Rusové si vybájili svou výjimečnost, sílu, chrabrost, velikost, vyspělost, a toho se drží, a pěstují si to jako národní stříbro. A myslím si, že podvědomě vědí, že je to pohádka. Že ve skutečnosti jsou na tom dost bídně. A tak nemůžou přijít o to jediné, co je drží nad vodou. A to je právě ta pověst o jejich národě. Přijít o tohle národní zlato, by pro ně byla tragédie.
Rusáci si teď připisují veškeré zásluhy na poražení Hitlera. Ale ve skutečnosti to bylo i díky Ukrajincům, Bělorusům, ale i dalším národům v sovětskému svazu (o úloze západních spojenců nemluvě). A nevím jestli to někdo zjišťoval, ale je možné, že právě díky těm ostatním národům, především Ukrajincům a Bělorusům, sovětský svaz Hitlera porazil. A že naopak, díky Rusům, se to možná nedařilo tak, jak by se to dařit mohlo.
Pocit velikosti mají i díky rozloze své země. No, ale "dobývat" území, kde týdny nepotkáte člověka, se obsazuje lehko. Zvláště, když sousední státy a národy, nemají o věčně zmrzlé území zájem. Rusáci obsadili Sibiř a Aljašku v době, kdy nikdo nevěděl, jaké skrývají bohatství. Kdyby se o tom vědělo, tak bůhví, jestli by Rusko nebylo jen v evropské části Ruska.
Ohledně hospodářské velikosti, k tomu zřejmě došly díky počátečním úspěchům v kosmonautice. Také díky tomu, že se drtivá většina Rusů, nikdy nedostala dál, než mimo svůj kraj. A tak když se občas dostali do Moskvy, Leningradu, Stalingradu, a dalších velkých měst, tak viděli co nikdy před tím neviděli. A také, i vzhledem k izolaci své země, nikdy neviděli, že v jiných zemích, hlavně na západě, je to co viděli ve velkých městech, běžným standardem i pro vesnice, a že jsou naopak celkem pozadu od (nejen) západu.
Žádné komentáře:
Okomentovat