Co pro mě znamená 17 listopad

Máme dvacet let svobody. Někdo nadává, jiný chválí. Pro někoho přišel lepší čas, pro jiného horší. Zkusím dnešek a minulost porovnat. A bodovat pro a proti. (z mého pohledu)

1sk.)Z pozice pracujících v schowbussinese (šoubisnise), médiích, herců, zpěváků, vědců, učitelů, policajtů, vojáků, spisovatelů, filmařů, pracovníků v TV a rádiu, skladatelů, sportovců (representace), architektů, doktorů, právníků, novinářů, vedoucích pracovníků, úředníků apod.:

Socialismus: nucení ke vstupu do strany, ke spolupráci se stranou a STB, podmiňování další práce za spolupráci a podporu, minimálně ale za loajalitu k režimu. Za jakoukoliv, sebemenší pochybnost, kritiku, nedej bože za otevřený nesouhlas k režimu, straně, našemu i jiným socialistickým státům, okamžitý zákaz činnosti, práce, veškerá díla dotyčného jsou okamžitě zakázána, zničena, odsouzena k zapomenutí. Dotyčný opovážlivec je pronásledován, hlídán, perzekuován, zavřen a do padesátých let dvacátého století i popraven. Mnohdy se stalo, že náhle umírá. Je vystěhován z bytu, nemůže sehnat pořádné zaměstnání a mnohdy nemůže sehnat žádné. Je pronásledována a perzekuována i jeho rodina. Nemůže už nikdy vykonávat svou práci, nemůže se dál vzdělávat, nemůže volně cestovat.

50. léta se zavíralo a popravovalo, 60-80 léta se zavíralo, 50-60 léta se vystěhovávalo z domova a zakazoval se návrat. 80 léta se praktikovalo u některých přímo vyhnání ze země, bez možnosti návratu.

Dnes, demokracie: Pokud někdo otevřeně neporušuje zákony, jako různí krajně pravicové a krajně levicové skupiny, tak nikdo není potrestán. A hlavně, není potrestaná i jeho rodina, a když je někdo potrestán, tak po odpykání trestu, se může zařadit do společnosti a vykonávat dál svou práci. Dnes může každý kritizovat a nesouhlasit se systémem, a to otevřeně, nahlas, beze strachu z vězení, persekucí, zákazů, pronásledováním jeho i rodiny, vyhazovu z práce a škol.

Za tu svobodu názorů pro demokracii, Demokracie - socialismus = 1:0

2sk.) Z pozice dělníků, zemědělců, prodavačů, řidičů, stavbařů, uklízeček, řemeslníků, apod.

Po nich se sice nevyžadoval vstup do strany, spolupráce se stranou a STB, ale podpora a loajalita s režimem ano. Pokud si každý všímal jen své práce, rodiny, koníčkům. Stačilo mu, co mu režim poskytl a dovolil, a nechtěl nic víc. Pokud se spokojil se zajištěnou prací, bytem (pokud ho měl, není totiž pravda, že komunisté každému dávali byt), levnými cenami zboží a levným nájmem (tak že těch 2500kč průměrného platu mu nevadilo), rekreací od ROH (odbory), byl celkem spokojen. Pokud neremcal na nedostatek, tak se mu dařilo dobře a nikdo ho neobtěžoval, nehlídal, neperzekuoval, jeho i rodinu. Na rozdíl od první skupiny ale mohl přece jen trochu rejpat. 2sk totiž tak neohrožovala režim, jako ta první. Ale nesměl to moc přehánět. Hlavně ne moc nahlas a už vůbec se otevřeně nepřidat k těm, co už režim označil jako nepřátelé. To by si komunisté a STB posvítili i na něj.

A pokud byl šikovný a uměl sehnat správné kontakty a měl na úplatky, tak mu skoro nic nechybělo. A když byl ještě šikovnější a uměl ukrást nebo okrást (nepočítám normální zloděje, ale ty, co dokázali šikovně "přemisťovat" věci z podniků, továren, družstev a staveb, sobě domů) nebo byl tak šikovný, že mohl dělat melouchy, a nebo byl na šikovném místě (postu), tak měl opravdu slušné (i když nebezpečné a trestné) živobytí.

Dnes: Sice nemá zaručenou práci, byt je dražší záležitost, než tenkrát. Ty co si přivydělávali melouchy a mohli jít za to sedět, tak ty dnes mohou volně podnikat. Dále se dnes svobodně mohou vyjadřovat, reptat, kritizovat, a to nejen doma za zavřenými dveřmi a u piva, ale nahlas, v mediích, na ulici, beze strachu co bude následovat.

Za to legální podnikání pro demokracii, Demokracie - socialismus = 2:0

Socialismus - cenzura (zákaz svobody slova, tisku, projevu) zákaz shromažďování. Možnost cestovat na západ jen s cestovní doložkou, kterou každý nedostal (v podstatě zákaz cestování na západ) a u nepohodlných zákaz cestování kamkoliv.

Dnes svoboda slova, projevu, tisku, shromažďování, cestování.

Za tu svobodu všeobecně pro demokracii, Demokracie - socialismus = 3:0

Socialismus: nedostatek všeho. Na auta, elektroniku, nábytek, stavebniny, byty, zájezdy (některé byli některým lidem zakázány), byli pořadníky. Na ostatní zboží byli dlouhé fronty. Díky všepřítomnému nedostatku a sezonnímu zboží kvetl podpultový a černý prodej. Buď musel mít člověk štěstí, že byl v pravou chvíli na pravém místě, nebo musel mít známé na správném místě a na úplatky. Obchody byli prázdné už odpoledne a někdy už dopoledne.

