K izraelskému tématu

💥 "Je zásadní uznat, že Židé v Izraeli NEJSOU osadníky-kolonisty❗ Jak židovské, tak arabské vazby na tento region jsou hluboce provázané. Dosažení trvalého řešení konfliktu vyžaduje spíše pečlivě vyjednané DOHODY MEZI ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI než jednostranné deklarace a postoje," píše Julie Sebutinde, místopředsedkyně ICJ, ve svém poradním stanovisku v červenci 2024. Její stanovisko je stále velmi aktuální. 

Zde je překlad 1. části: 

"Dříve než se budeme zabývat otázkami, které vzneslo Valné shromáždění, je nezbytné pochopit historické nuance izraelsko-palestinského konfliktu.

Izraelsko-palestinský konflikt má původ ve sporných nárocích na svrchovanost nad územím zahrnujícím britskou mandátní Palestinu v roce 1947. 

Židovský národ považuje tuto oblast za svou historickou vlast, zatímco palestinští Arabové a jejich spojenci ji považují za vlast palestinských Arabů. 

Panarabský pohled vidí jádro konfliktu ve vysídlení palestinských Arabů z tohoto území a v následných územních ziscích Izraele na tomto území. Izrael je podle nich často považován za agresivní a expanzivní a za hlavní zdroj regionálních nepokojů. 

Jejich odpor vůči Izraeli vychází z panarabského přesvědčení, že Palestinci jsou podstatnou součástí jednoty arabského světa a že Palestina jako jejich vlast by měla zůstat nerozdělena. 

Tento postoj je podpořen přesvědčením, že palestinští Arabové jsou homogenním původním národem, který má ke spornému území hluboký vztah a nezadatelné právo se na něj vrátit a uplatňovat na něm právo na sebeurčení.

Palestinská národní charta, čl. 1, stanoví, že „Palestina je vlastí arabského palestinského lidu: je nedělitelnou součástí arabské vlasti a palestinský lid je nedílnou součástí arabského národa“. Článek zakládá palestinskou identitu v kontextu širších arabských národů a potvrzuje nedělitelnost Palestiny jako vlasti palestinského lidu. Článek 6 stanoví: "Palestinci jsou ti arabští státní příslušníci, kteří do roku 1947 běžně pobývali v Palestině bez ohledu na to, zda z ní byli vyhnáni, nebo v ní zůstali. Každý, kdo se narodil po tomto datu z palestinského otce, ať už v Palestině, nebo mimo ni, je rovněž Palestinec."

👉 Na druhou stranu židovský národ má STAROBYLOU HISTORII na stejném sporném území, které bylo v době britského mandátu známé jako „Palestina“ a po získání nezávislosti jako Izrael. 

👉 Jejich NÁROK NA DOMORODOST se zakládá na NEPŘETRŽITÝCH historických a kulturních vazbách, které existovaly dlouho před Balfourovou deklarací z roku 1917 nebo britským mandátem z roku 1922 či vznikem Izraele jako nezávislého státu v roce 1948.

👉 Jejich NÁROK NA TOTO ÚZEMÍ sahá až do dob starověkého Izraelského království před 3 000 lety. Jejich pouto k této zemi PŘETRVÁVÁ navzdory protivenstvím, pronásledování a diaspoře, kterým židovský národ po tisíciletí čelil. 

Izrael tvrdí, že podstatou konfliktu nejsou soupeřící územní nároky jako takové, ale spíše panarabské POPÍRÁNÍ existence a legitimity Izraele jako nezávislého nearabského státu v regionu, který je vnímán jako patřící výhradně Arabům. Podle Izraele je cílem jeho protivníků ZLIKVIDOVAT jeho existenci jako národa, a proto jsou akce Izraele čistě obranné, zaměřené na ochranu jeho svrchovanosti před těmito existenčními hrozbami.

Bez ohledu na rozdílné pohledy na jeho původ a povahu zahrnuje izraelsko-palestinský konflikt složité historické, kulturní, ideologické a územní problémy, na nichž se podílí více států a nestátních aktérů. 

👉 Podle mého názoru je před zodpovězením otázek položených Valným shromážděním nezbytné POCHOPIT historické nuance izraelsko-palestinského konfliktu, včetně soupeřících územních nároků stran v bývalé britské mandátní Palestině, jakož i předchozí a probíhající snahy o řešení konfliktu prostřednictvím vyjednávacího rámce stanoveného Radou bezpečnosti. 

