Vlastenci nevymřeli

Někteří si zoufají že dnes už nejsou vlastenci, nejlépe typu Mašínů, nebo parašutistů Gabčík Kubiš. Ale my máme vlastence. Třeba náš prezident, vláda, mimo politiku třeba Vetchý, Hrušínský, paní Drábová. Ale i autor projektu Dárek pro Putina. A stovky a tisíce podporovatelů Ukrajiny, svobody a demokracie. 

Ale nesmíte si plést vlastence s dezoláty, kolaboranty, politiky typu Okamura, Konečná, Babiš, Raichl... a jejich příznivce. To nejsou a nikdy nebyli vlastenci. Pro ně se vžilo slovo flastenci a i chlastenci. 

Vlastenec nerovná se bojovník se zbraní v ruce. Ale ten, kdo má rád svou vlast a svůj národ, aniž by nenáviděl vše cizí. A jen ten kdo ví, co je pro vlast a národ opravdu dobré, né jenom pro něj, si může říkat vlastenec. 

Vlastenec nemyslí na sebe a svou rodinu. To dělá patriot. Tomu je jedno jak se žije jiným, hlavně že on se má dobře. Vlastenec myslí na svůj národ a svou vlast, protože chápe že jak se žije všem tak se bude žít i jemu. 

A dobré se pozná podle toho jak žijeme. A je víc než jasné, že teď žijeme svobodněji a bezpečněji, i díky členství v EU a NATO. Lépe než jsme žili za SSSR, RVHP a varšavské smlouvy. 

A kdo chce vystoupení z EU a NATO a návrat k russácku, které se stále vidí jako SSSR, a dělá si nároky na všechny území které dobyl (flastenci říkají osvobodil), ten chce zhoršení našich životů. A proto to nemůžou být vlastenci ale zrádci. Kdo chce do náruče russácka, které nás samo zařadilo na první místo nepřátel, tak je opravdový kolaborant.

Na závěr. Kdyby vlastenci mysleli jen na sebe, tak by vše vypadalo jinak. A možná bysme do dnes nebyli samostatní, určitě né svobodní a o demokracii jen snili.

Masaryk měl dobře rozjetou kariéru profesora a díky manželce i slušný život v Americe. Mohl myslet na sebe ale myslel na národ. A získali jsme samostatnost. My i Slováci, který by dnes zřejmě na tom byli ještě hůř.

Kubiš a Gabčík si mohli v Británii užívat života, založit kariéru, mít rodiny, kdyby mysleli jen na sebe. Nemysleli, mysleli na svobodu státu, a dnes Sudety a Těšínsko opět patří Česku a jižní Slovensko opět Slovensku, protože bylo vše po Mnichovu anulováno. 

Havel mohl psát a být kulisákem v divadle, kdyby myslel jen na sebe a nepletl se do politiky. Ale nemyslel a myslel na demokracii. A dnes máme svobodu a demokracii. 

Jak by se vyvíjel náš život bez těchto vlastenců? A samozřejmě jim podobných, protože samozřejmě nebyli sami. Co by bylo bez těchto obyčejných lidí, skutečných vlastenců, kteří nemysleli jen na sebe ale mysleli na nás?