Dnes: dostatek všeho a co zrovna není, tak se dá objednat nebo je to záležitost do druhého dne. Pořadníky dnes nejsou, fronty jen občas, podpultoví a černý obchod by dnes nekvetl, protože je všeho dost, tak kdo by ho potřeboval. A známosti a úplatky kvůli ovoci, toaletnímu papíru, lepšímu masu, módnímu oblečení a podobně, si dnes neumím představit. A nakoupit si dnes můžete i večer. A ve velkých městech je to i ve 20.00-22.00

Za ten dostatek pro demokracii, Demokracie - socialismus = 4:0

Ceny v poměru k platu dnes jsou menší u potravin, nábytku, elektroniky, aut, oblečení, domácího vybavení, stravování, některé dovolené.

Ceny v poměru k platu dnes jsou větší u energií, pohonných hmot, bydlení, stavebnictví, některé dovolené, vstupenky na sportovní a kulturní akce. Nejdříve jsem nechtěl, ale když si pomyslím, že pořízení bydlení je dnes opravdu drahé, což překáží mladým lidem zakládat rodiny, tak přidám bod i socialismu.

Aby to nebyl debakl, tak za ty ceny za bydlení dám oboum stranám po bodu. Demokracie - socialismus = 5:1

Kriminalita a celkové zhrubnutí společnosti je nejspíše dobou a taky nezapomínejme, že většinou jsou kriminálníci, ti co mají moc a nějaké posty, podnikatelé, politici, minimálně starší 20ti let. Z toho plyne: bodejť by nebyli takoví politici, podnikatelé, kriminálníci a celková hrubost a sprostota lidí, když se narodili a žili v socialismu a jejich rodiče žili a narodili se v socialismu, a mnohým se narodili a žili v socialismu i jejich dědové a babičky. To jsem si jen rýpnul na ty, co tvrdí, že dnešní společnost zkazil kapitalismus. A taky nezapomeňte (nebo si vzpomeňte) že v první polovině 90 let, kdy se nejvíce v transformaci od socialismu a totality, k demokracii a kapitalismu udělalo chyb a nejvíce se rozkradlo a vytunelovalo a zlikvidovalo podniků, jednalo podle komunistických zákonů. První zákon nového systému tu vznikl až v roce 1993. Tak komu dát tentokrát bod? A nejaktivnější tuneláři a zloději v privatizaci, byli komunisté, STBáci, bývalí vysocí funkcionáři KSČ(M), ředitelé podniků a předsedové družstev a národních výborů (dnes úřadů), kteří byli povinně v KSČ(M).

Jak zjistit kriminalitu, brutalitu, slušnost politiků a společnosti za socialismu a dnes? Komunisté zakázali psát, mluvit, točit reportáže o těchto věcech. Dnes už se o tom může psát, mluvit, točit reportáže. Tenkrát taky lidi byli dobří a špatní, ale díky cenzuře jsme nevěděli jak moc, dnes už to víme, díky svobodným informacím. Je proto socialistický systém slušnější a poctivější? A tak nebudu hodnotit lidi, ale systém. Proto dám bod demokracii, protože v socialismu byl státní zločin proti drtivé většině národa, kde režimu nepohodlní byli vražděni, zavíráni, vyhazovány ze zaměstnání a škol, pronásledováni, perzekuovány i jejich rodiny, vystěhovávány z bytů a dokonce i z republiky. Zabavil se jim majetek. V demokracii se toto stát nemůže a zatím nestalo.

Za tu státní kriminalitu komunistů pro demokracii, Demokracie - socialismus = 6:1

Socialismus: školství a zdravotnictví pro všechny, bez poplatků, práce zajištěna, pokud zrovna nejste nepohodlný pro režim. Má cenu vysvětlovat, že dnes dělá daň, zdravotní, sociální dohromady u průměrného platu asi 20%, což je pětina platu. Zato za komunistů to dělalo asi 40%, což je skoro polovina. A z toho se platilo vše, včetně toho zdravotnictví, školství, sociální - čili důchody. Tak co byste řekli, kdybychom tedy dnes opět neplatili zdravotnictví a školství, ale měli 40% daň? Jste pro?

Dnes: Zdravotnictví a školství pro všechny, platíme zdravotní poplatky, školní poplatky nebo kupujeme školní věci, nezaměstnanost. No vzhledem k tomu, že já osobně nevidím na spoluúčasti na vzdělání a zdraví nic špatného, že díky spoluúčasti se může modernizovat a zlepšovat úroveň škol a nemocnic a je na kvalitnější léčbu, tak bych dal bod opět demokracii. A to, že je nezaměstnanost, vede všechny ke kvalitnější práci. Když se bojíme o práci, tak pracujeme lépe, než když víme, že se o ní bát nemusíme. Ale i za komunistů byla "skrytá"
nezaměstnanost. Někteří cikáni třeba automaticky po škole, někdy až po vojně, dostali invalidní důchod, dále byla přezaměstnanost, což vedlo k malé produktivitě, proto se dá říci: nechodilo se do práce ale do zaměstnání. A vsadil bych se, že tak 5% nezaměstnaných by se krylo s těmi přebytečnými a vlastně "jen" zaměstnanými. Ale dobře, pro tu skutečnou nezaměstnanost dám bod socialismu.

