Společné znaky: komunistů a anarchistů jsou v tom, že počítají že všichni lidi jsou šikovní nadaní schopní inteligentní, se vším si poradí všechno se umí naučit jsou přizpůsobivý a samozřejmě jsou čestní poctiví spravedliví slušní chápající a sociálně cítící.
Oba směry nechápou lidskou povahu. Odvolávají na jedince, skupiny a celé komunity, který se chovají a žijí tak jak by se podle nich chovalo celé lidstvo. A přehlíží fakt, že tak žije minimální procento lidí a absolutně dobrovolně.
A oba směry totálně přehlíží fakt, že všechny takto žijící jedinci, skupiny a komunity, nepatří k nejbohatším, už vůbec ne k samostatným od státu který chtějí zničit, ani nevytváří nějaké citelné hodnoty pro společnost.
Oba směry by nás dovedli do středověku a postupnému zániku civilizace. Tím nemyslím lidstva, ale zánik dnešních států a jejich civilizačních výhod, a nejspíš i zánik toho čeho už civilizace dosáhla.
Svět by byl opět na začátku, jako po pádu všech civilizací co zanikly. Pokud by to tedy zasáhlo celý svět. Pokud by to bylo jen lokálně (vývoj komunismu v KLDR), tak by to znamenalo jen pád konkrétních národů a států.
A rozdíly mezi těmito směry:
Anarchisté upřednostňují jedince kdežto komunisté upřednostňují kolektiv.
Anarchisté nechtějí zničit tržní hospodářství ale změnit jeho fungování. Komunisté chtějí zničit tržní hospodářství.
Anarchisté sází na logickém a nutném vývoji jedince. Komunisté na násilně vynuceném vývoji společnosti.
Oba směry se pletou. A neznají historii lidstva. Veškeré změny se děly postupně, vycházely z okolností a další změna vedla vždy ekonomicky k lepšímu. Když se podíváme na život tenkrát a dnes, tak dnes je život mnohem lepší.
Pokud by byl komunismus a anarchismus (podle popisu prvobytně pospolná společnost, tedy společnost rodin a klanů) nejlepší, proč by asi tak vznikaly městské státy a později i velké státy a říše? Odpovědí jsou právě ty komunity který tak touží po nezávislosti na státu.