Kdo je Rus? Byl hladomor to nejhorší peklo? Ne. Rus umí připravit daleko větší peklo./Vinnycja jako peklo na zemi: Hladomor nebyl to nejhorší, zvěrstva vojsk už ano/. Od které doby se datuje ta nenávist k Ukrajincům a systematická genocida, kterou se snaží Putin po vzoru Stalina obnovit?
Před devadesáti lety postihla Ukrajince katastrofa biblických rozměrů. Stalinem vyvolaný umělý hladomor znásobil již tak nezměrné strádání venkova, ale i měst. V rodinách se dokonce objevil kanibalismus. Lidé houfně umírali na ulicích, nebo si sami kopali hroby. Proč Ukrajina svou zemi tak vytrvale brání? Protože už nikdy nechce zažít co už tolikrát zažila.
Holodomor. Tak říkají zkáze vrcholící v letech 1932 až 1933 na Ukrajině. Za oběť hladomoru tam padlo podle amerického historika Timothy Snydera nejméně 3,3 milionu lidí. Jiné prameny uvádějí i vyšší čísla.
Období hrůzy bylo horší než peklo. Když smrt kosila lidi, zoufalí vesničané si alespoň z posledních sil kopali vlastní hroby. Když vymizeli i psi a kočky a nebylo co pozřít, děti jedly vlastní výkaly. „Jen začátkem roku 1933 umíralo více než deset tisíc osob denně,“ zmiňuje Snyder v knize Krvavé země.Ještě otřesnější jsou svědectví o kanibalismu. Excesy se děly dokonce v rodinném kruhu. Otcové si brousili nože na vlastní dcery. Matky nabádaly své děti, aby je po jejich smrti snědly. „Rodiny zabíjejí své nejslabší členy, obvykle děti, a jejich maso pak jedí,“ cituje historik záznam sovětské státní bezpečnosti. Historikové hovoří o dva a půl tisíci lidí odsouzených v těchto dvou letech za kanibalismus.
Proč k nevýslovné tragédii došlo? Proč nejvíc trpěla Ukrajina, když v době vrcholící hospodářské krize byl rok 1933 rokem hladovým i v západním světě? Podle některých historiků šlo totiž o výjimečný jev, kdy hladomor přímo nezpůsobila válka, ekonomická krize ani neúroda, ale genocida státní policie a politiky Josifa Stalina.
Masovému hladomoru na území obilnice Sovětského svazu předcházela systémová změna na sovětském venkově. Násilná kolektivizace a Stalinova takzvaná první pětiletka. „Hladomor byl nejdrastičtější odpovědí Stalina na `ukrajinskou otázku`. Počátky snah zamezit relativní autonomii Ukrajiny se datují už k jaru 1930,“
...........................
Vinnycja jako peklo na zemi: Hladomor nebyl to nejhorší, zvěrstva vojsk už ano
V peklo na zemi se na sklonku 30. a na začátku 40. let 20. století proměnila Ukrajina, v té době domov nejen Ukrajinců, ale také Židů a Poláků. A rány pršely z několika stran - zatímco Ukrajinci ještě před vypuknutím války čelili obrovské vlně stalinského teroru, po napadení Sovětského svazu hitlerovským Německem se terčem esesáků stali zase Židé. Symbolem obojího by mohlo být město Vinnycja.
Během ruské občanské války v letech 1919 až 1922 čelili ukrajinští Židé útokům všech stran, které válčily i mezi sebou, hodně z nich proto utíkalo z venkova pod ochranu vinnyckých domů.
V roce 1931 se město stalo centrem celé Vinnycké oblasti. V roce 1932 a 1933 zasáhl celou Ukrajinu strašlivý, 17 měsíců trvající hladomor, na nějž denně umíralo kolem 25 tisíc lidí. Šlo o důsledek zhruba 30 nařízení centrální sovětské vlády vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina, který se rozhodl vzpurnou zemi, vzdorující sovětské moci, zlomit devastačními podmínkami pro výkup obilí.
Ukrajinské kolchozy nesměly pod drakonickými tresty včetně trestů smrti používat obilí k obchodu ve svých oblastech a stejnými tresty se postihovalo i nesplnění plánu odvodu obilí. Hladomor zasáhl více rolnické oblasti než města, zničující dopad ale měl na celou Ukrajinu.
O několik let později pak vtrhl stalinský teror přímo do ulic Vinnycji - a jeho vykonavatelem se tentokrát stala sovětská tajná služba NKVD.
Vraždění v režii NKVD
V letech 1937 a 1938 povraždila NKVD na třech místech ve Vinnycji kolem 9000 až 11000 Ukrajinců, mužů i žen. Všichni se stali oběťmi takzvané Velké čistky, tedy obrovské vlny stalinských represí, dopadajících na většinu vrstev tehdejší sovětské společnosti. Čistka měla za cíl zlikvidovat poslední projevy opozice vůči Stalinovi a pomoci mu upevnit absolutní moc.
Ukrajinští obyvatelé Vinnycji, označení za příslušníky protistalinského spiknutí, byli v letech tohoto teroru nahnáni v několika vlnách do ovocného sadu na západě města, na centrální hřbitov a do Lidového parku, kde byli na krajích velkých jam sloužících jako masové hroby zastřeleni dvěma (v některých případech třemi) ranami do zátylku. Mužům byli před popravou svázány ruce vzad, mladší ženy byly vysvlékány donaha. Rodiny obětí nebyly o popravě informovány a nikdo jim nepředal ani osobní věci a doklady zavražděných - ty byly zahrabány v samostatné jámě nedaleko masových hrobů, do nichž napadaly oběti.
Svět se proto v této době o masakru ještě nedozvěděl - vraždění ve Vinnycji překryly jednak zprávy o dalších stalinských zločinech, jednak fakt, že pozornost světové veřejnosti v té době již budilo nacistické Německo, které v roce 1937 obsadilo znovu Porýní. K veřejnému odhalení vinnyckého masakru došlo až v roce 1943 po okupaci Ukrajiny nacistickým Německem - přičemž Němci zatajili, že si velmi podobné vraždění v témže městě sami zopakovali. Jen jejich terčem byli namísto Ukrajinců Židé.
Žádné komentáře:
Okomentovat