V tomto mají oba systémy plusy i mínusy, proto dávám oběma bod,

Demokracie - socialismus = 7:2

Socialismus: chybějící konkurence nenutila podniky modernizovat, vyrábět kvalitněji, vyrábět modernější věci, výroba na sklad a k tomu plná zaměstnanost zvyšovala nerentabilitu podniků. Lidi se nebáli o zaměstnání a tím si práci nevážili, odbývali jak výrobu, tak pracovní dobu, produktivita práce klesala. Centrální plánování. To vše vedlo k zaostávání, nerentabilitě, postupnému pádu ekonomiky. Nikdo nic nevlastnil, vše patřilo "všem", tedy státu, tím se o to nikdo nestaral a stát všechno nemohl vidět a zajistit nápravu a ani nechtěl, protože se upnul jen na hlavní plán. To je metro, dálnice, přehrady, elektrárny, a pár monumentů doby (třeba palác kultury v Praze), paneláky, aby bylo vidět, jak socialismus kvete. Proto neměl čas na obyčejné ulice, domy, a už vůbec ho nezajímalo to, co každý nevidí, příklad: že třeba u nás se v továrně stále dělá ručním nářadím, kdežto na západě je stejná práce už automatizovaná a proto mnohonásobně rychlejší a levnější.

Dnes: města a vesnice už nejsou šedá, oprýskaná, podniky aby nezbankrotovali, museli se nutně modernizovat. Konkurence nutí vyrábět kvalitněji, moderněji, levněji, a nevyrábí se na sklad. Centrální plánování není, tím se dá rychleji reagovat na trh. Nezaměstnanost nutí lidi, aby si práce více vážili a pracovali lépe. Tím že podniky zaměstnají jen tolik lidí, kolik potřebují, vyrobí jen tolik, kolik prodají, tím se podnik udržuje v rentabilitě, a když ne v zisku, tak alespoň ne v propadu. Některé ale stejně zbankrotují, což uvolní trh pro někoho lepšího. Celkově ale ekonomika roste, což je znát na dostatku a životní úrovni lidí. Proto dám bod demokracii.

Pro ten rozvoj pro demokracii, Demokracie - socialismus = 8:2

Socialismus: vše bylo nalinkováno a rozhodnuto až do konce světa. Cesta politiky, ekonomiky, osobního i pracovního života. Prostě vše a nebyla možná změna. Buď jsme mohli stále pokračovat cestou až k úplnému krachu civilizace. Tady byla cesta buď udržení moci násilím, děj se co děj, nebo se té cesty zříci, opustit a jít, přiznat si, že to byla cesta špatná.

V Evropě to komunisté pochopili, v Číně taky, ale tam se odklonili zatím jen ekonomicky, vlastně tam vznikl státní komunistický kapitalismus, vzhledem k tomu, že tam mohou podnikat a vlastnit výrobní prostředky jen komunisté, tak v podstatě vymysleli i komunistický feudalismus (to taky mohli vlastnit výrobní prostředky jen určité skupiny lidí - feudálové). V každém případě, v socialismu si lidé nevládnou a o ničem nerozhodují.

Demokracie: možnost změny. Když jedna cesta zklame, voliči jí změní. Mocní tu nejsou na věky, ale jen do konce volebního období. Lidé v demokracii opravdu vládnou a svým hlasem ovlivňují politiku a atmosféru ve státě. Ano, prostřednictvím zvolených zástupců, ale to se dá změnit. Jasný hlas pro demokracii

Za tu možnost změny, možnost ovlivnění systému, svobodné volby, jasný bod demokracii, Konečné skóre je Demokracie - socialismus = 9:2

Abych to shrnul, dnes máme svobodu slova, projevu, tisku, názorů, shromažďování, cestování. Stále je tu dostupné vzdělání a zdravotní péče, máme větší dostatek a výběr. Každý může dělat, co chce a na co má. Máme moderní podniky, bydlení, auta, služby, školy, nemocnice, dopravu. Města a vesnice jsou opravené je vidět, že žijí. Máme lepší možnosti komunikace. Dnes není problém mít do měsíce pevnou linku (za komunistů to bylo několik let, někdy i přes deset). Chci novou pračku, TV, ledničku, myčku (tak ta za komunistů u nás ani nebyla), nábytek, dobrá, jdu a do večera to mám (pokud nemám auto, tak musím počkat, až mi to přivezou (nejpozději do dvou, tří dnů) a to bez pořadníků, známostí, úplatků. Chci si něco koupit, fajn, i před zavíračkou jsou plné krámy, tak hurá nakupovat.

A ani draho není. Vezmu-li, že já mám dnes 10x větší plat než za komunistů, ale ceny jsou maximálně 5až 8x dražší, tak pro mě je teď levněji. Tedy nebýt toho zpropadeného nájmu a inkasa. Ještě že jsem ve vlastním, tak že mě deregulace nečeká.

Mě se prostě zdá dnešní doba lepší. A kdybych se také nebál nezaměstnanosti a kdybych neměl vlastní byt a nemohl bych si ho pořídit, což je příklad mé dcery, tak bych dal skóre 9:0 pro demokracii.
Pro mě revoluce 17.11.1989 přinesla lepší a hlavně svobodnější život.

