Jan Hrušínský
KRISTOVA NOHO! TŘICET TŘI LET.
Třicet tři let po listopadu 1989 se demokraté hádají na sociálních sítích, doma i v hospodách kvůli kandidatuře Petra Pavla, který má dva měsíce před prezidentskou volbou největší šance na vítězství.
Připomíná mi to přímou volbu v roce 2013. Tehdy byl ve stejném období v průzkumech s více než 30% jasným favoritem bývalý premiér Jan Fischer. Zeman měl kolem 6% a nikdo ho nebral vážně. Měl za sebou několik neúspěšných pokusů Zemanovců, tehdejší SPO, o návrat do politiky. My, čeští demokraté, jak už je zřejmě naším zvykem, jsme se zatím mezi sebou začali hádat, zda je nás Jan Fischer hoden, protože byl před listopadem nějaký čas v KSČ. Proti skutečně nebezpečnému Zemanovi a jeho členství v KSČ přitom neprotestoval nikdo, všichni se vrhli na favorita Fischera. Náhle byl z nejoblíbenějšího českého ex-premiéra rudý milicionář, kdosi oblepil republiku billboardy, na kterých byl Fischer vyobrazen v milicionářské uniformě, přestože s lidovými milicemi neměl nikdy nic společného. Jeho nedávní obdivovatelé mu přisoudili přezdívku želé a vysmívali se mu všude, kde mohli. Ti, co se s ním snažili v době, kdy byl premiérem, kamarádit, rychle zmizeli. Významný člen Fischerova volebního štábu (později se ukázalo, že pracoval de facto pro Zemana a dostal pak na Hradě trafiku) prosadil, aby Fischer během Vánoc 2012 kampaň přibrzdil a nechal lidi vydechnout, zatímco Zeman oblepil celou republiku billboardy a plakáty placenými bůhví kým a pomalu, ale jistě začal Fischera zadupávat do země. Ve druhém kole lhal v televizních debatách, jako když tiskne, den před rozhodující volbou, kdy už se nesmí inzerovat, vyšel v nejčtenějším bulváru celostránkový inzerát proti Karlu Schwarzenbergovi – od A do Z vylhaný – a cesta na Hrad byla volná.
Deset let hulvátství a lží, kterými se Zeman zapsal do historie Pražského hradu, nás poznamenalo všechny. Jak říkal Václav Havel: “Zbabělá politika, rozvíjí zbabělost i ve společnosti. Statečná politika mobilizuje naopak i lidskou společnost.”
Jsme nepoučitelní? Jakmile se stal generál Pavel favoritem, rozjela se proti němu kampaň, podobná té, kterou tehdy odstartovali Zemanovci proti Janu Fischerovi. A část demokraticky smýšlející veřejnosti se namísto protestů proti skutečně nebezpečnému komunistovi Babišovi okamžitě ochotně přidala. Jako přes kopírák z prezidentské volby 2013.
Jak je možné, že nikdo neprotestuje proti kandidatuře nejhoršího prezidentského kandidáta, jakého Česká republika zažila? Fakt, že usvědčený slovenský agent StB, obžalovaný z rozkrádání evropských dotací, člověk s otřesným střetem zájmů a ostudnými kauzami po celém světě, jako třeba odhalení jeho jména ve skandálu Panama Papers, fakt, že se takový člověk smí o funkci českého prezidenta legálně ucházet, je ostudou všech našich dosavadních politiků. Ti bohužel dodnes nenašli odvahu stanovit pro přímou prezidentskou volbu, když už si ji prosadili, jasná pravidla. Vždyť kandidát na nejvyšší ústavní funkci nepotřebuje ani čisté lustrační osvědčení! Prokázaná lež je legitimním nástrojem k cestě na Pražský hrad. Kde je slibovaná korespondenční volba, která by umožnila statisícům Čechů naplnit jejich právo volit ze zahraničí? To jsou s největší pravděpodobností právě ony chybějící hlasy pro demokracii, které by alespoň trochu snížily dosavadní převahu dezolátů a vyčůraných prospěchářů, jaká se ukázala ve dvou minulých přímých volbách.
