Lásko, kde jsi byla.

Lásko, měníš mi plány.

Ani ve snu by mě nenapadlo,

že si někdo takový,

jako já, někoho může najít.

V polovině života, nelehkého,

více méně nepovedeného.

A teď přijdeš ty, a mé plány

na dožití, změníš na žití.

Lásko, kde si byla?

Kde ses toulala?

Proč si nejdřív, musela

obletět svět celý,

než na mě sis vzpomněla?

Miláčku, taky se ti zdá,

že láska se zapomněla,

někde v dáli světa?

Ale už se vrátila a našla

si cestu k našim srdcím, má milá.

Přeji štěstí všem.

Přeji štěstí a lásku, všem to přeji.

Protože jsem egoista a na sebe myslím.

Čím budou lidé kolem mě šťastnější.

Tím budou se k sobě chovat líp.

Čím budou více lásky a štěstí mít.

Tím méně ublíží mě i druhým.

Protože šťastný člověk, nemůže být zlý.

Proto buďte šťastní, zamilovaní a milovaní.

Lásko, buď mi vším.

Má lásko, buď mi vším.

Buď mi kamarádem největším.

Buď mi přítelem nejpevnějším.

Buď mi rádcem nejcennějším.

Má lásko, buď mi blíž.

Buď mi milenkou nejvěrnější.

Buď mi ženou nejbližší.

Buď mi světlo nejjasnější.

Pečujme o lásku.

Láska je moc křehká květinka.

Musí se o ní pečovat.

Zalívat ale dát pozor,

aby se ti neutopila.

Chránit před vichrem,

aby jí lupínky neupadli.

Dopřát jí dostatek sluníčka,

ale aby teplem neuschla.

Dopřát tepla a chránit před zimou.

Láska je hodně náročná květinka.

Ale za naší péči, se nám tou

nejkrásnější vůní odmění

Uspávanka.

Než budeš uléhat, povědět bych ti chtěl.

Pohádku o princezně a princi, o lásce.

Jak jejich láska veliká je.

Díky ní život jak pohádka je.

Ať se ti usíná, s myšlenkou na mě.

Ať krásný sen zdát se ti bude.

Z kterého se probudit chtít nebudeš.

Krásné snění princezno mého srdce.

Láska je i pro mně.

Konečně vím, že i já na lásku právo mám.

Že není jen pro krásné lidi.

Že nemusím se schovávat za Kristiána,

jako ten Cyrano, v přítmí.

Že mohu předstoupit před svou Roxanu

A lásku a city jí vyznat.

Lásko, těším se, že budeme spolu.

A v tvou velkou lásku doufat.

Že se naše těla, srdce i duše,

spojí v tom světě hmotném i nehmotném.

Ve vztahu je potřeba vzájemné důvěry,

tolerance, pochopení. A to budeme mít.

Konečně jsi cestu našla.

Ty jsi má múza,

ty jsi mé štěstí,

ty jsi ta láska,

co život mi krášlí.

Jak je lásko možné,

žes neodpovídala dříve,

na mé signály jasné,

po obloze posílané.

Vítr ti musel říkat,

pojď milá, tady sem,

Slunko tě muselo lákat,

hvězdy i měsíček.

Ale nakonec jsi přišla,

po paprsku slunce,

cestu jsi ke mně našla,

po hvězdné obloze.

Šla jsi za mým snem,

bez tebe by nebyl,

chyběla mně fantazie,

múzu neměl bych.

Děkuji, lásko, že jsi

Chci romantiku a tebe.

Rád bych tě na večeři pozval,

na romantickou procházku,

v polibcích, pod noční oblohou,

plnou hvězd, ti lásku vyznal.

A peníze nechci, ani majetek,

já chci něco stálejšího.

Chci tvé srdce, duši tvou,

chci tebe, má lásko.

Nač mi peníze, nevíš?

když miluji a jsem milován.

Když mám lásku, kdo má víc?

kdo je bohatší nežli já.

Nechci nic, jen tebe,

jen lásku, kterou mám.

Má lásko, toužím po tobě,

Jsem jen tvůj a ty jen má

Tvář ukryji kvůli duši.

Skryji se za maskou Kristiána,

jako se Cyrano skryl, když básnil.

Ať má tvář neznehodnotí,

má slova lásky, vyznání.

Nač je mi spolehlivost,

životní síla a elán.

Nač je mi toho všeho,

když k lásce nemám tvář?

Nač lásko, kladné vlastnosti,

když nejsou za hezkou tváří.

Ale když tělo nemůže,

tak duši nebudu trápit.

Duše ať miluje a nechá se milovat.

Duše může, protože nemá tvář.

Miluj mou duši, sni o ní.

A tvář mou, si sama dosaď k ní

Vracíš mi úsměv.

Má lásko, tvou odpovědí,

dala si mi dar nejkrásnější.

Přišel jsem o srdce i rozum,

máš je teď ty, ve své moci.

Má mysl, má duše, mé city,

miláčku ti teď patří.

Úsměv si mě vrátila taky

Přišel jsem o něj kdysi.

Bránil jsem ho před osudem,

ale ta přesila byla veliká.

A teď přijdeš ty s úsměvem,

podáváš mi ho, a říkáš: NA.

Úsměv mi opět vracíš,

mou víru v lásku miláčku.

Osud se smiloval,

do cesty mi tě poslal.

Dost bylo trápení a žalu.

Můžu se usmívat, radovat,

těšit se na lásku.

Děkuji miláčku.