Drzost komunistů už nezná mezí

Jak si oni mohou dovolit někoho kritizovat. Jak mohou zrovna oni mluvit o lžích národu. A jak mohou zrovna oni vyzývat někoho k omluvě? Pokud vím, tak jejich jediná omluva za zavražděné, vězněné, okradené, vyhnané z domovů, vyhozené z práce, škol, celoživotně pronásledované, zakázané a jejich díla zničené, byla: no byli chyby, od kterých se distancujeme.

Ne že by odsoudili bývalí režim. Ne že by odsoudili bývalé nomenklatury. Ne že by se distancovali až tak, že by se zřekli názvu komunistická. Ne že by odsoudili Lenina, Stalina, Gottwalda a dnešní režim na Kubě, v Číně, v KLDR. Oni to vše dokonce obhajují. Prý byla jiná doba?

A kdy nastane doba odsoudit režim v KLDR, kde umírají hlady obyčejní lidé a kde je tvrdě trestána jakákoliv jiná, než komunistická myšlenka? A kdy bude doba odsoudit Čínu, že tam potlačují lidská práva a relativní dostatek a bohatství určité skupiny lidí, hlavně ve městech, je tam vykoupen nedostatkem jiných, hlavně na venkově, a delší pracovní dobou v továrnách (10-12 h) a kde zaměstnanec nemusí platit za dělníka zdravotní a sociální pojištění. Proto je tam levná výroba a do světa jdou levné výrobky (pochybné kvality)Kdy bude čas odsoudit Kubu, za nedostatek?

V jedné debatě se Kocáb a i redaktor jasně Filipa zeptali: je Lenin masový vrah? Sice Lenina Filip už nebránil tak jako před rokem, ale neřekl to. A i když mu byly předloženy písemné důkazy o jeho příkazech k popravám nepohodlných a těch co se nepodvolí, tedy i obyčejných chudáků, kteří nepochopili to dobro, které jim bolševici přináší.

Prý se komunisté změnili a už se jich nemusíme bát. Ano? Tak jak se nebát někoho, který vám sice tvrdí, že už se změnil, ale stále má v hlavě Marxe, Lenina, jejich spisy v čele s komunistickým manifestem. Jak věřit někomu, pro kterého Marx, Engels, Lenin jsou nedotknutelné ikony, a vše co řekli a napsali (dnes se zatím vyhýbají pasážím o boji a převzetí moci a hlavně o době kolem a po říjnové revoluci v Rusku, až do pádu komunismu v Evropě) a předkládají to, jako veledíla tisíciletí, co tisíciletí, celého lidstva vůbec a jejich autory jako za nejgeniálnější filozofy a myslitele celého lidstva.

Jak se nebát někoho, kdo vraždy, zavírání, likvidaci nepohodlných a opozice, cenzuru, zákazy, zabavování majetku a později okradení celého národa (reforma v 1953), násilná kolektivizace, vyhazovem z práce a škol a celoživotní zákazy a pronásledování, kolikrát i perzekuce celé jeho rodiny, po celé generace, přirovnávají k dnešním nezaměstnaným, sociálně slabím, bezdomovcům, spoluúčasti na zdravotní péči a vzdělání, exekucím, dnešnímu tisku a zpravodajství v rádiu a televizi.

Jak se nebát někoho, kdo přirovnává Američany a Izraelce k nacistickému Německu. Jak se nebát někoho, kdo dnešní Evropské politiky přirovnává k nacistům a Fašistům. Jak se nebát někoho, kdo v dnešní demokracii vidí jen nacismus a fašismus.

Jak se nebát někoho, kdo bezostyšně říká, že tenkrát byl všeho dostatek, každý si mohl dělat a říkat co chtěl, všichni měli zajištěnou budoucnost, stejnou životní úroveň, nemuseli se bát budoucnosti. Byli byty, školky, zadarmo zdravotnictví a školy, zajištěná práce.

A přitom musí vědět, že dostatek nebyl. Kdo neměl známosti, úplatky, informace, rudou knížku, ten byt neměl. O nějaké svobodě slova, projevu, tisku nemůže být ani řeč. Tu budoucnost beze strachu měl jen ten, kdo držel hubu a krok. Školy a zdravotní péče byla zadarmo proto, že byli dvakrát vyšší daně u osob než dnes, a 100% daní u podniků, a vše to bylo vykoupeno zaostalostí celého systému. (tedy pravda, na to, jaké tu byli podmínky, jsme měli slušné zdravotnictví a školství, mít tak prostředky, co měli na západě, to by teprve svět koukal)

A stejnou životní úroveň nezajistili ani komunisti. Byli tu byty I, II, III, IV kategorie. Posledně jmenovaný měl společnou koupelnu a záchod, jen jednu velkou místnost s kamny, neměl ani vodovod. I v domech byl rozdíl, někdo měl dům bez kanalizace, vodovodu, topil uhlím, jiný už si mohl dovolit kanalizaci, vodovod, vlastní kotelničku (kotel s rozvodem tepla a teplé vody po domě. No a někdo měl malí byt či domek, jiný už ohromnou vilu. Jeden měl auto, jiný si ho nemohl dovolit. Někdo jezdil k moři, jiný tak akorát pod stan. Tak kde je ta rovnost soudruzi!

