Společenská změna.
Před revolucí za komunismu, byla všeobecná naštvanost, zamračenost, nedůvěra, závist, neochota. V obchodech, ve službách, na úřadech, ve školství a zdravotnictví, na OPBH, jste obtěžoval pokud jste nedal úplatek, abyste získali něco, co je dnes všude k dostání a je to samozřejmost. Dnes vás naopak mnohde sami “uplácí” slevami a nabídkami služeb a dalšími bonusy navíc.
Za komunismu to došlo dokonce tak daleko, že novorozeňata a lidé v důchodu, se už neoživovali, starší lidé už neměli nárok na některé operace, některé opravy a údržby některých objektů se také nedělali a nechali se zchátrat. O nějaké inovaci, modernizaci, některých podniků už nemohla být ani řeč. Kdo nebyl kutil, nebo neměl na korupci, tak postupně začal pociťovat neodvratný pád hospodářství.
Za tohoto stavu nemohlo být ani řeč o nějaké ekologii. Řeky, lesy, vzduch, byli čím dál víc špinavý. V severních Čechách a na severní Moravě byla každý rok, už skoro půl roku taková ekologická klimatická situace, že se tam nedalo žít bez omezování pobytu venku.
Kriminalita byla vyšší než dnes, i když v devadesátých letech byla mnohonásobně vyšší než za komunismu a než dnes. Feťáci, bezdomovci a nezaměstnaní byli i za komunismu. Nedostatek bytu byl také, pokud jste neměli štěstí a nesehnali jste ho na smlouvu u některých (né všech) podniků a nebo jste nezkorumpovali úředníky co je přidělují.
A co bylo asi nejhorší, museli jste jinak mluvit veřejně a jinak doma, aby vás někdo neudal. Dokonce jste kolikrát nevěděli, jestli na vás nedonáší i člen rodiny. A pohádky o tom jak jsme si všichni pomáhali, rozuměli, mluvili spolu, bavili (zábavy) se spolu, bylo všeobecné porozumění, pochopení a láska… Tomu snad nikdo příčetný nevěří?
Kdo říká že se nic nezměnilo, nebo dokonce změnilo k horšímu, vědomě lže, nebo nezažil dobu před tím, nebo uvěřil těm co lžou, nebo tu dobu nezažili a ty to vědí od těch, co vědomě lžou.