Díky tobě.

Díky tobě má lásko. 
Těší mě každý nový den.
Díky tobě je sucho i na dešti.

Díky tobě je stín i na slunci.
Díky tobě je teplo v zimě.
Díky tobě je chladno v létě.
Díky tobě je mi veselo.

Díky tobě, neznám smutno.
Čím to, že cítím jen krásno?
Jsi čarodějka, má lásko?

Proč pátráš po tváři.

Lásko, a proč pátráš po mé tváři?

Proč nechceš snít o mé kráse?

Budou se ti lépe číst a poslouchat

mé vyznání a mé verše.

Budeš se těšit na každý můj email.

Budeš toužit po něm, každý den.

Má lásko, nepátrej. Nevíš, co tě čeká.

Možná že se pak probudíš, a skončí ten sen.

Má milá, chci být stále tvým snem.

Ale nejspíš tě nezastavím.

A ty dál budeš pátrat.

Viď? Já ti ale nenapovím.

Pojď se mnou snít.

Ve spánku budeme o sobě snít.

A v tom snu se sejdeme

bude to krásné setkání.

Už nyní jsi můj krásný sen.

Tak pojď honem má milá

ať dlouho nečekáme.

A zítra, prozradím ti tajemství.

Krásnou noc má milovaná

krásné sny.

Moc tě potřebuji, má nejmilejší.

Jsi mou velkou inspirací

při psaní mích básní.

Budu ti vším, čím budeš pro mě ty.

Budu ti sluníčko, co tě probouzí.

Budu ti měsíček, co tě uspává.

Budu ti vítr, co tě osvěží.

Budu ti obláček, co se snem připlouvá.

Budu ti deštěm, co tě osvěží.

Budu ti světlem, co tě provází.

Budu ti tmou, co tě uklidní.

Budu ti básní, co tě pohladí.

Budu ti láskou, inspirací.

Budu ti úsměvem, na tvé tváři.

Budu ti zázemím, pohlazením.

Budu ti vším, co pro mě budeš ty.

Procházka s tebou.

Hned šel bych se Projít,

na hezkém místě se zastavit,

dívat se potom do dálky,

a s tebou si povídati.

Slyšet tvůj hlas, cítit tvou vůni,

sledovat tvé pohyby,

vidět jak ti vlasy vlají.

jak se ti oči a ústa smějí.

A v duchu bych měl zlobivé myšlenky.

Ale neřekl bych ti o nich nic.

To by bylo moje tajemství.

Potom bych tě domů doprovodil

a byl bych rád, že jsem s tebou byl

Lásce netřeba slov.

Kdo by potřeboval slov, když miluje?

Láska je pocit, který máme v srdci.

A srdce, to přeci nemluví.

Mám strach, jestli ti dokáži dát, po čem toužíš.

Jen mohu ti slíbit, že pro to udělám

vše co bude v mé moci.

Naše láska vyschnout nemůže nikdy.

Pokud láska někdy vyschne,

tak pravá láska to není.

Na probuzení.

Dobré ráno má milá

krásný slunný den

sluníčko kouká do oken.

Posílám ti políbení

posílám ti báseň lásky

po ptačím štěbetání.

Má lásko z nejmilejších

toužím tě probouzeti

osobně polibkem.

A pak tě polibkem

dlouhým vřelým

probudím a podám snídani.

Lidé chtějí krásnou tvář, ne krásnou duši.

Ano, můj miláčku,

tak je zařízený svět.

Každý jde za krásou těla,

nikoho nezajímá krása duše.

Jistě, každý to říká, ale nakonec,

hledá tu krásu tváře.

Hledá, kouká, a když nic,

tak jde dál hledat tvář duše.

Každý čeká, že krásná duše,

musí krásnou tvář mít.

A že ošklivá tvář, zajisté,

musí ošklivou duši mít.

A pak se tvář musí schovat,

aby vynikla krásná slova.

A proto Cyráno musí žít tak,

že se musí schovat za tvář Kristiána.

Musí to tak lásko být,

aby ho Roxana vyslechla.

Svět je prostě takový,

A my ho spolu ho nezměníme.

Lásko, má múzo.

Má lásko, jsi mou múzou,

jsi kvítkem, růží rudou.

Pro které mé srdce bije,

když spolu jdeme krajem.

Lásko, budu tě držet za ruku,

budu tě držet kolem pasu,

budu tě líbat do vlasů,

na rtech, na krku.

Budu tě tisknout k sobě,

při slunci úsvitu.

Budu ti šeptat slůvka,

Při slunci západu.

No vidíš, lásko, na to myslím.

Na sen, touhu, nikdy nekončící.

Na které myslím v paprsku slunečním,

v měsíčním svitu, ve větru, vůni ovzduší.

Nic není, jak to vypadá.

Má milá, nic tak

není, jak vypadá.

S jednou žiji,

po druhé toužím.

Jen jedno srdce

každý člověk má.

A to své tobě

já toužím dát.

Má milá, nic není

jak to vypadá.

Nehledej štěstí

kde srdce umírá.

Odpověď nenajdeš

ve slovech krásných.

Ale v očích mých

smutných, uplakaných.