A hádejte, jak bydleli komunističtí pohlaváři? Ano, po revoluci se ukázalo, že oni žili ve vilách za několik milionů, až desítek milionů. Kde na to slušní a poctiví hoši vzali, když běžně dražší dům, který si nemohl každý dovolit, stál tak 1,5 - 2 miliony? A měli Tatry, Volhy, i zahraniční (západní) auta, a obyčejný člověk se zmohl většinou na Škody, Lady, Trabanty, Watburky.

Tak jak věřit že se nemáme bát těm, co stále lžou a překrucují. Co stále vidí v Marxovi a Leninovi a v socialismu a komunistech jedinou správnou cestu a v hrůzách těchto režimů vidí jen pár chyb, kterých se musí vyvarovat. Jak jim věřit, že se změnili, když jasně neřeknou: ano byl to špatný režim, který se už nesmí opakovat. A Lenin, Stalin, Gotwald byli zločinci stejně jako Hitler a už se nikdy takový nesmí vrátit. Nakonec, u Stalina to platí na 100%. On napadl Polsko, Baltské státy a Finsko. No a on neosvobozoval východní Evropu, ale obsazoval, což se ukázalo dodatečně.

Tak že, já se opravdu bojím. A nevěřím v jejich změnu. A přitom jsem obyčejný dělník, zadlužený až hrůza, v době krize s možností, že skončím na dlažbě, mám malinkatý byteček 2+kk, nikdo mě neplatí ani nic neslibuje a nenabízí, abych psal, co píšu. Je to můj názor a mé přesvědčení. A ani to není tím, že bych byl mlád, ale zkušeností, četbou, poslechem v mém z poloviny odžitém životě. A doufám že v té druhé půlce to bude lepší a lepší.

Nemůžeme trestat, co dříve nebylo trestné.

Tak prý soudci neví, jak trestat komunistické funkcionáře, podílející se na kolektivizaci, politických procesech a zabíjení. Prý to jsou promlčené zločiny a mnohdy i amnestované ještě v době komunismu, nejčastěji v 60tých letech, a dokonce jsou názory, že v tehdejší době to bylo ústavní a zákonné, tedy správné.

Stále více začínám mít pocit, že revoluce nebyla revolucí, ale obyčejná výměna jedněch za druhý. Prostě jen domluvené předání moci. Lituji těch hodin strávených na náměstí. Byl jsem asi jen statistou, jako ostatní.

PROBOHA! Jak dnes může dnešní demokratická moc, výkonná, zákonodárná a soudní, vůbec brát ústavu a zákony, a jakákoliv rozhodnutí z dob totality jako správné a podle práva. Nepřiznávají nám tím něco?

Kdyby se takto mělo dívat na nacistické zákony, tak jsou dnes Hitler a další pohlaváři nacismu nevinní, protože jednali podle zákonů platných v té době. A naopak, norimberský proces by byl nezákonný. A pronásledování nacistických zločinů taky nezákonný akt.

Tak páni soudci, politici, vládo a presidente, jak to je?

Rozdíl systémů

Odpověď na reakce na můj článek, kde jsem psal, že kdyby komunisté otevřeně říkali, že: budou popravovat, zabavovat, vyhazovat z práce a škol, zavedou cenzuru, zakážou vše a každého, režimu nepohodlného, budou zavírat pro názor, budou vyhánět z bydliště, budou perzekuovat celé rodiny nepohodlných, uzavření hranic a zákaz cestování na západ (pro mladší: do kapitalistických států), zavedeme takové daně a kvóty které položí podnikatele a svobodné zemědělce, … že by nikdy nevyhráli volby.

Nato mi odpovídali ve stejném stylu: kdyby Havel sliboval nezaměstnanost, bezdomovce, krachy, rozprodání republiky, rozpad státu, vytunelování republiky a nepotrestání tunelářů, důchodci nemající na léčení a jídlo, placené školství a zdravotnictví, že by lidé nevolili OF. Dá se to srovnat? Nedá!

Komunisté měli na své činy zákony, vyhlášky, výnosy a tajné nařízení. A kdyby to mělo být jen chybou jednotlivců (jak se nám to komunisté snaží namluvit), proč nezasáhla vláda, strana, starostové obcí, krajů, okresů, poslanci parlamentu (dříve sněmovny)? Protože samy ty zákony, vyhlášky, výnosy a tajné nařízení vymýšleli! Takže to byla státní zvůle. Bylo to systémem, ne lidmi.

Zato dnes neznám jediný zákon, vyhlášku, výnos a tajné nařízení, které by dovolovalo za nesprávný názor: popravovat, zabavovat, vyhazovat z práce a škol, zavírat, vyhánět z bydliště, perzekuovat celé rodiny nepohodlných, zavádět cenzuru, zakázat vše a každého režimu nepohodlného, uzavření hranic a zákaz cestování na západ (dnes vlastně: na východ, čili do socialistických států), zavedení takové daně a kvót které položí podnikatele a svobodné zemědělce.

