Kdy začneme ochraňovat oběti?

Nikdo si asi nedokáže představit pocity strach a obavy oběti. Ale musí to být strašné žít ve strachu zvlášť když pachatel i po potrestání stále vyhrožuje. Nevím jaké jsou trestní zákony, ale měli by se upravit tak, že některé činy by se měli trestat jen napomenutím, pokutou, nebo nějakým dočasným omezením práv. Jako třeba pěstování konopí pro vlastní potřebu nebo pro lékařské potřeby, nehody z nedbalosti neplacení alimentů apd. A jiné naopak zpřísnit. Třeba všechny násilné činy od šikany, stalkingu, domácího násilí, napadení, přes znásilnění a zneužití až vraždy. 

Ve všech případech násilných činů by bylo doživotí bez možnosti propuštění až trest smrti. Protože oběti si odnesou celoživotní trauma a už jsou defakto odsouzený na doživotní trest ve strachu a obav. Oběti už mají svůj trest "smrti" vynesený a bez možnosti propuštění. A jsou doživotně zbaveni části lidských práv. Právo na klid, pohodu, šťastný život bez strachu a obav. Normální partnerský život. Oběti a pozůstalí už nikdy nebudou mít normální život, který jim někdo jednou provždy vzal. Bez možnosti odvolání a prominutí zbytku trestu a propuštění do normálního života. Už nikdy nebudou svobodní a užívat si krás života. 

Proč by měli být svobodní pachatelé a užívat si té svobody a krásy života. Je třeba s tím něco udělat. Je třeba narovnat práva obětí a pachatelů. A nechat životy pachatelů plně v moci obětí a pozůstalých. Tedy až se na svobodu dostanou objeti a pozůstalí, budou moci o svobodě pachatelů rozhodnout sami. Myslím že to by byl skutečný spravedlivý zákon. Musíme tlačit na politiky aby pochopili city obětí a pozůstalých a pochopili že práva pachatelů nemůžou být nadřazeni právům obětí a pozůstalých. Nechceme oko za oko, tedy zbil si, zabil, znásilnil, budeš zbit, zabit znásilněn. Ale chceme trest za trest. Tedy jak dlouho bude oběť a pozůstalí "ve vězení" tak dlouho budeš ve vězení ty. Vždyť je to tak jasné. Jde jen o spravedlnost.