👉 Při uznání arabských nároků na území je zásadní uznat, že ani Židé v Izraeli NEJSOU osadníky-kolonisty. Jak židovské, tak arabské vazby na tento region jsou hluboce provázané. 

👉 Dosažení trvalého řešení konfliktu vyžaduje spíše pečlivě vyjednané DOHODY MEZI ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI než jednostranné deklarace a postoje. 

❗ Soudní doporučení založená na jednostranných narativech a vydaná v kontextuálním vakuu mají nejmenší šanci pomoci Valnému shromáždění OSN nebo Radě bezpečnosti dosáhnout tohoto ušlechtilého cíle.

▪️ Konkurenční územní nároky na území bývalé mandátní Palestiny

Abychom mohli odpovědět na otázky položené Valným shromážděním, je nutné posoudit konkurenční historické a územní nároky obyvatel území dříve známého jako britská mandátní Palestina. Historie Palestiny a Izraele nezačala Balfourovou deklarací z roku 1917, britským mandátem z roku 1922 ani vyhlášením nezávislosti Izraele v roce 1948.

Dějiny obyvatel území dříve známého jako britská mandátní Palestina trvají spíše tisíciletí, jak je stručně popsáno níže.

▪️ Židovský národ

V rozporu s obecným míněním dostupné DŮKAZY ukazují, že již od roku 1200 př. n. l. existoval židovský národ na území známém jako dnešní Izrael (v době britského mandátu v letech 1922-1947 známý také jako „britská mandátní Palestina“) jako soudržná národní skupina s dobře zavedenou a zformovanou kulturou, náboženstvím a národní identitou, jakož i FYZICKOU PŘÍTOMNOSTÍ, která se udržela po staletí navzdory ničivým dopadům dobytí a rozptýlení do exilu. 

Starověký Izrael existoval v letech 1000-586 př. n. l., což dokládají současné archeologické nálezy. Starověký Izrael byl rozdělen na dvě provincie či království: severní království zvané Izrael, jehož hlavním městem bylo Samaří; a jižní provincie Judea neboli Juda (hebrejsky J'hudah) s hlavním městem Jeruzalémem. 

Existuje mnoho důkazů o tom, že Židé žili v oblasti starověkého Izraele v letech 1000-586 př. n. l.. Toto období odpovídá éře sjednocené monarchie za králů Saula, Davida a Šalomouna a následnému rozdělení izraelského a judského království. 

Důkazy zahrnují archeologické nálezy v Davidově městě. Vykopávky v jeruzalémském „Davidově městě“ odhalily stavby, opevnění a artefakty datované do doby tradičně spojované s vládou krále Davida. Nápis nalezený v Tel Danu zmiňuje „Davidův dům“ a poskytuje mimobiblické důkazy o Davidově dynastii. Mešská stéla (známá také jako Moábský kámen) je artefakt z 9. století př. n. l., který odkazuje na Izraelské království a jeho interakce se sousedním Moábem. Ostraky (keramické střepy s nápisy) nalezené v Lachiši z konce 7. století př. n. l. umožňují nahlédnout do správy a vojenských záležitostí Judského království. Četné artefakty, včetně keramiky, pečetí a nápisů, byly nalezeny po celém Izraeli a Judsku. Tyto artefakty dokládají existenci usedlé, gramotné společnosti, která se zabývala obchodem, zemědělstvím a správou věcí veřejných. 

Hebrejská Bible (Starý zákon) podrobně popisuje historii, kulturu a správu Izraelitů v tomto období. Ačkoli jsou tyto texty náboženské povahy, mnozí vědci je považují za cenné historické dokumenty. 

Asyrské nápisy a kroniky zmiňují izraelské a judské království, včetně vzájemných vztahů, konfliktů a poplatků. Například na Černém obelisku Šalmanesera III. je vyobrazen izraelský král Jehu, který platí asyrskému králi tribut. Tyto kombinované archeologické, textové a historické důkazy POTVRZUJÍ EXISTENCI A NEPŘETRŽITÉ OBÝVÁNÍ židovského národa ve starověkém Izraeli v období 1000-586 př. n. l..