A abych kontroval reakce, tak ani neznám zákon, vyhlášku, výnos a tajné nařízení, kde by se nařizovalo podnikům, aby propouštěli, nezaměstnávali lidi nad 50 let. Státní a obecní instituce nechávali důchodce bez lékařské pomoci a nechat je vyhladovět, znemožnit chudším rodinám vzdělání pro děti, vytvořit bezdomovce a celkové snižování životní úrovně (u těch nejchudších). Dovolit tunelování a rozkrádání, řídit krachy, zvyšovat celkovou kriminalitu…

Ano, je kriminalita, tuneláři, řízené krachy podnikatelů, ale když se na to přijde, tak pokud pachatel nezmizí na kajmany, tak je chycen, souzen a zavřen. Prostě dnes je to o lidech, ne o systému.

Asi každý bude se mnou souhlasit, když napíši, že každý stát, každé zřízení, každá strana, dělá všechno možné proto, aby se u moci udrželi a to za každou cenu. A ve svobodném světě se práce mocných odmění ve volbách. Když mocní byli dobří, tak je volí tolik voličů, že se u moci udrží. A když byli špatní, tak prohrají. Komunisté by museli opět dělat, co dělali, protože po příchodu nedostatku by skončili.

Lidé nechtějí (jen) práci, školství a zdravotnictví za darmo, ceny všeho za hubičku. Ale svobodu volby, projevu, shromažďování, pohybu, názoru, rozhodování, svobodné volby, kde mohou rozhodnout sami, kdo a jak bude vládnout. Nechtějí cenzuru. Chtějí dostatek a to jim komunisté nedají.

Fakt socialismus funguje a je to to nejlepší pro lidi?

A copak to slyšíme? Komunistická výkladní skříň fungujícího socialismu - Čína, a nějak se
jin ta výloha začíná zamlžovat. Komunisté se pyšní že oni krizi neznají, nezaměstnanost neznají, bídu neznají, bezpráví neznají. Korupci neznají. Neznají špatné zacházení s pracujícími. Jako vzor stále ukazují na Čínu. A hle, co to slyšíme? Čteme? Vidíme?

Čína má oficiální nezaměstnanost 5%. Nepočítají ale do toho státní podniky, kteří dali pracujícím dovolenou na neurčito a migrující pracovníky, kteří by se u nás označili jako - sezonní brigádníci. Tak že nezaměstnanost by byla vyšší, tak minimálně dvojnásobek.

V některých podnicích (soukromích, vedených komunisty), nedostávají zaměstnanci zaplaceno, když si chtějí stěžovat, tak jsou zavřeny do tajných, tzv. černých věznicích, vedených oficiálně jako hotely, nebo léčebny. Tam zadržené "přesvědčují" o správném myšlení léky, elektrošoky, a dalšími procedurami (mučením), aby dostali rozum.

Když si lidé přijdou stěžovat na bezpráví, bídu, na vše, co se jim nelíbí, tak regionální komunističtí bossové a politici podplácejí policii, aby to s nespokojenci "zařídili". Jak byste to nazvali u nás? Že by korupce a policejní stát?

Co by asi dělali naši soudruzi a odbory, kdyby u nás demonstranti zkrachovalých podniků, vytunelovaných kampeliček, ty co nedostávají za práci plat, co jsou nespokojeni se situací ve státě, byli pozavíráni?

Tak že, ani komunisti nejsou k nešvarům společnosti imunní. Tak se nám ta výkladní skříň socialismu hroutí soudruzi. Že by další porážka toho skvěle fungujícího socialismu? Nechcete hodit ručník do ringu a pohřbít definitivně vaší ideologii?

Režim není o symbolech

Je fakt, že režim není v symbolech, sochách, knihách, filmech… ale v lidech. Lidé udělají ze symbolů zlo, ne symboly z lidí. Ono je totiž mnohem jednodušší zlikvidovat symboly než naše chování. A ničení symbolů je takový malý odpustek nás lidí celému lidstvu. Zaplatíme odpustek, uděláme tlustou čáru a jedeme dál. S novým štítem.

A tady vidím skutečné nebezpečí. Symboly už nebudou, ale to podhoubí zla (fašismus, socialismus, národní socialismu (nacismus) nebo komunismus) bude v mysli některých lidí stále žít. Proto když už něco rušit, tak bych nezačal symboly ale myšlení a jednání lidí.

Nehledě na to, že po bitvě je každý generál a přidat se na stranu vítěze a bušit do poraženého, je to ještě hrdinství? A čas vždy ukáže, kdo jak jednal nebo nejednal a měl jednat nebo nejednat a jestli neměl jednat jinak.

Můj osobní příklad: Na sklonku komunistického režimu (druhá pol. 80tých let)) jsem v autobuse nahlas poslouchal hlas Ameriky (pro mladší: spolu se svobodnou Evropou zakázané stanice, za které hrozilo za komoušů i vězení), cítil jsem se jako hrdina.

Pak jsem při volbách (mích prvních a posledních nedemokratických volbách po dovršení plnoletosti, pak byla revoluce) odmítl volit, ale přišli si pro mě až domů. Pod dohledem jsem odvolil, ale diplom prvovoliče jsem před nimi roztrhal se slovy: to nejsou svobodné volby.

Při revoluci, když ještě zdaleka nebylo vyhráno, jsem bouchl do auta VB (pro mladší - dnes policie).

Vážení, ale byl jsem po všech těch činech - posraný až za ušima, ale z hrdostí jsem odešel. Byl jsem na sebe hrdý, ale teď po letech si říkám: je na co být hrdý? Komunistická hydra už skomírala. Neměla tolik síly. Nejbližší spojenec a vlastně jediná síla, která je držela při moci 40 let - Sovětský svaz je nechal na holičkách. Bylo to tedy hrdinství?