A my se znovu mezi sebou hádáme kvůli demokratickým kandidátům, které kdosi označil za nedůvěryhodné. Opravdu ochotně naletíme na všechno, co nám servíruje ruská GRU, anebo stará KGB, StB a bůhví kdo ještě? Vážně naletíme na všechno, co čtenářům předhodí Parlamentní listy, Prchal a podobné dezinformační kanály? Umožníme svou touhou po dokonalém kandidátovi nepoctivému kupčíkovi, který neumí ani pořádně česky, aby se před soudy beztrestně ukryl na Pražském hradě? Nic jiného totiž útoky na demokratické kandidáty nemohou přinést. Nezkusíme o tom trochu popřemýšlet?
Pro Neovlivní.cz Jan Hrušínský, principál Divadla Na Jezerce, 20. 11. 2022
Xxxxxxx
Já: přesně tak. Jsme hlupáci, nepoučitelní, a jde to s námi takto už staletí. Jako národ se neumíme na ničem dohodnout, a tak nakonec slaví někdo cizí. I díky tomu jsme byli přes 400 let pod Habsburky, když jsme si prvního z nich sami do Čech přivedli. Stále nechápeme, že ideální kandidát na naší hlavu neexistuje a nikdy neexistoval. A zapomeňme na buditeli 19 st. Vyzdvihnované: Karel IV, Jiří z Poděbrad, Jan Žižka, nebo staří Přemyslovci. A nebo z moderní doby Masaryk a Havel. Na všech by se něco našlo.
Proč to Češi děláme?
Momentálně jsme na všech demokratických kandidátech našli spoustu chyb, ale na hlavním nebezpečí pro naší demokracii ani muk. Jistě, známé jejich chyby a průsery, ale nemluvíme o nich. Zato každý prd o demokratických kandidátech se tu rozjede debata jako o mega průseru. Proč proboha?
Proč nám vadí minulost, která byla za 30 let odčiněna? (Pavel) Proč nám vadí manažerské pochybení? (Nerudová) Proč nám vadí osobní pohled na život? (Fišer) Proč nám vadí nevýraznost? (Hilšer) Proč sakra? Proč je to hlavní téma které nedává mnohým spát?
Proč nám nevadí podvody, lži, nejasný původ majetku, minulost, zavedení státu na cestu k bankrotu? (bureš – babiš) Proč nám nevadí xenofobní, neonacistické, prorussácké myšlení? (Bašta) Respektive, proč nám to nevadí na tolik moc jako „mega průser“ u demokratických kandidátů, a není to stejné téma pro veřejnou debatu, která nám nedá spát jako u demokratických kandidátů?
Vzpamatujme se. Přestaňme hledat chyby a negativa, a začněme hledat co se povedlo pozitiva. (a nejen u kandidátů, ale všeobecně, u národa a země) pokud pominu minulost u všech kandidátů, tak co do budoucna přinášejí kandidáti?
Demokratičtí kandidáti (Nerudová, Pavel, Hilšer, Fišer) bezpečí, klid, mír, právní stát, slušnost, poctivost, sociální stát. Orientace na západní demokratické hodnoty, svázanost s EU a NATO.
Bureš a Bašta populistickou nejistotu, závislost na russácku, socialismus, ztrátu bezpečí, právního státu, tedy postupnou ztrátu demokracie. Orientace na východ k russácku a Číně.
Co je nám blíž? Minulost demokratických kandidátů, s výhledem na demokratickou budoucnost? Nebo přehlížení munilosti ale i současnosti ostatních kandidátů, s výhledem na ztrátu demokracie?
Já mám jasno už dávno. Volím někoho ze čtyřky demokratů. A rozhodnu se definitivně až po debatách a rozhovorech s nimi. A jejich minulost mě rozhodně neodradí.
Proto přestaňme útočit na ty čtyři demokratické kandidáty, a začněme informovat o minulosti ale i přítomnosti těch ostatních, především bureše – babiše a baštu.
