTE K VOLBÁM! Přijďte k volbám, volte pravicové strany, zakroužkujte jejich kandidátky, nejlépe od spodu, protože tak se vyhnete zvolením těch, které by si tam přála strana, kterou budete volit, tím jim ukážete, že si vyberete sami, bez nich.

PRAVICE UKAZUJE, ŽE NEUMÍ VLÁDNOUT, PŘESTO JE JEDINOU ALTERNATIVOU PRO BUDOUCNOST!

Komunisté, socialisté, ale i odborový bossové, se už těší na koryta.

CHCETE PLNÉ TALÍŘE A LEPŠÍ ŽIVOTY PRO VAŠE DĚTI A PRO BUDOUCNOST? VOLTE PRAVICI!

CHCETE PLNÉ TALÍŘE A LEPŠÍ ŽIVOT PRO SEBE BEZ BUDOUCNOSTI PRO VAŠE DĚTI? VOLTE LEVICI!

VOLÍTE-LI ČSSD, VOLÍTE I JEJÍ DVOJČE KSČ(M)

Pravice neumí vládnout!

Jsem na pravicové politiky hodně nasr… naštvanej! Tak to promrhat skoro ústavní většinu, můžou totální amatéři, bez špetky politické zodpovědnosti a myšlení. Co nám naše pravice ukazuje je hlavně to, že není schopná soudružnosti, pevnosti, domluvy, spolupráce, politické zodpovědnosti. Tím ukazuje, že není schopná vlády. Pravicové vlády od druhé vlády Klause, zatím nikdy nedokončili vládu v řádném termínu. Levicové zatím vlády až do řádných voleb. Čímž se ukazuje, že naše levice je pevná, soudržná, umí spolupracovat, domluvit se. Ukazuje se, že levice vládnout umí.

Obě vlády, pravá i levá, přitom měli své korupční aféry, problémové zákony, levicová vláda dokonce více nezaměstnaných než pravicová vláda, pokles důvěry také měli obě vlády. Čím to tedy je, že levicové vlády vydrželi a pravicové ne? Obě vlády, pravá i levá, procházely kritikou veřejnosti a opozice, a opozičními snahami o pád vlády. Obě vlády, levá i pravá, procházely krizí, kdy se některá z pidi stran v koalici, snažila vládu rozložit. Tak v čem je ten neúspěch pravicových vlád a úspěch levicových (z pohledu dokončení mandátu v řádném termínu)? Co bylo pojidlem levicových vlád a rozkladem pravicových vlád?

Pochybuji, že množství kauz nebo vnitřních roztržek, počet zákonů kvalitních či nekvalitních, množství kritiky v poměru k chvále, víše-níže popularity… Vším si prošly obě vlády (pravá i levá). Tak co? Jeden důvod je ten, že pravicové vlády nakonec podlehli a podřídili se voličům, a společenské náladě. To levice, i když měla jednu chvíli asi 10% důvěru, ten lid, kterým se ohání, neposlechli a šli dál. Myslím, že to je jeden z důvodů, proč levicové vlády drží a pravicové ne. Levicové se bijou v prsa, jak jim jde o lid, to pravicové ne. Ale skutečnost je taková, že levici jde o lid jen před volbami, ale jejich vládní činnost je z dlouho dobého hlediska, proti lidem. Zato pravicová vláda je z dlouho dobého hlediska, pro lidová. Narážím na neschopnost jakýchkoliv reforem levicových vlád a na dělání reforem pravicových vlád. Což ukazuje, že levici jde o udržení moci za každou cenu, to pravici ne.

Druhým důvodem by mohl být boj o moc. Levici ztráta popularity nevadí, protože ví, že má mnohem širší voličskou základnu než pravice. A levice ví, čím utáhne voliče: POPULISMEM, na úkor budoucnosti. Nezapomeňme na nesmrtelný výrok Paroubka: státní dluh se neplatí. Zato pravice má menší volební základnu, a nechce používat populismu, protože ví, že by to bylo na úkor budoucnosti. A zatím co levici stačí populismus s motem: po nás potopa, tak pravice chce skutečně fungující společnost i do budoucnosti. A tady je ten druhý problém. Populismus je jen jeden: dáme vám vše, co si přejete. Zato reformy pro budoucnost, se mohou dělat desítkami možností. Taky proto nejsou v celém světě stejné zákony, sociální systém, daně… Dokonce to nemají stejné ani sousedi.

