pátek 11. prosince 2015

Nevěděl jsem co chci, než jsem tě potkal

Lásko já, svůj život ti dám,

pro tebe bych vše obětoval.

Mé myšlenky i srdce už máš

co pak s tím uděláš.


Lásko má, vše nám začíná,

probouzíš ve mě muže, ženo má.

Jsem tvůj a ty má,

něžná, krásná a báječná.


Nevěděl jsem, co hledám,

dokud jsem tě nenašel.

Nevěděl jsem, co chci,

dokud jsem tě nepoznal.

Pro krásný den i noc

Krásný den, slunko ho rozzáří,

snídani v trávě prostřeme si.

Krásný sen nám tím nekončí,

Lásko, jsi mé romantické bdění.



Jsi mé krásné ráno můj krásný den,

Jsi má krásná noc, můj sladký sen.

Na tebe den co den na tebe vzpomínám,

K tobě má myšlenka pospíchá vždy.



Posílám ti po měsíčku klidný spánek,

posílám ti po hvězdičce pohádku.

Posílám ti po vánku pohlazení políbení,

mojí krásnou vzpomínku.



Prosím tvojí postýlku,

prosím polštář peřinku.

Ať tě hřejí celou noc

a tvůj sen krásný bude moc.

Doma po práci

zdravím vás všechny
sen posílám těm co už spí
dobrou noc těm co ulehají
krásný večer těm co ještě nespí

já mám konečně práci za sebou
teď doma si odpočinku užívám
nejdřív tv a pc
něco málo pak pojísti

a pak si lehnu k zaslouženému spánku
a budu snít krásný sen
relaxovat bude celé tělo
a ráno? je daleko!

Jdu si pro tebe.

Až překonám zeď

co osud nám postavil.

Až přeplavu moře

co do cesty se rozlil.



Až překonám hustý les

co tu vyrostl zatím.

Pak dojdu na louku

plnou fialek.



Jednu ti utrhnu pak

vyznám ti lásku.

Vezmu tě do náručí

do chaloupky odnesu.



Já cestičkou z oblázků

jdu si k tobě pro lásku.

A pohádky bude konec

až zazvoní zvonec.

O pěstování

Když čtu jak někteří

na zahrádce a poli
od rána do noci
po všechny dny
musí se plahočit.

Aby úrodu měli
tak si tak říkám:
jak je to fajn
že jsem panelákoví
a bez starostí.

Ano já vím,
radost jim to přináší
mají vlastní výpěstky
mají vůli, chuť,
lásku k té práci.

Přeji jim všem
počasí ať jim vyjde
a úrody mají nazbyt
obdiv můj mají
ti lidé zahradní.

Já bych se obával
každého mráčku
nespal bych za mrazu
ani ve velkém parnu
asi bych dostal neurózu.

Pěstujte lidičky
ovoce, zeleninu
i hezké kytičky
ať pak já na vycházce
vdechuji tu krásu, vůni.

Vzkaz vzdálené lásce

Má milá ty ani netušíš

co pro mne děláš.

Co pro mne znamená

tento vztah náš.


I kdybychom se jednou

jeden druhému ztratili.

tak jsem stejně s tebou

nejkrásnější vztah prožil.


Miluji tě víc než sebe

čím očarovala jsi mě.

Už nemyslím na nic

jiného než na tebe.


Lásko, jak mám se radovat

když nevidím tu teď tebe.

Lásko, jak mám žít

bez tvého objetí bez tebe.


Mé srdce samotou pláče

má duše smutkem skomírá.

Lásko, kde jsi?

Proč jsi na mě tak zlá.


Láska je jako vzácný květ

o který musíme pečovat.

musíme se snažit oba

aby se mohl rozvíjet.


Jen co překonám zeď

přebrodím dravou řeku.

Projdu hustý les

uvidím rozkvetlou louku.


Potom budu objevovat

tu krajinu neznámou.

A na křídlech lásky

do ráje půjdeme spolu.

Kdo je bez viny

Kdo je bez viny

každý máme svou
třináctou komnatu,
nikdo není bez viny.

každý jsme více méně,
udělali neudělali, něco,
co jsme měli neměli.

tak nikdy nikdo nikoho
nemůže odsuzovat,
ohrnovat nad ním nos.

a kdo to činí
svými slovy činy
není dobrý ale zlý.

on to ví a proto koná
stále jak koná
aby svou vinu smyl
protože je sám od špíny.