Kdo je bez viny ať hodí

Za mě je Petr Pavel dobrý a slušný člověk, který prostě udělal chybu. A ať hodí kamenem ten kdo je bez chyby. A řvát že se někdo takový (bývalý člen ksč-m) klaní obětem ksč-m, je stejné, jako vyčítat hercům a zpěvákům, že za komunismu hráli a zpívali, a tím podporovali zločiny ksč-m.

Tak já a věřím že 80% populace v zemi ty zločiny nezažili a vzhledem k cenzuře se o nich nedozvěděli. Těch 20% populace se s těmi zločiny nějak setkali, ať na straně obětí (cca 10%) nebo zločinců (cca 10%). Nepočítám mezi oběti široké příbuzenstvo obětí a už vůbec ne jejich známé, protože je logické že o rodině oběti nemusí vědět vše. Stejně tak mezi zločinci nebyli automaticky všichni členové ksčm, bezpečnosti a armády. 

Těchto lidí se to nemuselo bezpodmínečně dotknout. Buď byli vzdálení příbuzní obětí nebo řadový členové strany a ozbrojených složek. Proto si myslím a věřím tomu, že pan prezident nemusel věděl o zločinech komunismu, stejně tak i jeho rodiče (v 50tých letech byli tak mladí jako Pavel po pádu komunismu. A v 60tých letech už bylo uvolnění. A za 40 let cenzura 50tá léta už zakryla) 

Ale další život Petra Pavla za posledních 30 let už dokázal, že komunista z přesvědčení nebyl a není. A při každé vhodné příležitosti se za to omlouvá, nepopírá to, a považuje to za chybu. Jistě, kdyby nepadl komunismus, asi by byl do dnes v komunistické armádě. Ale vemte si, že komunistická armáda nikdy nešla proti vlastním lidem. Vždy to byli bezpečnost, StB a LM (stranická armáda ksč-m). Na potlačení protestů nikdy nebyla nasazena státní armáda, ale VB, STB, LM. 

Já jako zapřisáhlý antikomunista jsem před revolucí tedy rozhodně o těch zločinech nevěděl, jako dalších 80% populace. Jsem stejně starý jako Pavel a tak skoro do 30 let jsem nic nevěděl, ale vzhledem k tomu že jako dospělý jsem poslouchal svobodnou Evropu a hlas Ameriky, tak jsem lescos už věděl. Ale ne tolik jako dnes. Samozřejmě jsem přivítal revoluci a jsem za ní rád do dnes. Jsem rád za svobodu kterou nám přivedla. 

Ti co nejsou už rádi, tak za ní nebojovali ani tenkrát. Ti bojovali za blahobyt. Který se samozřejmě automaticky nemohl dostavit a už vůbec hned. Ti si svobody nevážili tenkrát, neváží dnes a nebudou si jí vážit nikdy. To jsou třeba ti chčimírové a voliči extrémismu (ksčm, spd, trikolora, pro, apod.) A v prezidentovi Petru Pavlovi nevidím komunistu, ale když už, tak kariéristu. A těch kariéristů bylo v naší populaci hodně. 

Ale z postojů, práce, gest, projevů co Petr Pavel za těch 30 let udělal, bych ho za komunistu nebral. Když ho porovnám s burešem, tak bureš by pro svůj prospěch klidně komunismus obnovil, pokud by mu nehrozilo znárodnění jeho podniku. A klidně by to mohl být i národní podnik Agrofert, s tím, že by byl generálním ředitelem a jediným rozhodovatelem (majitelem) ve (svém) národním podniku. U Petra Pavla jsem si jist, že se poučil. Že by pro udržení moci do stejné řeky nevstoupil. Raději by odstoupil.