Levice umí nabídnout jen jedinou cestu, proto nepotřebuje bojovat s ostatními levicovými stranami o moc. Zato, pravicové strany mají každá svůj vlastní program reforem. A ten chtějí prosadit. Ale jak to bývá, tak pokud nejsou jedinou vládní stranou, ale jsou v koalici, tak musí v něčem ustoupit. No, a když jejich preference klesají, tak přestanou myslet vládně, státnicky, koaličně, ale jen stranicky. Začnou bojovat o voliče, a tak začínají vyzdvihovat své zásluhy (tedy vše, co se vládě povedlo), a vinit své koaliční partnery z neúspěchů (vše co se vládě nedaří a nepovedlo). A nakonec koalici rozloží v bláhové představě, že vyhrají volby, nebo získají takovou pozici, že budou rozhodující silou, a budou si moci diktovat podmínky, a tím prosadit svůj program.

Proč tedy u nás levicové vlády vydrží a pravicové ne? Prvním důvodem je, že levice kašle na mínění veřejnosti, a snaží se udržet vládu za každou cenu, a pravice ne. Druhým důvodem je, že levice má napříč stranami jednotný program, na který slyší většina společnosti: všichni si budou rovni a budou mít všichni stejně…, kdežto pravice má různé programy, které chce prosadit, a když se nedaří, tak to zabalí v bláhové představě, že si tím získají voliče a vyhrají volby. Někdo by dodal třetí důvod: kauzy, korupce…. Ale tento článek je o (ne)pevnosti vlád, ne o jejich podpoře a důvěře v ní. Tak tento bod rozebereme jindy.

PRAVICE UKAZUJE, ŽE NEUMÍ VLÁDNOUT, PŘESTO JE JEDINOU ALTERNATIVOU PRO BUDOUCNOST!

Komunisté, socialisté, ale i odborový bossové, se už těší na koryta.

CHCETE PLNÉ TALÍŘE A LEPŠÍ ŽIVOTY PRO VAŠE DĚTI A PRO BUDOUCNOST? VOLTE PRAVICI!

CHCETE PLNÉ TALÍŘE A LEPŠÍ ŽIVOT PRO SEBE BEZ BUDOUCNOSTI PRO VAŠE DĚTI? VOLTE LEVICI!

VOLÍTE-LI ČSSD, VOLÍTE I JEJÍ DVOJČE KSČ(M)

Opravdu byste chtěli jistoty, pokud by tu byla (tentokrát kapitalistická) totalita?

Ať si tedy komouši a jejich příznivci, ty své (ne)jistoty "pro každého" dle jejich vůle, strčí do prdele.

Já chci svobodu, chci být zodpovědný za svůj život. Já vidím ty jistoty v sobě a svých rozhodnutí, ve svobodě, demokracii. Mně opravdu nestačí k životu to, že mám práci, střechu nad hlavou, co na talíři. Já potřebuji k životu i to, že se nemusím obávat režimu, když nebudu mlčet, slyšet, mluvit, psát, jen proto, abych měl "jistoty". Když už nebudu moci studovat, dělat práci, kterou chci, cestovat. Poznávat nové pravdivé informace, jiné země. Nechci žít v režimu, kdy budou mít všichni stejně. Proč bych se měl mít stejně, jako nějaký flákač? Ani mně nevadí, když se má někdo lépe než já, pokud se o to přičinil svou prací. Tím nemyslím ručně, jak to vidí komouši a jejich příznivci, ale i řízením a nápady.

Nezáleží na tom, co si finančně mohu a nemohu dovolit. Ale záleží, že kdybych na to měl, tak si to dovolit mohu. Proto nechci návrat socialismu a komunistů. Protože za nich jste si ledaco dovolit nemohli, ani kdybyste na to měli. A to proto, že vám to režim nedovolil, nebo to prostě neposkytoval, nebo to bylo nedostatkové zboží. A to nemluvím o banánech, jak se to snaží komouši a jejich příznivci bagatelizovat.

To mluvím o pořadnicích na elektroniku, nábytek, auta, státní byty, ale i o hygienických potřebách (starší ženy si vzpomenou, jak si místo vložek, dávali mezi nohy buničinu, kusy hadrů, vatu…, a jak jsme na záchodech měli nastříhané hromádky novin), o nedostatku potravin (starší vzpomenou fronty a marnost, pokud jste nepřišli včas, tak jste nesehnali ani pečivo, mléko, máslo… nic!). Mluvím o nedostatku instalatérských, elektrikářských, stavebních, malířských… potřeb, dílů, a o podplácení úřadů, abyste dostali povolení, nebo vám něco doma opravili a vyměnili (OPBH), o podplácení nebo známostech, abyste sehnali i základní potřeby osobní hygieny.

