o green dealu

Green Deal se dnes často prezentuje jako „Brusel nám chce zakázat auta a topení“. Jenže realita je mnohem širší — a paradoxně hodně věcí z Green Dealu jsou přesně ty věci, které naši předci dělali úplně běžně, protože chápali krajinu lépe než my.

Green Deal není jen o emisích z továren.

Je i o tom, že: 

– krajina má zadržet vodu, 

– města nemají být rozpálené betonové pece, 

– pole nemají být obří vyprahlé pláně bez života, 

– les nemá být jen továrna na dřevo, 

– a stát nemá čekat, až přijde další sucho, povodeň nebo extrémní vedro.

Proto se řeší:

 🌳 remízky a stromořadí,

🌾 obnova mokřadů,

💧 zadržování vody v krajině,

🏙️ více zeleně ve městech,

🚲 doprava a čistší vzduch,

🏠 úspornější budovy,

⚡ modernější energetika.

Mimochodem právě remízky, meze a malé rybníčky byly v české krajině úplně normální. Zmizely hlavně během kolektivizace, kdy se krajina změnila na obří průmyslové lány, po kterých dnes voda jen steče pryč.

A pak se lidé diví: 

– že jsou sucha, 

– že se přehřívají města, 

– že mizí hmyz, 

– že pole po prudkém dešti ztratí část úrodné půdy.

Green Deal není dokonalý. Některé nápady jsou zbytečně byrokratické, některé drahé a některé špatně komunikované. Ale základní myšlenka není „zničit lidem život“.

Je to snaha zabrzdit problém, který už dávno vidíme kolem sebe: vysychající krajinu, extrémy počasí a přehřátá města.

A největší ironie? Část lidí dnes bojuje proti remízkům, stromům a zadržování vody v krajině jako proti „eko šílenství“, přestože přesně takhle český venkov fungoval po staletí.