Proč byl za komunismu nedostatek?

To jsme slyšeli za komunismu. Nedostatek všeho je kvůli tomu že si to lidi kupují do zásoby. Tedy musím přiznat že jsem tomu věřil taky. Ono to dává trochu smysl, když si člověk řekne, že někdo má něco za dalších deset lidí, tak těch dalších deset už to tedy nemá. A když nezažil nic jiného aby mohl srovnávat. Ale věřil jsem tomu jen do chvíle, když komunismus padnul (a chci věřit že definitivně, i když letošní preference tomu nasvědčují). 

Jak mile se začalo hospodářství uzdravovat, a plnili se obchody, nejen já ale i další lidi jsme kupovali do zásoby jak jsme byli zvyklí. Ale druhý den obchody zase byli plný. Tak kdo mohl tak opět něco přikoupil. A druhý den opět. A tak jsem nejen já poznal, že nemusíme blbnout a bát se že to zase nebude. A čím dál bylo od revoluce, tím méně jsme kupovali do zásoby. A dnes už máme doma jen to co skutečně potřebujeme a spotřebujeme.

Protože víme, že když něco chybí, tak můžeme na poslední chvíli před zavírací dobou přijít a koupit to, protože to tam většinou bude ještě pár minut před zavíračkou, nebo něco čím se to dá nahradit. Ne jako za komunistů, kdy přišlo dopoledne nějaké zboží, a kdo si nevzal volno v práci nebo neměl známého v krámě, tak se už na něj nedostalo, protože za hoďku dvě už to zase nebylo a nebyla ani náhrada. 

No a tak jsme všichni pochopili, že nedostatek není kvůli lidem co si nakoupili víc než potřebovali (kolikrát ani nemohli, protože to často bylo na příděl: 1 kg na hlavu a tak) ale kvůli systémem. A také za to nemohli lidé pracující v obchodech, ani zlodějny, ani podniky co to dodávali do obchodů. Protože ti všichni od pěstitelů a výrobců až po prodavače tu jsou stále. Jen tu není komunismus. Kde byla chyba je tedy víc než jasné.