45 let jsme slyšeli o pozemském komunistickém ráji který nám mohli zařídit jen komunisti a jen díky nim nám ten ráj zůstane. A Jak jen díky nim jsme utekli z toho kapitalistického demokratického pekla a jen oni nás před tím peklem ochrání.
A jak ten komunistický ráj funguje na rozdíl od toho demokratického upadajícího pekla. A jak se můžeme mít dobře jen v tom komunistickém ráji, kterým nám zajistí budoucnost, pořádek, štěstí pracovní i osobní. Na rozdíl od žádné budoucnosti, nepořádku, zmaru a neštěstí v práci i životě v tom kapitalistickém pekle....
Vlastně to odpovídá na otázku, proč je takový rozdíl mezi generacemi na západě a východě Evropy. Na západě se nesetkali s východním rájem ale měli dostatek informací o východním ráji a když to porovnali s tím západním peklem, tak si řekli: žádná sláva, ale zlaté peklo.
Stejné porovnání nebylo možné lidem v tom východním komunistickém ráji. Tady lidé žili relativně spokojeně, protože je netížila myšlenka na budoucnost. A ještě žili v bludu jak se tu i přes problémy mají stále lépe než v tom západním pekle plné bídy. Tak že si řekli: žádná sláva, ale stále lepší než to západní peklo.
Ale jak je známo, člověk touží po tom co nemá, a tak na západě lidi sice nezažili šok a prozření jako na východě, ale mladí na rozdíl od starých, toužili po východním ráji, a tak tam myšlenka komunismu byla hlavně u mladých, v podstatě na truc těm starým. Tam to myšlení bylo v rámci mezigeneračních sporů, které většinou skončilo věkem a zkušenostmi příznivců.
Za to na východě lidi zažili šok. Někteří se z toho nevzpamatovali až do dnes. A jak to tak bývá, lidi mají krátkou paměť a tak čím se vzdalovala doba kdy tu byl komunistický ráj, tak zapadaly i vzpomínky co to bylo za dobu. Na rozdíl od západu, na východě je to spor informační, kdy staří přirozeně nejsou schopni přijmout nové myšlení, které na západě právě vede k extrémnímu myšlení jako vzdoru mladí vůči stáří, ale věkem příznivců upadá.
A čím se člověku žije hůř, nebo čím je člověk závistivější a nespokojenější se svým životem, tím více se upíná k ráji. Fungovalo to před tisíci lety, dnes a bude to fungovat za tisíce let. A je jedno jestli to je biblický ráj nebo politický. A u nás ještě stále žije generace lidí co pamatují komunistický ráj. A díky komunistické cenzuře a propagandě v tom komunistickém ráji vidí spásu.
Vždyť přeci tenkrát bylo tak krásně: Lepší počasí, čistší vzduch, čistší voda, chutnější a zdravější potraviny, více lásky méně nenávisti, žádné drogy, žádný zločin, žádný homosexuálové… Prostě zdravější a šťastnější život.
Zlatá cenzura dodávám já a poučení pro všechny budoucí diktátory a totalitní režimy, aby jí zavedli opět, hned jak se dostanou k moci. Protože jen díky tomu se udrží co nejdéle u moci, a když jí ztratí tak jí díky tomu mohou opět získat.
A na závěr, díky rozdílným životům na západě a východě, je politické myšlení mezi generacemi tak rozdílné. Na západě zkušenostmi myšlenky na diktatury upadají, na východě je to naopak. Na západě je to tím, že to neprožili, na východě že to prožili, respektive už zapomněli že to prožili.
Ale myslím že se to za tři generace (doufám že už jen za dvě) znění a všude to bude stejné. Už naši předci věděli, že mladí jsou radikální, revoluční a stále nespokojení a proto chtějí všechno měnit. A staří jsou už usedlí a konzervativní, bránící se všem změnám.
Máme to v citátech. Mladí a neklidní. A kdo nebyl do třiceti komunistou, nemá srdce, kdo jím zůstal po třiceti, nemá rozum.
Žádné komentáře:
Okomentovat