pondělí 18. ledna 2016

Suď ten, kdo je bez viny.

Na fb se opět ukázal záznam z ostudné akce komunistického režimu. Anticharta s umělci v národním divadle. Nevím, proč, za jakým záměrem to tam dal. Jestli chtěl někoho pošpinit? No, na videu je stejně vidět, že v drtivé většině, tam byli umělci "nahnány" jako ovce na porážku. Možná že režim cítil že slábne. A tak se potřeboval zaštítit "lidem". V padesátých letech, by v národním seděli dělníci a zemědělci. V sedmdesátých to ale nešlo, tam muselo být něco většího. Tak povolali do "zbraně" umělce a inteligenci. A nyní byli od rudého bahna, pošpiněni všichni. Ale i tak použili vydírání, lží a úskoků, aby je tam dostali. Mnozí ani nevěděli, proč tam jdou, jiným bylo vyhrožováno, a podpisy na presentační listině (to je papír, kde podepíšete, že jste se dostavili), potom zneužili, když je přiložili k dokumentu, odsuzující chartu 77. A když někteří pochopili, bylo již pozdě. Ale na tvářích jim bylo vidět, že neplesají budovatelským nadšením. Nejvíce je to vidět na Karli Gottovi. Všichni ho známe jako stále se usměvavého člověk, s úsměvem od ucha k uchu. Dokonce i teď, když je těžce nemocen. Ale tam pronášel projev s vážnou tváří, a jen při vzpomínce na hudbu a písně, se pousmál. Miloval a miluje zpívání. A myslím že věděl, že když nevystoupí, tak už si nezazpívá. Jak byste se zachovali na jeho místě?

Nechci soudit. Ale také je chápu. Kdo nezažil komunismus na vlastní kůži, ten neví, co to bylo. (a teď nemluvím o tom, že už v té době žili, ale kdo už poznal tu komoušskou mašinérii, tedy jim bylo minimálně 25 let. dnes tedy minimálně 50 let a více, protože ti už v tom mechanismu byli začleněny) Chceš dělat, co tě baví? Ohni záda, drž hubu a krok! Chceš postupovat ve své kariéře? Ohni záda, drž hubu a krok! Ne? Tak potom se nediv, že s tebou a tvou rodinou, tvými dětmi, zameteme a budeme si s vámi vytírat prdel! Rozhodně se nechci zastávat těch, kdo raději ohnuli záda, drželi hubu a krok. Ale nelze je odsoudit. (samozřejmě teď nepočítám ty, kdo aktivně s tím režimem spolupracovali. ty by se odsoudit měli, a nejen morálně, ale i soudně). Sám bych určitě podlehl také. Nevím. Ještě že jsem byl dělnická profese, a po dělnících se veřejné akce typu anticharta v národním divadle, nechtěli. O to víc, bychom si ale měli vážit těch, kdo se neohnuli, nedrželi hubu a krok, a stali se tím hadrem režimu. A po těch, kdo ohnuli ten hřbet, aby se nestali tím hadrem, bych jen vyžadoval úctu k těm, kdo se raději stali tím hadrem, a více pokory. 

Třeba ti, kdo ohýbali hřbet, bych vyzval k držení huby, pokud by chtěli ONI mluvit o nějaké morálce kohokoliv, zvláště v případě těch, kdo byli těmi hadry režimu. To už bych jim teprve zazlíval a potom je teprve odsoudil. Já kdybych zklamal, tak bych určitě nemoralizoval a styděl bych se. Nevím, naštěstí jsem to nemusel zkusit. Ale rozhodně bych ty, kdo se ohnuli, drželi hubu a krok (ne ty, kdo přímo spolupracovali s režimem), nesoudil za jejich pochybení. A nikdo z nás, po kom se nechtělo ohýbat, po kom se nechtěla spolupráce, dále kdo to nezažil (nežil minimálně 25 v komoušském režimu), nemá právo soudit ty, kdo se ohnuli (ty kdo spolupracovali, ty ano, tomu se dalo vyhýbat). A jen si položit otázku, jestli by se choval jinak. A o to víc, by si měl vážit těch, kdo se neohnuli. A proto, anticharta umělců v národním divadle, nebyla ostuda těch umělců. Ale zločin komunistů. A právě tyto morální zločiny komunistů, se budou ještě dlouho napravovat. Zločiny na hospodářství, ekonomice, ta už jsou skoro napraveny. Zločiny na lidských životech, na morálce lidí, na devastaci kultury národa, ty se budou napravovat hodně dlouho. Po listopadu 89 jsem tomu dal jednu generaci na tu ekonomiku (stalo se). Ale na lidské a národní škody, jsem dal tak 3-4 generace. Tak snad se trefím, jinak tento národ nemá právo na samostatnou existenci. 

Nakonec, z 1200-leté, historicky doložené existence, jsme byli úplně samostatní asi prvních 100 let Českého státu, 20 let za 1 republiky, a asi 15 let po pádu komunismu. Tak drtivou většinu naší existence, jsme byli v nějakém soustátí. Francká říše 200 let. Nejdéle v římsko-německé říši 800 let (z toho posledních 300 let pod Habsburky) a potom v habsburské říši 400 let (300 let v rámci římskoněmecké říši a 100 let v Rakousko-Uherské říši), 6 let protektorát za války a 40 let pod Ruskou (sovětskou) říší. A nyní v EU, kterou bych přirovnal k římskoněmecké říši. To jsme měli také samostatný stát, ale vládci byli podřízeni římskoněmeckému císaři (do tohoto období, spadá i prvních 100 let pod Habsburky). Nejoblíbenější římskoněmecký císař, byl KAREL IV. A tak za Karla IV a Rudolfa II, bylo dokonce hlavní sídlo říše v Praze. Tak že, vlastně to ukazuje, že největšímu rozkvětu a významu, jsme docílili v rámci většího celku. Asi si opravdu nezasloužíme samostatný stát.

Žádné komentáře:

Okomentovat