Nejde tedy jen o banány, protože i dnes nemáme na trhu vše, co se ve světě pěstuje a jí. Kdyby šlo jen o "banány", tak tu jsou komouši a socialismus stále. Jde o všeobecný nedostatek zboží a služeb. O všeobecnou a kolikrát nutnou korupci všech lidí, aby se něco sehnalo a zařídilo. To už nechci! A nechci, abych o ty proklamované "jistoty" přišel, kdybych ten všeobecný marast kritizoval. A budu se opakovat, ale po čem se těm lidem vlastně stýská?

Líbilo by se jim, kdyby dnes opět měli ty "jistoty", že by každý měl práci (nebudu rozebírat to, že plná zaměstnanost ve skutečnosti vedla k neproduktivní práci, neefektivní výrobě, nekonkurenceschopnosti podniků, zastaralosti podniků, a jen díky zvláštní obchodní politice v rámci socialistického bloku (RVHP), se podnikům (v rámci možností) zatím dařilo, ale zvyšoval se nedostatek všeho na trhu), zdarma by bylo školství a zdravotnictví, nízké ceny a dnešní platy, podnikové byty. Nakonec by opět začal být nedostatek všeho. Ale byla by cenzura, nebyli by volby, nebyla by opozice, nemohlo by se svobodně cestovat, Kdo by kritizoval režim a jeho představitele, byl by zlikvidován, zavřen, doživotně pronásledován. Nesměl by dělat svou práci, studovat, a týkalo by se to i jeho rodiny. Nesměl by se svobodně šířit názor. Cenzura by se postarala o myšlení a mínění obyvatel. Nikde by se nezmiňovalo o kriminalitě, nedostatku, že něco nefunguje a nepoctivosti představitelů režimu.

To by se líbilo všem, kdo vzpomínají na socialismus a komouše u moci. Že mám pravdu, že? No určitě. Pokud tak rádi vzpomínáte na socialismus, tak jak to bylo. Tak proč by se vám to nelíbilo i dnes? Jo, že byste jen ty jistoty? To ostatní se vás netýká? Pravda, první část předešlého odstavce by se líbila každému. Ta druhá část už nikomu.

TAK PROČ SAKRA NA TY KOMOUŠSKÝ ZLOČINCE TAK VZPOMÍNÁTE A TAK MOC BYSTE SI JE PŘÁLI MÍT ZPĚT, KDYŽ SE VÁM TA DRUHÁ PŮLKA ODSTAVCE TAK NELÍBÍ????????????????????????????????

Srozumitelně popsán pojem levice-pravice

Brát na vědomí povinnost pomáhat slabším, protože jsme silnější, je princip pravicový a jmenuje se šlechetnost. Pěstuje v nás svobodu, demokracii, mír, laskavost, píli, prosperitu a radost ze života. Domáhat se automatického práva na pomoc od silnějších, protože jsme slabší, je princip levicový a jmenuje se závist. Pěstuje v nás závislost, totalitní myšlení, nevraživost, vydírání, zločinnost, vzpoury, revoluce, glajchšalt, lenost, bídu a mrzutost. [Benjamin Kuras]

Prý byli jistoty? Ale stejné jistoty za podmínek v socialismu, by dnes asi nikdo nechtěl!

Stále tu příznivci komoušů, levice, socialismu, a odpůrci pravice, demokracie, šíří názor, že tenkrát byli jistoty. Myslí tím, že byla plná zaměstnanost, dostávali byty, nebylo tak draho a každý měl na nájem… Ne že by to byla 100% pravda, ale fajn, ptám se:

