Dnes se hodně mluví a píše o tom, jak je společnost špatná. Jak kvete zločin, korupce státu a moci. O zhoršujících se mezilidských vztazích. Jedni to přičítají době, jiní systému. Radikálnější přímo konkrétním třídám, stranám, skupinám, ale i jednotlivcům. Ale skoro všichni to přičítají hlavně penězům a majetku. Veškerou závist, nenávist, zlo, by připsali penězům. A co takhle povaha? A co takhle výchova? Nic? No jasně, povaha a výchova se týká všech. A hlavně, povahu přisuzujeme výchově a špatná výchova? Přiznat to, to by bylo naše osobní selhání, a to nemůžeme dopustit, že? Ale majetek, moc, bohatství… to už každý nemá. A povaha a výchova je osobní, ale to ostatní už je neosobní a mnohdy se nás to netýká. Proto to svedeme na něco (peníze, majetek), co každý nemá a hlavně, nemusí to být jeho chybou. Protože, kdyby to měl každý, tak není závist, nenávist, nesnášenlivost…, že?
Ale je to pravda? NE! Je to o tom, jakou člověk má povahu a výchovu. A dnes už se ví, že mnohé z naší povahy, máme v genech. A záleží na výchově, jestli se to špatné v nás utlumí a to dobré zvýrazní. Výchovou se dá lecos upravit, napravit, pozměnit, ale úplně změnit se to nedá. A jako výchova se nemyslí jen výchova v rodině. Ale i to, jak se společnost chová. Sice se říká, že rodina je základ. Jistě. Ale pak přijde dítě a mladý člověk mezi lidi, a vidí, že to zas tak nefunguje, jak říkal táta a máma. No a pak se může stát, že se naše výchova mine účinkem. Pokud ale bude nejen rodina, ale i stát, funkční, bude dobře vychován každý člověk. A to se podaří, pokud: funguje státní správa, je dovolatelnost práva (fungující stát), a fungují mezilidské vztahy (fungující rodina).
Ale to bych se opakoval. Chtěl bych dnes napsat, že dnešní doba, respektive stěžování si na dnešní dobu, není nic nového. Na zločin, neslušnost, korupci, špatně fungující správu, zlobu, nesnášenlivost, špatné mezilidské vztahy, nevychovanou mládež, ……. si lidé stěžují už tisíce let. A už tisíce let se tomu nějak brání. Objevuje se čím dál více vykopávek a čím dál více se rozluštilo poznámek o tom, jak se lidé k sobě chovali. Už na hliněných tabulkách, tedy před mnoha tisíci lety, jsou zápisy soudních sporů. Jedni si stěžují na své děti, které je okradli, jinde zase na souseda, který jim cosi provedl, Nebo že někdo nedostal zaplaceno za práci a jiný, že ho okradl, podvedl, přepadl….
Prostě, lidi se nemění. Důkaz, že jsme stále stejný, jsou pradávné zápisy. Stále závidíme druhým, že mají více. Stále chceme to, co druhý. Stále chceme mít něco za každou cenu, a hledáme způsob, jak toho docílit, a to i za cenu zločinu. Stále probíhá boj generací, tříd, mocných s bezmocnými, chudých s bohatými. Jak je to možný? Jak to, že i pradávné zápisy sporů a popisů společnosti, její pokleslosti, jsou tak podobné, že kdyby člověk nevěděl, že jsou z jiných dob, tak si myslí, že je to popis doby dnešní? Z jedné strany, můžeme být rádi, že se lidstvo nezhoršuje, jak se myslí a pokud jsme takto žili před tisíci lety, že tak budeme žít stále, tak se není proč budoucnosti bát. A z druhé, jestli to není špatná zpráva pro lidstvo. Protože se ukazuje, že zločin, korupce, zneužití moci, závist… je prostě naší povahou a nedá se to změnit.
Možná jen ty zápisy dokazují to, že si lidi záviděli nos mezi očima. A že to je jen pomluva a závist našich předků. Možná že ta společnost nebyla taková, že to jsou jen záznamy pesimistů, kteří viděli svět moc černě. Nakonec, i dnes bude každý popisovat svět jinak. Ten kdo se má dobře, komu se žije tak, jak si představoval, ten bude dnešní dobu popisovat v lepších barvách, než ten, komu život nevyšel tak, jak by chtěl. Oba budou žít ve stejné době, ale každý popíše svůj život, svůj pohled na svět. A pak se může stát, že za tisíc let, najdou archeologové popis jen jednoho z nich. Co si pomyslí? Že život byl takový, jak popisuje: úspěšný, optimista - život byl krásný a šťastný. Nebo neúspěšný, pesimista - život byl strašný, nešťastný.
A tak bude záležet, kolik toho po nás zbude. Jestli jen pár zápisků, nebo více. Ale o starých civilizacích, našich předků a jejich životu, se můžeme dozvědět i jinak. Třeba že se kradlo a lidé se chovali neuctivě k odkazu jiných, můžeme poznat i podle toho, že se už v těch dobách ničilo, drancovalo, vykrádali hrobky a dávné památky. A proto se budovaly složité systémy hrobek. Proč by jinak třeba faraoni stavěli tak důmyslné ochranné systémy pyramid? Určitě ne proto, že si řekli, že za dva, tři tisíce let přijdou Evropani do Egypta a budou je chtít vykopat a odnést si je domů. Ale proto, že věděli, že je místní zloději budou chtít vykrást. A taky se našly důkazy, že hrobky už vykrádali přímo ti, kdo je stavěli, a mnohdy hned po tom, co tam faraona pohřbili.
Prostě lidi a společnost nejsou horší a horší, nerozhoduje o tom systém. A už vůbec to, že budou lepší jen tím, že se změní systém. Nejvíce na to věřili komunisté a nacisté. Oba režimy si mysleli, že když zavedou svůj systém, že lidé budou lepší. Nebudou! Prostě vždy si budeme závidět nos mezi očima. Vždy bude chudý závidět bohatému, neúspěšný úspěšnému, podřízený nadřízenému. Vždy budou lidi, kteří se budou chtít vyrovnat těm druhým a to za každou cenu. A proto se komunisté snažili, abychom byli všichni - "chudí". Jejich systém rovnocenně, spravedlivě, rozdělil "chudobu" všem. Máme to v sobě, v genech. Je to o samém životě. Je to přírodní jev. Je to boj o to, že lepší vyhrává. Vidíme to v celé přírodě.
A z vykopávek už známe také pradávné sportovní "kapříky" (známá Česká úplatkářská aféra). Na jednom, záznamu si jeden sportovec stěžuje na rozhodčího, který rozhodoval zápas v rozporu s pravidly. Tak že, korupce, zlodějny, švindli, podvody…. Něco nového, dobového? NE! Přirozená věc lidstva. Myslím, že když člověk dokáže toto změnit, pak můžeme říci, že jsme vyspělejší, civilizovanější, než naši předci. Zatím jsme na tom v myšlení stejně, jako neandrtálci. Akorát jsme oproti nim učenější. Ale kdy budeme i rozumnější?
