Co utíká a co se vleče.

utíká víkend, utíká pohoda

utíká krásná chvilka

utíká čas strávený s rodinou

utíká krásno a příjemno

vleče se týden, vleče se práce

vlečou se časy ošklivé

vleče se samota, vleče se smutek

vleče se nepříjemný zážitek

utíká zábava, utíká pohoda

utíká čas s mou milou

utíká okamžik polibku

utíká objetí s tebou

vleče se nuda, vleče se den

který bez tebe jsem

vleče se cesta za tebou

utíká sloučení s tebou.

proč to tak je a ne naopak

proč to hezké utíká

proč nezastaví se čas

ve chvílích, které mám rád.

Je po zimě

po dlouhé zimě
jaro přišlo k nám
příroda se probouzí

dlouhé zimní večery
smutné krátké dny končí
světlo opět přichází

konečně teplo a sluníčko
na procházku lákají
kolem řeky, po poli

krásné počasí přivítali
jsme všichni z rodiny
tedy i slečna psí

venčení je zase delší
nespěcháme domů
z procházky pěší

na koupání to ještě není
jen ta naše pesice
vykoupá se v naší řece

Svět básní

líbila by se mi doba

kdy ve verších by lidé

mluvili, jednali, řešili

problémy své.

kdy každý svár

rýmem by se urovnal

kdy každý problém

v básni rozebral

báseň by sprostotu

lidí tlumila

báseň by slušnost

u lidí vyhrála

rýmem by neslušnost

vytěsněna byla

slušnost by u lidí

navždy zvítězila

láska a přátelství

byli by na tom líp

nenávist a sobectví

neměli by šanci

pohlazení objetí

i podání ruky

slovo co platí

svět by byl lepší

spánek bezstarostný

milí člověk na blízku

ve světě básní

ve světě snů.

Má duše pookřeje

A mně se zase svět líbí

slunko více hřeje svítí.

Vnímám ptačí štěbetání

jaro pučí v mém srdci.

Duše moje utrápená

usychala a zas vzkvétá.

Už zas úsměv na líčkách

zase se rozehrává.

Už zapomněl jsem na tu krásu

květin vůní, měsíce úplňku.

Už probouzí se moje duše

každým dnem za slunce paprsku.

Stýskání

Stýská se mi po lásce

stýská se mi po objetí.

Kde jsi lásko kde

že stále nepřicházíš.

Trápím se trápím

o to víc co vím.

Co jsem tě poznal

držel tě v náručí.

Byla jsi tak jemná

byla jsi sladká.

Voněla jsi celá

jako rozkvetlá louka.

S tebou jsem byl celý

bez tebe půl chybí.

Volám tě vábím tě

přijď už přijď.

Chybí mi dotek dlaně

chybí mi pohlazení.

Chybíš mi ženo

jako tobě muž chybí.

Mít křídla motýlí

Mít křídla motýlí,

letěl bych za tebou z lehkostí.

Letěl bych na křídlech lásky

po slunečním paprsku.

Letěl bych dnem i nocí

až k tobě bych doletěl.

Křídli bych zamával

a dosedl ti do dlaně.

Pak bys mě políbila a

já proměnil se v prince.

Pak bych tě do náruče vzal a

na rozkvetlou louku tě pozval.

Jdu za tebou

Má milá, jdu za tebou,

vezmi mě za ruku a pojď.

Můžeme utíkat až na kraj světa,

s tebou to půjde zlehka.

Tvá láska mi křídla dává.

Tvá láska mi dýchat pomáhá.

Tvá láska je vše co potřebuji.

Tvá láska mi pomáhá žít.

Jak měl bych bez tebe žít,

když jsi mě mé srdce ráčila vzít.

Lásko má, královno mích dní a nocí,

vysněná pohádko životní.

Jsem jen tvůj a ty zase má,

jak mluvit dál, když dochází slova.

Není na světě dostatek slov,

kterými lásku k tobě, chci popsat.