Kdyby dnešní režim zajistil všem lidem práci, zadarmo zdravotnictví a školství, dával lidem podnikové byty, snížil ceny (klidně na úroveň před rokem 89) a nechal platy (klidně dnešní). No a samozřejmě by zařídil, aby i platy měli všichni stejné. Respektive, přibližně, jako za socíku. Ale zavedl by cenzuru, zrušil volby, nemohlo by se cestovat (tedy ne každý a ne všude. Jen kádrově prověření a jen do krajin spřátelených. S takovým režimem by se nejspíš mohlo jen do Ruska, Běloruska, Číny, Vietnamu, Venezuely, KLDR a na Kubu. Všude jinde by jste se mohli nakazit skutečnou svobodou a demokracií). Na věčnost by tu u moci byla jen jedna strana nebo koalice (za socíku to byla: národní fronta, jako zástěrka pro skutečně vládnoucí stranu: KSČ(M)). Zakázal opozici, speciálně tu levicovou, zvláště s komunisty by zatočil tak, že by je pozavíral a zlikvidoval. Pronásledoval by ty, kdo by s ním nesouhlasil, a to tak, že by je zavíral, nesměli by dělat svou práci, vyhodil by je z práce a škol, a trestal by i jejich rodiny. Trestal by se jiný názor vězením a zákazem veřejné činnosti. Režim a hlavně představitelé režimu by se nesměli kritizovat. A protesty proti němu by byly rozehnány a aktéři by byli zavřeni a doživotně perzekuovány.

Jak by se vám tento režim líbil? Jistoty by byli, práce by byla, zadarmo vzdělání a zdravotní péče, podnikové byty by opět byli, ceny za "hubičku" při dnešních platech… Docela fajn režim, ne? Tedy pravda, nesměli byste o režimu mluvit špatně, jinak byste asi už neměli takové jistoty. Ale co, přeci nepotřebujete osobní svobodu. Hlavně že máte bydlení, máte práci, u doktora nic neplatíte, za vzdělání nic neplatíte, za 1 (dnešní) plat si nakoupíte na rok (v tehdejších a znovu tak nastolených cenách) , za druhý zaplatíte roční nájem, za třetí si zařídíte byt, za čtvrtý se podíváte na dovolenou (Teď nevím, kam vás poslat, páč nevím, která zem bude bratrská. To víte, všude cestovat byste nemohli). A dalších 8 platů byste ukládali v bance. (stále počítám v socialistických cenách a kapitalistických (dnešních) platech) To vám stačí ke štěstí, ne? A že jiným to nestačí, že by přece jen ty svobody, a potom jsou pronásledováni a někteří i záhadně mizí? Ale co, když jsou blbí, tak dobře jim tak. Měli držet hubu.

Tak co, líbilo by se vám to? Zřejmě ano. Vlastně určitě ano, když s takovou láskou vzpomínáte na socík. Jistoty byste měli, platově by nikdo nevybočoval, ceny nízké, práce jistá, zdravotní péče a vzdělání zadara, peněz jak želez. Pohádka o nízké kriminalitě, poctivosti politiků, a jak vše funguje a jsou všichni šťastní, by se zajistila cenzurou, jako tenkrát, za krásného socialismu. A o čem nevíte, jako by nebylo, samozřejmě by se informovalo jen o úspěších režimu. No řekněte, nebylo by zase dobře? A to jen díky ODS (nebo jiné straně či koalici, za socíku se jí říkalo: národní fronta), což by se neustále připomínalo. Tak co? Začala by se vám ta dnešní doba konečně líbit? Podle té nostalgie po komouších a totalitě, po socialismu, bych řekl: ŽE ANO!

Mě osobně by se to nelíbilo. Jistota práce, školství a zdravotnictví za darmo, vysoké platy a nízké ceny, asi ano, ale za cenu ztráty svobody? To klidně tu nejistotu práce, školství a zdravotnictví zadarmo, vysoké platy a nízké ceny, vyměním za svobodu. Rád bych mohl nadávat na toho a na to, na koho a co, chci já, a chválit toho a to, koho a co chci chválit já. Bez strachu, že ty jistoty potom stejně ztratím. Rád bych jel na dovolenou, kam chci, ne kam mě režim pustí. A být pánem situace, kdy je na mě, kdo mi bude vládnout, tedy: volby, toho bych se rozhodně nechtěl vzdát, ani za cenu, že nebudu mít ty "jistoty", po kterých se některým lidem tak stýská. A chci kritizovat režim a jeho představitele, pokud bude něco špatně, beze strachu z toho, že mě zlikviduje, zavře, sebere ty "jistoty", po kterých se některým lidem tak stýská. Proto budu hájit demokracii a její představitele a brojit proti socialismu a jejich představitelích.