V průběhu času byla starověká izraelská země vystavena různým výbojům a okupacím ze strany silnějších království, včetně Babylonské říše (586-539 př. n. l.), Perské říše (539-332 př. n. l.), helénistické éry (332-167 př. n. l.), dynastie Hasmoneovců (167-63 př. n. l.), Římská říše (63 př. n. l.-324 n. l.), byzantská éra (324-638 n. l.), arabský chalífát (638-1099 n. l.), křižáci (1099-1291 n. l.), mamlúcká éra (1291-1517 n. l.), Osmanská říše (1517-1917 n. l.) a britský mandát (1917-1948). Přestože tyto dobyvačné výboje vedly k tomu, že mnoho Židů bylo vyhnáno nebo rozptýleno do různých částí světa na více než 1500 let, existoval zbytek, který NADÁLE ŽIL V ZEMI dnešního Izraele, dokud se v roce 1882 a v následujících letech nezačal vracet značný počet Židů. V té době v zemi nežilo více než 250 000 Arabů. V roce 1948, po holocaustu, získal Stát Izrael nezávislost neboli sebeurčení. 

Výše uvedenou historii posilují nedávné archeologické DŮKAZY získané systematickým výzkumem všech pozůstatků minulosti země od pravěku až po konec osmanské nadvlády, které jasně odhalují historickou vazbu mezi židovským národem a Zemí izraelskou a odkrývají pozůstatky jeho kulturního dědictví v jeho vlasti. 

Tyto viditelné pozůstatky pohřbené v půdě představují fyzické SPOJENÍ mezi minulostí, přítomností a budoucností židovského národa v této části světa. Lze tvrdit, že PRÁVĚ TATO HISTORIE byla pro civilizované společenství národů prostřednictvím Organizace spojených národů podnětem k obnovení „národní vlasti židovského národa“ v roce 1948.

▪️ „Syria Palaestina“

Územně se název „Palestina“ vztahoval vágně na oblast, která byla 400 let před první světovou válkou součástí Osmanské říše. 

V roce 135 n. l., po potlačení druhého židovského povstání v provincii Judea neboli Juda, Římané tuto provincii PŘEJMENOVALI na „Syria Palaestina“ (neboli „Palestinská Sýrie“).

Římané tak učinili za trest, aby se znelíbili „Y'hudim“ (židovskému obyvatelstvu) a smazali spojení mezi nimi a jejich provincií (hebrejsky známou jako Y'hudah). Název „Palaestina“ se používal ve vztahu k lidu známému jako Pelištejci, který se vyskytoval na pobřeží Středozemního moře. Pelištejci jsou starověký kmen, který se přistěhoval z egejské oblasti a usadil se v oblasti Kanaánu, zhruba odpovídající dnešnímu pásmu Gazy, jižnímu Izraeli a části jihozápadního Libanonu, a který byl znám svými konflikty s Izraelem.

Pojem „Palestina“ se používal po staletí BEZ PŘESNÉHO GEOGRAFICKÉHO NEBO ÚZEMNÍHO VYMEZENÍ. 

Před vznikem „britské mandátní Palestiny“ se palestinští Arabové považovali za jednotnou identitu s Araby v subregionu až do dvacátého století. 

Když významný americký arabský historik, profesor Philip Hitti, svědčil v roce 1946 před anglo-americkým výborem proti rozdělení mandátní Palestiny, poznamenal: „V dějinách nic takového jako ‚Palestina‘ neexistuje, rozhodně ne.“ 

První palestinsko-arabský kongres, který se sešel v Jeruzalémě od 27. ledna do 10. února 1919, aby vybral palestinské zástupce pro pařížskou mírovou konferenci, přijal rezoluci, v níž mimo jiné považoval Palestinu za nedílnou součást arabské Sýrie. 

První palestinský arabský kongres, který se konal v lednu a únoru 1919 v Jeruzalémě, byl významnou událostí v dějinách palestinského nacionalismu. Na tomto kongresu se sešli zástupci různých palestinských regionů, aby diskutovali o svých obavách a aspiracích v reakci na politické změny po první světové válce a rozpadu Osmanské říše. 

Mezi hlavní rezoluce a prohlášení kongresu patřilo odmítnutí Balfourovy deklarace z roku 1917, která podporovala zřízení „národního domova pro židovský národ“ v Palestině.

Delegáti to považovali za ohrožení práv a existence arabských obyvatel Palestiny. Kongres požadoval nezávislost Palestiny jako součásti většího arabského státu. Usilovali o vymanění se z britské kontroly a stavěli se proti jakékoli formě zahraničního mandátu nebo kolonizace. Kongres zdůrazňoval jednotu Palestiny s větším arabským světem, prosazoval úzké vazby se sousedními arabskými zeměmi a vytvoření jednotné arabské fronty na ochranu jejich zájmů. Delegáti vyzvali k vytvoření demokratické vlády v Palestině, která by zastupovala její arabskou většinu, a k právu na sebeurčení bez vnějších zásahů. 