Hrdinství bylo přežít 50tá léta. To byli komouši na vrcholu sil. V těch letech bych to asi nedokázal. My lidi dokážeme kopat jen do poražených. Dokážeme se vlichotit jen vítězům. Máme toho mnoho společného se zvířaty.

Ale nelituji toho. Už vůbec se neomlouvám. Copak můžeme odpustit zločincům za to, co provedli? Omluvit se za to, jak jsme se k nim chovali po jejich porážce? Ne nikdy! Jen jsem chtěl napsat, že bychom měli nad svými činy přemýšlet.

Vývoj společnosti nebyl tak, jak tvrdil Marx

Ale společenské změny nikdy neprobíhaly tak, jak komunisté říkají. (komunisté se k moci dostali díky válce a jejich lžím o lepším světě) Nebylo to revolucí, ale byl to vždy dlouhodobý cyklus trvající v jedné zemi desítky let a celosvětově stovky let. Dále nikdy to nebylo tak že by skončila jedna éra se vším všudy (to bychom byli vyspělejší společnost než Japonsko, Švédsko, Británie… tam mají ještě panovníky - feudály) Vždy to byla změna ekonomická, ne politická.

Otrokářům se nevyplatilo živit otroka, protože jen dobře živený a spokojený otrok mu byl platný. A spokojený otrok je volný otrok. Tak se přešlo z pán - otrok na pán - poddaný. To ale taky bylo o starosti pána, protože jen spokojený poddaný se nebouřil a lépe dělal. No a spokojený poddaný byl ten, kdo mohl uživit sebe a rodinu. A protože i za feudála to záleželo stále z části na pánovi, tak se ukázalo, že nejlepší bude dat volnost lidem úplně. A přešlo se z pán - poddaný na zaměstnavatel - zaměstnanec.

Ten už se o nikoho nestaral ale zároveň mu zaměstnanec více a kvalitněji vyráběl a to ze dvou důvodů: byl úplně svobodný a samostatný a dělal u zaměstnavatele dobrovolně, za druhý věděl, že bude záležet jen na něm, kolik si vydělá na své živobytí, a to výběrem zaměstnání. Ale důležitější je to, že všechny společenské změny byli dobrovolné a postupné.

Komunisté si o lidech myslí, že jsou blbci

Komunisté nám stále říkají, že nebýt těch převratů (všimněte si, komunisti dělají revoluce a ostatní statní převraty), co provedlo pár disidentů a nepřátelských živlů, s podporou západu, a to celé proti vůli drtivé většině lidu, tak dodnes máme socialismus? Že kdyby lidi věděli do čeho je tato individua ženou, že by to nedělali?

To si opravdu někdo myslí, že se skoro půl miliardy (v. Evropa a SSSR) šťastných a spokojených lidí nechá zblbnout pár lidmi (které ani nikdo nezná díky komunistické cenzuře). To si fakt někdo myslí, že skoro půl miliardy lidí jsou tak blbí, že by jim stačily nějaké sliby a šli by do nejistoty?

Opravdu si někdo myslí, že kdyby většina lidí bylo na tom teď hůře, že by se nevrátili k socialismu? Vždyť tu možnost měli (a teď budu počítat jen volby u nás) v roce 1990, 1992, 1996, 1998, 2002 a 2006. to je šest voleb a jsem zvědavý na sedmé 2010.

Opravdu si někdo myslí, že by lidi místo okamžitého návratu do náruče komunistů a opětného nastolení socialismu, při sebe menší změně k horšímu, čekali sedm voleb a 20 let? Zdá se vám to taky jako hloupost? Mě tedy ano!

Myslíte si, že kdybyste měli šťastné manželství, zdravé a poslušné děti, skvělé zaměstnání u vašeho bydliště, byli jste tam spokojeni, bydleli v místě, kde je vše na dosah ruky, že kdyby někdo přišel (koho ani neznáte) a říkal: ale v jiném manželství a s jinými dětmi byste byli šťastnější! V jiném zaměstnání by vám bylo lépe a v jiném bydlišti byste toho měli více!

Opustili byste a šli za jiným štěstím? Já ne a vy? A kdyby, třeba v opilosti, nebo z pominutí mysli ano, nedělali byste vše proto, abyste se vrátili, kdybyste zjistili, že jste nalítli? Dělali, že?

Ale kdyby vám to v manželství neklapalo, v práci vás to nebavilo a bydleli byste někde, kde nic není široko daleko, tak ano. To by stačilo málo, abych se každý sebral a šel to změnit. Tak jsem zvědav na 7 volby po "revoluci".

Dopsáno později:

Tak máme další volby za sebou, v pořadí 7, 20 let po revoluci, a komunisté se propadli o jedno místo, (a málem o dvě místa) s 11% hlasů. No, to nevypadá, že by lidi byli s demokracií nespokojeni a chtěli návrat k socialismu. Že by se v tom socialismu zas tak skvěle neměli?

Každý nespokojenec nemusí chtít socialismus

Tak ne každý kdo nadává na dnešní systém, musí být komunista. Ale ten, kdo nevidí ani za nehet dobra na demokracii, a vidí v ní jen slepou ulici a cestu do pekla, zato nad socialismem se obdivně div nerozplyne, a vidí v něm jedinou správnou cestu do ráje a nevidí jiného východiska, než opětného návratu lidstva na tu cestu, tak to může být jedině komunista a jejich příznivec.