Reakce na komentář

Reakce jednoho "mého" pravidelného komentátora:

Proč se má vláda poroučet?Několik poznámek o vládě státu a postavení odborů a občanů. Odborům se vyčítá zpolitizovanost. Je nespornou skutečností, že odbory mají své postavení zakotveno v ústavní Listině základních práv a svobod. Čl. 27. odst.1. zní, " Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů". Odbory jsou zorganizovaná skupina občanů. V občanské společnosti jsou odbory součástí společenského zaměstnavatele a zaměstnancem je vláda se vším všudy. Občané, ji přes státní rozpočet platí, mají právo zadávat ji zákonným způsobem úkoly a jim se musí zákonným způsobem z činů zodpovídat. Mělo by být samozřejmé, že vláda vzniká na základě Ústavy z výsledku …. volné soutěže politických stran, respektujících základní demokratické principy... Každý člen vlády složil slib " Slibuji věrnost české republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení". Nezneužiji, znamená také, nebudu čachrovat s hlasy poslanců ve Sněmovně... Mandát poslance vznikl volbou na kandidátce politické strany s slibem poslance " Slibuji věrnost české republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji, na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí svědomí". Pokud vznik mandátu a slib ještě platí, pak někteří poslanci i vláda občanům- voličům drze lžou a je občanským právem a právem zaměstnavatele sdělit vládě i nezařazeným poslancům, že to nestrpíme. Všichni poslanci, kteří se během výkonu funkce oddělí od strany, za niž byli zvoleni mají jen jednu možnost podle slibu "na svou čest", složit mandát a jít z Parlamentu. Vláda, vedení poslanecké Sněmovny a Senátu už dávno měli konat, žalobou k Ústavnímu soudu, aby znemožnili kramaření s hlasy poslanců. Změnit názor může každý, ale nikoli za prebendy či peníze nebo jak se to komu hodí. Jak by zvolení funkcionáři odborů vypadali při "požadovaném" jednání s vládou, která má takto odvozený mandát? Co je to vůbec za postupy? Není ještě zapomenuto, že i komunistické vlády měly zákony a řídily se jimi, jen pokud chtěly, jinak používaly policejní nátlak a teror. Je vůbec rozdíl mezi dnešní situací a starší minulostí? Dnes rovněž existují zákony a sliby a skutečnost, je úplně jiná? Jako zorganizovaní občané připomínají odbory vládě, že zákony je nutno vykládat pozitivně a držet se římské zásady " co nezakazuje zákon, to zakazuje stud". Už jen z tohoto důvodu musí tato vláda odstoupit. Co místo ní? Z nových voleb vzejde nová vláda a nová naděje. Staré chyby se nesmí opakovat. Stát musí být řízen manažersky, odborně, průhledně a s jistotou ve prospěch většiny. K tomu je nutný dobrý zákon o státní službě, kde má úředník jistotu odborného místa a za ně plnou ( i hmotnou ) odpovědnost. Pak se mohou vlády měnit jako fusakle, ale státní stroj není vychylován. Instituce v klidu plní své úkoly, burza i banky mají jistotu, že nebude jejich role ze dne na den měněna. Samozřejmé je, že politicky krytá zlodějna je minimalizována a společnost stabilizována ve prospěch většiny.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

S tím lze souhlasit, ale nesouhlasím s politizací odborů. Poslední jejich demonstrace z dubna, byla jasná politická demonstrace. Protože se tam demonstrovalo ne proti konkrétním krokům vlády, ale za konec vlády. To je politika! Kdyby to nebyla politika, tak se demonstruje proti konkrétním bodům a za jejich zrušení, zmírnění, předělání… Ale co se mi líbí a co bych podpořil, je morální apel na politiky. To udělalo Pražské fórum a inventura demokracie. Ti s pytlíky na zvracení, pro lidi, kterým by se chtělo zvracet, z toho jak politici zachází s odpovědností, poctivostí, slušností, morálkou… A tímto gestem je chtějí donutit, když už ne k odchodu, tak alespoň k zastydění a zamyšlení se nad sebou. A snad i k apelu na své spolu straníky a i jiné politiky a politické subjekty. A snad i k tomu, když nechce odejít někdo sám, tak aby byl jeho kolegy a jejich politickým subjektem, donucen odejít. Toto je správné a i já bych to podpořil. Takto vidím správný tlak na politiky, parlament, vládu. Žijeme v demokracii, kde nemůže ulice rozhodovat o něčem, jak se jí líbí. To by nebyla demokracie, ale anarchie. Takto vedený boj proti korupci, proti nevyšetřovaným kauzám, proti nepotrestání viníků, je boj odůvodněný, nepoliticky, všemi přijatelný. A ne to, co nám předvedla ČSSD2 - odbory.