Sjezd se rozhodl vyslat delegaci na pařížskou mírovou konferenci, která by předložila jejich požadavky a stížnosti a usilovala o mezinárodní uznání a podporu jejich věci.

Usnesení prvního palestinského arabského kongresu položila základy palestinského národního hnutí a odrážela aspirace a obavy tehdejšího arabského obyvatelstva v Palestině.

Místní arabský vůdce řekl Peelově komisi, která nakonec navrhla rozdělení Palestiny: "Žádná taková země [jako Palestina] neexistuje! 'Palestina' je termín, který si vymysleli sionisté! . . . Naše země byla po staletí součástí Sýrie."

▪️ Vznik „britské mandátní Palestiny“ ve 20. letech 20. století

Po porážce Osmanské říše v první světové válce a následném rozdělení osmanských území Společností národů vznikla v roce 1922 Britská mandátní Palestina. Palestinský mandát byl mandátem „třídy A“ uděleným Velké Británii, jehož hlavním úkolem bylo obnovit národní domov pro židovský národ, zejména pro ty, kteří utíkali před pronásledováním a holocaustem.

Británie vydala Balfourovu deklaraci v roce 1917 a v roce 1922 ji začlenila do konečného schváleného textu mandátu. Balfourova deklarace uváděla, že britská vláda „upřednostňuje zřízení národního domova pro židovský národ v Palestině“ a souhlasí s tím, že Británie vynaloží „veškeré úsilí“, aby to usnadnila, aniž by byla dotčena „občanská a náboženská práva stávajících nežidovských komunit v Palestině“.

K formálnímu zřízení britské mandátní Palestiny došlo 24. července 1922, kdy Společnost národů udělila Británii mandát, který oficiálně vstoupil v platnost 29. září 1923.

Územní rozsah britské mandátní Palestiny původně zahrnoval dvě oblasti označované jako Transjordánsko (na východě) a Palestina (na západě). Hranice původní mandátní Palestiny byly na základě jednání a dohody stanoveny takto. Hranice na severu vzešla z anglo-francouzských jednání v roce 1923. Ta na jihu byla stanovena smlouvami v polovině 20. let 20. století mezi Velkou Británií a novým státem Saúdskou Arábií. Hranice mezi mandátem Palestina a mandátem Mezopotámie (Irák) neměla bezprostřední význam vzhledem k tomu, že se linie nacházela uprostřed neobydlené pouště a Británie kontrolovala obě strany. 

Tato hranice byla nakonec stanovena výměnou dopisů v roce 1932. Východní část mandátní Palestiny (tvořící 80 % území a známá jako „Transjordánsko“) zůstala pod britskou správou až do 25. května 1946, kdy se stala nezávislým Transjordánským královstvím a později byla přejmenována na Jordánsko. 

Západní část mandátní Palestiny (která tvoří 20 % území a byla označována jako „Palestina“) zůstala pod britskou mandátní správou až do května 1948, kdy Velká Británie mandát ukončila. Právě toto poslední území tvořící 20 % původního mandátu Palestina (dnes označované jednoduše jako „Palestina“) zůstává předmětem sporu v izraelsko-palestinském konfliktu.

▪️ Rozdělení mandátní Palestiny a návrh na „dvoustátní řešení“

Návrh na vytvoření dvoustátního řešení na území britské mandátní Palestiny (jednoho pro židovské a druhého pro arabské obyvatelstvo) byl opakovaně zařazován na pořad jednání OSN, ale byl OPAKOVANĚ ODMÍTÁN arabským obyvatelstvem žijícím na tomto území i arabskými sousedy Izraele. 

Konec 1. části překladu. Více k tématu "dvoustátního řešení" v 2. části textu.

_____________

Nesouhlasné stanovisko místopředsedkyně Sebutinde ke stanovisku "Právní důsledky vyplývající z politiky a postupů Izraele na okupovaném palestinském území, včetně východního Jeruzaléma", ICJ.

https://icj-cij.org/node/204162

Volme ty slušnější.

Slýchávám lidi co říkají o projevech obou stran. Prý: vždyť jsou obě strany politického spektra (demoblok x temnoblok) stejní. Oba na sebe hází špínu. 🤦 Tak jsem udělal koláž těch "nejbrutálnějších" ukázek v kolážích. Opravdu jsou všichni stejní? A řekněte která kampaň je slušnější a která agresivní až extrémní. A která kampaň je vám bližší. Asi poznáte sami která koláž patří ke komu. Ale ještě to popíši. První je demoblok (strany Fialovi vlády) druhý je temno blok (komplet opozice)

Tak co budete volit? Který blok si přejete ve vládě?