Nejsem antikomunista, komunista, rasista, fašista ani jiný xenofob.

Několik lidí se mně ptalo, proč tolik nesnáším komunisty. Kde se bere ta nenávist a třídní odpor. Kolikrát jsem se zamyslel a znovu přečetl své články. Nezjistil jsem ale nic co by svědčilo o nějakém třídním boji a nenávisti. Jen pravým jménem pojmenovávám, co se stalo a co se může stát. A ptám se?

Já nehlásám: popravte Grebeníčka, Filipa, Dolejše, Kováčíka, Ransdorfa… Já nehlásám: rozežeňte to hnízdo zrádců a záškodníků. Tu stranu vrahů a lidských bestií…. Já nehlásám: potrestejme všechny, co měli se socialismem cokoliv společného. Zavřeme je, zabavme jim majetky, vystěhujme je z domova a vyhoďme je z práce, ze škol. Zbavme je jakýchkoliv práv a to celou rodinu až do desátého kolena.

To dělali právě ti komunisti, proto píši to, co píši, abych to připomínal. Nechtěl bych, aby se od teď hlásalo, že bílá není bílá. Ne! A ani to ode mě nikdy nikdo neuslyší. Jsem demokrat a tak mám motto: nemusím s tvými názory souhlasit, ale budu se prát jako lev, abys je mohl svobodně hlásit. A to že je třeba připomínat historii je přeci v pořádku. Lidé nesmí zapomínat, co komunisté provedli s národem.

Politické ale i ideologické odpůrce popravovali, zavírali, zabavovali majetky, vystěhovávali z domovů a vyhazovali z práce. Pronásledovali je celý život a nejenom je ale i jejich rodiny. Jejich děti nesměli studovat a dělat povolání, které by chtěli. Každý kdo se komoušům zprotivil, jakákoliv sebemenší opozice byla okamžitě postihována. Nejdříve vyhazovem ze škol a zaměstnání. Potom sledováním a šikanou STB. No a do 60. let vězením nebo popravou, od šedesátých let už jen vězením.

Po likvidaci politických odpůrců (stran), ideových odpůrců (bohatých, podnikatelů, živnostníků, statkářů a drobných zemědělců) začal se v médiích vymývat mozek národa. Vnucovalo se, že bílá není bílá a černá není černá. Tráva není zelená, nebe modré. Vše je jen rudé! Zrušením svobodného trhu zdevastovali ekonomiku. Zlikvidováním opozice a vymýváním mozku jedinou, tou správnou pravdou, zdevastovali myšlení lidí.

Ekonomika se zotaví snad rychle, ale u myšlení to jsou hrůzostrašné nedozírné následky na dlouhá desetiletí, než se to napraví. Odhadem, tak tři generace.

Toto je pravda dohledaná v archívech. Není to vykonstruované, jako byli vykonstruované komunistické procesy. A já o tom nepíši proto, aby je někdo dostal k soudu. Ale aby se na to nezapomínalo.

Př.: dětem taky každý den říkáme, ať nesedají k cizím lidem do auta. Ať od cizích nic neberou a nikam s nimi nechodí. Ať nikomu neotvírají a nepouští do bytu. Starším se taky připomíná, ať nejsou tak důvěřiví. Tak stejně tak se musíme postarat, aby národ nezapomínal. A to o to více připomínat, o co více se snaží komunisti, aby se už o tom nemluvilo. Proč asi? Proto že mají špatné svědomí!

Ani nechci zavedení segregačních zákonů jako v Americe do 60 let 20 st., nebo za nacismu ve 30-40 letech 20 st., o zákonech komunistů jsem už psal. A píši hlavně o komunistickém nebezpečí proto, že americký a německý-nacistický rasizmus se nás netýkal (krom 6 let válkou a následnou okupací vnuceným), zato komunismus a zvláště ten český, se nás týkal až moc. My jsme vůbec národ, který je papežtější než papež. Bylo to tenkrát a je to i dnes.

A proč stále píši jen o komunistech a ne třeba o nacistech, rasistech a fašistech? Protože ti nemají zatím takovou sílu, jako komunisté. A za druhý, nacisti, fašisti, rasisti, nemají v naší společnosti takovou oporu, jako levicové myšlení. A tím je v Čechách komunismus mnohem nebezpečnější, než jiné nedemokratické směry. Jako příklad bych uvedl Sládkovi Republikány, kteří byli v parlamentu jen jedno volební období a dnes prakticky neexistují.

Tak proč brojit proti něčemu, proti čemu se staví všichni? To raději budu připomínat to, co nás přímo ohrožuje. Až se situace změní a naší zemi bude ohrožovat nacismus, rasismus a fašismus, tak budu připomínat hlavně jejich dobu a činy. Ale i tak nikdy nebudu hájit dobu a činy komunistů.

Nejjednodušeji bych své články přirovnal k příkladu: Když někdo něco snědl a bylo mu špatně, nebo si šáhl na rozpálenou plotnu a popálil se, nebo přecházel na červenou a málem ho přejelo auto…, a sám se tomu vyhýbá a nechce to opakovat, tak mu to nebudete připomínat. Zato když to chce opět zkusit, tak mu to připomenete.