pátek 11. prosince 2015

Čeho bych byl schopen pro tebe

Já přeplaval bych moře,


přešel celou poušť,


postavil se rozvodněné řece,


postavil plamenům.





Já naučil bych se létat


a do nebes vzlétl,


jen abych u tebe byl,


můj miláčku.





Prosekal bych se buší,


zápasil bych se lvy,


Dal bych všechny poklady světa


Jen abych byl u tebe miláčku.

O životě

Kdo pak tě živote

kdo pak tě psal.

Kdo pak tě osude

kdo pak režíroval.


Kdo pak ty role nám

kdo pak rozdal.

Kdo pak to spřádal

kdo pak to zinscenoval.


Proč jeden je krásný

druhý zas ošklivý.

Jeden je zdravý

jiný zas nemocný.


Jeden je bohatý

druhý zas chudičký.

Jeden je úspěšný

druhý neúspěšný.


Jeden je svobodný

další bez svobody.

Jeden je vzdělaný

druhý bez vzdělání.


Kdo o tom rozhodl

kdo role rozdával.

Proč jeden má se líp

a druhý zase trpí.


Kdy se ta hra skončí

role se vymění.

Nebo je to seriál

nikdy nekončící.


Živote s osudem

kam nás to taháte.

My chceme vážení

měnit si ty role.


Dejte nám už šanci

něco s tím proveďte.

Proč jste tak rozhodli

co my s tím naděláme.


Že máme naději

sami si role změnit.

Jen musíme chtít

a nečekat na nic.


Že každý nový den

když se probudíme.

Máme možnost

poprat se s osudem.


Každý má naději

každý kousek štěstí.

Co s tím kdo udělá

jen na něm záleží.


Tak to je odpověď

života s osudem.

Tak to je nabídka

štěstí a naděje.


Lidičky dobrá to zpráva je.

Změnit si život i osud možné je.

Pokud dýcháme je vždycky naděje.

Pokud chceme štěstí mít budeme.

O dětství

Hezký den přeji,

zase básně smolím.

Vidím že dříve všechny děti,

měli stejně veselejší dětství.


Jen ti na vesnicích,

trochu pestřejší.

Ale kde by jste v Praze

mohli sehnat kohouty

na péra do čelenky?


Také jsme měli zbraně,

jen z dostupných možností.

Třeba po vánocích, jako kordy,

sloužili osekané vánoční stromky.

A hrávali jsme hokej, fotbal,

vybiku i na schovku.

Srandy bylo kopec,

od rána do večerníčku.


Dnešní děti znají ale,

jenom PC, TV, a nudu.

My jsme domů přišli

až řádně mokrý a špinaví.


Dnešní děti dobrodružství,

zažívají v knize, ve filmu.

My jsme ale dobrodružství,

zažívali v reálu.


Byli jsme piráty, mušketýry,

objeviteli, učitelé, doktoři.

Ve hrách jsme byli vše

Čím přáli jsme si být.


Byli jsme olympionici i mistři světa,

byli jsme zachránci světa.

Vlastnili jsme zoo a

byli presidenty vesmíru.


Kde že ty dětství jsi

dobo her a žádných starostí.

Někdy bych se chtěl kouknout

na tebe, jen očkem, potají.

Chci být s tebou

Má milá krásný den mi začíná


a to jen proto že vzpomínáš.


Má první vzpomínka je na tebe


Miláčku jsem rád, že tě mám.





Dnes je tak krásně že píši básně.


Chce se mi s tebou být a do práce nejít.


U vody by mi bylo lépe. S tebou samozřejmě.


Každý by mi záviděl, že já mám tě.





Lásko, co mám dělat s tou touhou.


Po tobě šílím, co mám dělat s myslí mou.


Nemohu za to, srdíčko si nedá poroučet.


Lásko, miláčku, kde jsi, proč trápíš mě.