Má russácko funkční jederné zbraně?

Řekl bych, a podle mě se to blíží jistotě, že russáci už dávno vyzkoušeli aktivaci jaderných zbraní, ale z hrůzou zjistili v jakém stavu je mají. A bylo to když putler vydal rozkaz k aktivaci těchto zbraní (nevím přesně kdy, ale bylo to někdy loni). A tak místo nějakého veřejného odzkoušení přešli jen na Boha pusté vyhrožování. 

Jinak jsem přesvědčen, že by je už cvičně použili hned, jak je putler nechal (chtěl nechat) aktivovat. Co by mu jinak bránilo udělat alespoň jeden cvičný výbuch? A vážně nevěřím v jeho genialitu a smysl pro humor, že by chtěl dělat jen bububu a víc nic, aby se jen bavil naším strachem. 

Čím dál víc si myslím, že po tom co předvedli na Ukrajině, která prakticky žádnou armádu ani neměla, už dávno nemají nejsilnější (nebo 2 nejsilnější) armádu světa, a že už dávno nejsou ani tou jadernou velmocí. A že se jich už nemusíme bát. 

https://denikn.cz/1821551/podivne-rusno-v-arkticke-nove-zemi-a-putinova-tajna-schuzka-chysta-se-rusko-postrasit-svet/?fbclid=IwdGRjcAMeT5tleHRuA2FlbQIxMQABHhEcftEeRRW7F9hY0LcHNLu1R7CkyBf3X0KQOKS5Na19Y_CxAZBlJ9Rftp-H_aem_74ceohiF3UkOacQPYrErXA

https://www.facebook.com/share/p/1BuLBg5Czs/

Věčné stesky na mládež.

Když slyším ty stesky na tu mladší generaci, na dnešní mládež a dnešní děti. Jak jsou líný, neslušný, nemají úctu, neumí se bavit a hrát si, a mají jen ty své elektronky… Tohle o mladší generaci říkali ti starší už v americkém Řecku. 👍😂 A nemusíme do takového dávna, stačí si vzpomenout jak si na nás stěžovali naši rodiče a prarodiče. 👍😂 A jestli se nám nelíbí dnešní mládež, tak co si sáhnout do svědomí? 

Jak se chováme my teď? Dáváme dobrý příklad mladší generaci? Víte že jací budeme my, tací budou naše děti? Začněme především tím, že budeme mít úctu a pokoru k našim dětem, k našim rodičům, k našim přátelům, kolegům a sousedům, ke všem lidem kolem sebe které potkáte. K úředníkům, lékařům, policistům, učitelům… Není nad vlastní příklad. Vlastně, není jiný příklad než vlastní.👍😉 

A ty stesky na zábavu. 🤦 A naučili jsme je bavit se jinak? Nekupujte dětem elektroniku ale tužky, papír, štětce, barvy, čtvrtky.... A ať si hrají jako my v jejich věku. Vždyť je jen na nás, jak budou děti trávit svůj volný čas. Ono je to spíš o nás a naší nechuti s nimi trávit čas, než o jejich nechuti si hrát jako jsme si hráli my. Když dítě nebudeme učit na nočník, jíst příborem, čistit si zuby, mluvit, chodit… tak to nebude umět a vyroste z něj zvířátko. 

A čí to bude chyba? Dobou? 🤦 

A tak si hrají tak jak jim to umožňují dnešní možnosti, to je celé. No a co si budem povídat, my jsme si také hráli podle možností té doby. A co si budem, kdyby i za nás byly mobily a playstationy, tak si také hrajeme jen s nimi. A co si budem, i my co jsme v tom nevyrostli, dnes také sáhneme spíš po kartách nebo arkádách na mobilu než po papíru a tužce, že jó? 😉 A jestli neplatí: všechno máme ve svých rukou, tak v tomto případě to platí určitě. 

Odpůrci jinakosti

Odpůrce jinakosti používá šílené výmluvy proč jsou proti. Od toho že kazí společenské vnímání světa (bourají tradiční život) přes: by vychovali stejně odlišné lidi až po úplnou bsurditu: po LGBT přijdou na řadu pedofilové, nekrofilové, zoofilové a další -filové, až: jsou vlastně nemocní. 🤦

Vzhledem k tomu že odlišnost nás provází od nepaměti už desítky tisíc let, tak se nestalo že by kdy bourali tradice, naopat ti “normální" tu stále ty tradice mají a ta “normálnost" tu má stále navrch. 🤦 Začnu tím nejnebezpečnějším nesmyslem: 

A fakt nikdy nebudou na řadě pedofilové zoofilové nekrofilové a jiní -filové, a mít stejná práva jako heterosexuálové. Víte proč? Protože u těchto -filů jde o soužití a sexualitu kde nemůže svobodně souhlasit i ten druhý. A v případě nekrofilů to není ani možné. 🤦 

A tak se tato skupina -filů prostě nemůže brát jako normální lidi a nemohou mít tak stejná práva jako je to u homosexuálů, heterosexuálů, transsexuálů, transvestitů. 👍🤦

U -sexuálů je souhlas obou možný a pro soužití a sex i nutný. A proto se berou jako normální a neberou se jako nenormální -filové. A proto mají (by měli mít) stejná práva. 👍

A proto -sexualové nejsou a nemohou být devianti, protože by devianty byli i ti “normální". A proto -filové jsou devianti, protože fakt není normální aby ve vztahu byl jeden pán a druhý jen sexuální nástroj. Chápete ten rozdíl mezi normálností a nenormálností?👍 🤦

Další hloupý názor, že se to dá změnit výchovou. Né, sexuální orientace se fakt nedá získat výchovou. To je stejná hloupost, jako by si bílý rodiče adoptovali černé dítě a to by zbělelo. A černí rodiče bílé dítě a to by zčernalo. 🤦

Nebo že je to nemoc? někteří mohou být psychicky nemocní, jako že určitě jsou, a nejen lidé z komunity LBGT. Ale u některých lidí z LGBT je to právě kvůli odpůrcům, protože se musí skrývat a tajit to. Někdy úspěšněji někdy neúspěšně. 😢 

A potom mají né kvůli své orientaci, ale kvůli odpůrcům a jejich šikaně trauma a psychické problémy. A neměli by je, kdyby je všichni nebrali jako něco špatného až zrůdného, ale jako normální lidi.👍

Jak se bojuje pomoci médií.

A tak je to se vším. Děti, hladomor, rozbitá škola či nemocnice.... 

A svět, hlavně ten arabský a islámský, to vezme a předělá ve zbraň proti Izraeli a Židům. A úplně pominou fakt kdo za to může a kdo ty zprávy šíří a komu to slouží. 🤦🤮

V podstatě islámští teroristé vedou stejnou válku jako Vietkong. Ten nebyl schopen porazit USA které pomáhaly jižnímu Vietnamu. Tak musel bojovat zákeřněji.

Komunistický severní Vietnam začal rekrutovat civilisty a i děti do svých jednotek a když někdo z těch rekrutů padl, tak už to nebyli bojovníci ale civilové. 🤦 

Ale to ještě nestačilo a tak zapojili média a celý svět. A najednou se děly věci. Šířilo se zabíjení jen z USA strany. To že Vietkong vraždil vesele dál nikdo neřešil. Byl to přeci boj za osvobození né? 🤦 

A pomohlo to. USA byly pod palbou světa, hlavně komunistického, ale i domácího (troufnu si říci, řízeného ze zahraničí hlavně komunistickým světem) a tak USA ustoupili tlaku světa a nechali jižní Vietnam na pospas severnímu komunistickému Vietnamu. 🤮 

Zneužití novinářů a světového i domácího mínění se vietnamským komunistům vyplatilo a dosáhli svého. A teď se to snaží napodobit islámský teroristé v Gaze. 

A jak vidíme, velmi úspěšně. Bohužel ukázka že svět se nepoučil. A opět se nechává zneužívat a manipulovat zločinci. A opět novináři šíří propagandu. 

Snad se tentokrát nepovede dezinformacemi porazit pravdu a skutečnou tvář zla, jako se to povedlo komunistům ve Vietnamu. 

Co nám to říká? Že komunismus, nacismus, islamismus mají stejné zájmy a bojují stejnými zbraněmi. Terorismem 

Co nás čeká od vlády ano-spd-stačilo.

‼️ Přátelé, situace je extrémně vážná. Komunisté už vytváří videa, koho po volbách zavřou ‼️

Komunistická fanouškovská stránka Konečné "Kačinec" zveřejnila video, na kterém jsou politici a známé osobnosti ve vězení. Kromě svých politických oponentů by chtěli lidé ze Stačilo! zavřít i osobnosti z umělecké scény. Ve vězeňském mundúru tak můžete vidět režiséra Pelíšků Jana Hřebejka, herce a podporovatele Ukrajiny Ondřeje Vetchého a herečku Evu Holubovou. Tuto hnusnou, totalitní prasárnu pak uzavírá Markéta Pekarová Adamová na vězeňském, nemocničním lůžku. Ta totiž v těchto volbách právě kvůli nemoci nekandiduje, to ale komunistům nevadí. Chtějí ji zavřít i tak. 

Celý klip pak následně uzavírá výzva k volbě komunistického Stačilo! a termín 3. a 4. října. Datum voleb.

Já opravdu dokážu pochopit výrok: "Nemám koho volit.", zároveň jde ale vždy hlasovat proti někomu nebo proti něčemu. A toto je právě ten moment. 

Prosím, hlasujte u voleb proti vyhrožování, zavírání a vysmívání se nemocným. 

Hlasujte proti komunistům.

Hlasujte proti Stačilo!

Tomio Okamura má plán: Dodat Babišovi do jeho vlády "odborníky". Když se ale podíváme na "odbornost" členů SPD, připomíná to spíš pojízdný cirkus. Říkejme mu pracovně Cirkus Tomio. Jací klauni do něj patří nebo ještě donedávna patřili?

Radek Koten: "Mikrovlnka je stroj, který nás pomalu zabíjí. Hlavně nenápadně."

Karla Maříková (SPD): "Dnes jsou mikrovlnky označovány za bezpečné. To byl ale i tabák a azbest!"

Miloslav Rozner (SPD): "Romský tábor v Letech byl neexistující pseudokoncentrák."

Jiří Kobza (dlouholetý člen SPD, nyní už ve Stačilo!): "Střelec na filozofické fakultě byl špičkovým produktem inkluzivního progresivistického školství."

Ivan David (SPD): "Rusko bylo vyprovokováno!"

Tak to vidíte. Nejenže lidé z SPD otevřeně a zcela účelově šíří nenávist, rasismus, závist a další špatné emoce, jsou to ještě k tomu blázniví konspirátoři a hochštapleři, mezi kterými byste "odborníka" fakt nenašli. Prostě cirkus. Cirkus Tomio. Zatím jen na papíře.

Nenechme si ho proto z naší milované České republiky udělat v praxi.

Politická kultura se obnoví ze zdola.

Strany co se pyšní že nemají za sebou korupční kauzy (podplácení), je nemají i proto, že zatím nebyly u vlády. Což je pravda, protože pokud o ničem nerozhodují, tak je nikdo nemá potřebu korumpovat (podplácet). Tedy na úrovni státu a kraje. O místním podplácení (korupci) se moc nemluví a nepíše). 

 Musí se začít od nejnižších pater, prakticky od každého z nás. Pokud nám nevadí že náš známý nebo oblíbenec dělá něco co až mlátí do očí, tak se opravdu nic nezmění. A pokud nám vadí jen to co dělá někdo cizí nebo neoblíbený, tím se politická kultura ještě víc ohýbá. 

Protože se nahoru dostanou už úplný svině, který slíbí těm dole nějakou maličkost za to že budou slepý. Nižší daně a vyšší platy, něco zadarmo nebo se slevou, méně práce a vyšší důchod... A lidi potom nevidí (přehlíží) jak si hrabe pro sebe. Respektive jim to nevadí.

U nás to má v rukou už od revoluce ODS (před tím OF samozřejmě) a Benátky za nich rozkvetli do krásy a dnes je z nich civilizované západní městečko. Proti tomu co to bylo za komunismu je to úplně jiné městečko. A získávají tu vždy pohodlnou většinu (na státní úrovni bych napsal skoro ústavní většinu). 

Lidem se tu líbí. A je to u mě jediný případ kdy volím ODS. Škoda že nejsou politici ODS tak dobrý i na celostátní úrovni. A jsme na začátku. Změní se to od spoda. Na kandidátkách do sněmovny by měli být úspěšní komunální politici a né někdo koho tam vyhoupla revoluce, skrze OF a už tam zůstali a nepustí tam dnes nikoho kdo se úspěšně uvedl v komunální politice. 

Možná důvod proč teď volím ve vyšších patrech politiky Starosty.

https://www.facebook.com/share/p/1JPkef6vJn/

Proč byl za komunismu nedostatek?

To jsme slyšeli za komunismu. Nedostatek všeho je kvůli tomu že si to lidi kupují do zásoby. Tedy musím přiznat že jsem tomu věřil taky. Ono to dává trochu smysl, když si člověk řekne, že někdo má něco za dalších deset lidí, tak těch dalších deset už to tedy nemá. A když nezažil nic jiného aby mohl srovnávat. Ale věřil jsem tomu jen do chvíle, když komunismus padnul (a chci věřit že definitivně, i když letošní preference tomu nasvědčují). 

Jak mile se začalo hospodářství uzdravovat, a plnili se obchody, nejen já ale i další lidi jsme kupovali do zásoby jak jsme byli zvyklí. Ale druhý den obchody zase byli plný. Tak kdo mohl tak opět něco přikoupil. A druhý den opět. A tak jsem nejen já poznal, že nemusíme blbnout a bát se že to zase nebude. A čím dál bylo od revoluce, tím méně jsme kupovali do zásoby. A dnes už máme doma jen to co skutečně potřebujeme a spotřebujeme.

Protože víme, že když něco chybí, tak můžeme na poslední chvíli před zavírací dobou přijít a koupit to, protože to tam většinou bude ještě pár minut před zavíračkou, nebo něco čím se to dá nahradit. Ne jako za komunistů, kdy přišlo dopoledne nějaké zboží, a kdo si nevzal volno v práci nebo neměl známého v krámě, tak se už na něj nedostalo, protože za hoďku dvě už to zase nebylo a nebyla ani náhrada. 

No a tak jsme všichni pochopili, že nedostatek není kvůli lidem co si nakoupili víc než potřebovali (kolikrát ani nemohli, protože to často bylo na příděl: 1 kg na hlavu a tak) ale kvůli systémem. A také za to nemohli lidé pracující v obchodech, ani zlodějny, ani podniky co to dodávali do obchodů. Protože ti všichni od pěstitelů a výrobců až po prodavače tu jsou stále. Jen tu není komunismus. Kde byla chyba je tedy víc než jasné.

Skvělý text o gazanech.

Pojďme si jen v něčem ujasnit.

- Pokud máte v domě rukojmí, nejste nevinní.

- Pokud jste napadli Izrael 10/7, nejste nevinní.

- Pokud jste plivli na rukojmí, když byli vlečeni do Gazy, nejste nevinní.

- Pokud jste se pokusili lynčovat rukojmí, když byli propuštěni, nejste nevinní.

- Pokud jste věděli, kde je drženo rukojmí a neřekli jste to Izraeli (navzdory nabídce 5 milionů dolarů), nejste nevinní.

- Pokud jste volili Hamás, nejste nevinní.

- Pokud chválíte nebo omlouváte teror v jakémkoliv postavení, nejste nevinní.

- Pokud házíte kameny po lidech nebo autech, nejste nevinní.

- Pokud jste někdy mávali vlajkou teroristické organizace, nejste nevinní.

- Pokud jste nějak spolupracoval s teroristy, nejste nevinní.

- Pokud učíte své děti zabíjet Židy, nejste nevinní.

- Pokud voláte po genocidě židovského národa skandováním věcí jako „Z řeky k moři... ”, což znamená vymazat Izrael, nejste nevinní.

- Pokud prohlašujete, že Hitler měl pravdu, nejste nevinní.

- Pokud jste Hamás doprovázeli jako „Novináře“ nebo jste je vědomě schovali v nemocnici, ve které pracujete, nejste nevinní.

- Pokud obtěžujete Židy na internetu nebo v reálném životě, ať už hlasově nebo fyzicky, nejste nevinní.

Teď, když jsme si to vyjasnili, jaké procento Gazanů je podle vás nevinné?

Teď to porovnejte s procentem nevinných Němců zabitých ve druhé světové válce.

Pokud nebudete proti porážce nacistů, měli byste stát při Izraeli, protože eliminuje nacisty naší generace.

Vzhledem k výše uvedeným definicím v kombinaci s mou osobní znalostí s indoktrinací „palestinských“ dětí, z nichž některé se stávají teroristé ve velmi mladém věku (jako dítě, které zavraždilo mého bratra. ), odhaduji, že 95 % Gazy není nevinných.

Problémem je, podle normálního pokrytectví světa a dvojího metru, pokud jde o Izrael, definice nevinných se mění. Stejně jako se změnila definice genocidy a definice hladomoru.

Gaza je hluboce indoktrinovaná společnost, která je prohnilá až do jádra a stejně jako nacistické Německo, je třeba úplně porazit až do totální Potom je třeba denazifikovat od základů, ať to bude trvat jakkoliv dlouho.

Nějaké otázky?

Text Hillel Fuld 

Souhlasím a podepisuji. 👍👏